Zapomenuté kruhy

Že vám nestačili desítky hodin v obřím Gloomhavenu? Že hledáte nové výzvy a dobrodružství? Pak máme dobrou zprávu - Zapomenuté kruhy jsou tu pro vás.

Dovolte mi vrátit se nejdřív trochu zpátky. Když Albi ohlásilo vydání Gloomhavenu, upřímně mi nejprve spadla čelist až někam do sklepa, ale následně se dostavila jistá skepse a obavy. Je trh na takovou hru připraven? Neukousli si v Albi až moc velké soustu? Naštěstí se žádná z negativních myšlenek nenaplnila a naopak vydání se podařilo na jedničku. Albi se podařilo tuhle masivní a obří hru přeložit a vydat a k tomu se (pro mě neskutečně překvapivě) hře tak moc dařilo, že se první tisk během necelého roku od vydání kompletně vyprodal a hra se dočkala dotisku. Kolik lidí by si tohle dovedlo na počátku představit? A kromě dotisku jsme se dočkali i poměrně velkého rozšíření Zapomenuté kruhy.

Pokud jste snad o Gloomhavenu neslyšeli - což by znamenalo, že buď nehrajete deskovky nebo jste žili posledních pár let v jeskyni - pak si dáme lehké shrnutí. Gloomhaven je bez nadsázky jedinečná záležitost. Zkrátka nic takového zatím na trhu nenajdete - tedy chystá se bratříček Frosthaven, ale o tom jindy. Obří takřka desetikilová krabice skrývá živoucí a originální fantasy svět, jehož se během hraní stanete součástí. 17 jedinečných hrdinů, přes stovku scénářů, stovky karet, stovky žetonů a dalších komponent. Zkrátka jakmile se do světa Isaaca Childrese jednou plně ponoříte, strávíte desítky hodin kooperativními taktickými souboji v nelineárním příběhu, napříč nebezpečným prostředím v okolí hraničního města Gloomhaven. Jenže bohužel, každá věc má svou světlou, ale i tmavou stránku a nejinak je tomu u Gloomhavenu.

Ano, jedná se o úžasnou záležitost, ve které reálně strávíte klidně celý rok svého života bojem s monstry a bossy, prozkoumáváním prostředí, levelováním, vylepšováním a sbíráním předmětů a prožíváním příběhu a hra je v současnosti jasným číslem 1 v žebříčku BGG, ale za sebe musím říct, že se (podle mě, čistě subjektivně) nejedná o nejlepší deskovou hru. A právě díky Gloomhavenu jsem zjistil, jak subjektivní hodnocení může být. Hra je to vynikající, ale nenabízí úplně to, co jsem od ní čekal - dokonalý příběh. Vyrůstal jsem na starých počítačových RPG hrách a čekal jsem něco podobného. To mi ale nakonec dal až letošní TaintedGrail od Albi. Ale to už zase odbíhám. Zpátky ke Gloomhavenu.

Gloomhaven trpí jedním dost zásadním problémem a tím je určitá repetitivnost. V podstatě každý ze scénářů je v zásadě typický - jdeme do místa a) abychom zlikvidovali všechny přítomné nestvůry a bohatší a silnější se vracíme zpět. Jsou to takové na soubojích založené puzzle, které nutí k přemýšlení a využívání schopností, karet a taktizování, ale s podobným průběhem a závěrem. Samozřejmě vás hra posunuje dál svým systémem postupného odkrývání obsahu, nových nepřátel, nových hrdinů atd. ale někdy to prostě nestačí.

Druhým problémem pro nás byl docela slabý příběh. Hra víc staví na herních mechanismech než na příběhovém pozadí a z tohoto pohledu je to spíš taktické euro, než očekávaný ameritrashová řežba.

A víte, proč o tom všem mluvím? Protože Zapomenuté kruhy jsou nečekaně výborným rozšířením, které eliminuje tyhle mnou vytýkané problémy. Nebo je alespoň limituje. Takže pojďme tradičně postupně.

Cena expanze se vyšplhala k tisíci korunám, což je skoro třetina ceny celé základní hry. Co tedy čeká pod víkem? Předně je to nová kniha příběhů rozšiřující už tak megalomanský počet scénářů a nová postava Věštkyně a k ní veškerý herní materiál. Aby toho nebylo málo, obsahují Zapomenuté kruhy i nové nepřátele, včetně nových bossů, hromadu žetonů a nové prvky do hry upravující hratelnost. A k tomu téměř 140 herních karet, nový aršík samolepek, obálky a karty nepřátel, stojánky, zapečetěné obálky… Zkrátka podobně jako základ je i rozšíření doslova naplněné k prasknutí a množství herních komponent si svou cenu velmi lehce obhájí, i když si za ní můžete pořídit nejednu novou hru. A co je nového herně?

Nová postava ve hře je hrdinka Věštkyně. Počet hratelných postav ve hře se vyhoupl tedy už na celkových 18. Hraní za ní je zábavné. Na druhou stranu i dost specifické a nemusí sednout každému. A už vůbec by za ní neměli hrát nováčci, protože je třeba znát mechanismy hry a vše si dobře naplánovat a přemýšlet dopředu. Jedná se o, slovy hráčů RPG, „support“ charakter, kdy postava podporuje ostatní. Dobrá je možnost manipulovat s balíčky modifikátorů, ale i s dalšími balíčky karet ve hře. Další skvělou vlastností je teleportace, umožňující přesouvání postav po mapě.

S novou hrdinkou souvisí i nové prvky vázající se na její schopnosti. Z nich je nejzajímavější právě zmíněná teleportace. Ta je dobrá v tom, že se postava přesune na vybrané místo, ale bez nutnosti vyhodnocovat pohyb a jeho klasická pravidla. Další novinkou je regenerace zlepšující stav hrdinů.

V expanzi si své místo vysloužila i skvadra nových nepřátel. Kromě bossů, o kterých nechci nic spoilerovat, to je čtveřice nových tříd? Skupin? Typů? No jak kdo chce. Paradoxně mi noví nepřátelé přišli o něco lehčí k potažení, než ty původní. Tedy pokud je včas zabijete, protože kromě standardního útoku jsem vybaveni třeba jedem a ten se může stát lehce velmi nepříjemným.

Všechny výše zmíněné prvky jsou super. Hru rozšiřují, obměňují a variují. To hlavní a nejdůležitější ovšem jsou nové scénáře, nový příběh rozšiřující svět Gloomhavenu. Pokud jsem si výše stěžoval na repetitivnost a nízkou variabilitu, tak ta se Zapomenutými kruhy odpadá. Ano stále je to primárně o boji a prosekání se hordami nepřátel, ale jsou zde i scénáře zcela (a opravdu doslova) úplně jiné, nutící hráče přizpůsobit se situaci a zadání - jako třeba nikoho nezabít, projít a vyřešit hádanku úplně bez nepřátel atd. Zároveň jsou nové scénáře i na vyšší levelu co se týká obtížnosti. Navíc množstvím pokrývá kniha scénářů zhruba 20% původní hry, což vůbec není málo. Také se nám velmi líbil příběh, který je v pozadí scénářů a oproti základní hře nás vyprávění opravdu tlačilo vpřed a těšili jsme se na každou další část.

Teď nastává nejzásadnější otázka - koupit či nekoupit Zapomenuté kruhy? Odpověď je v podstatě velice snadná. Pokud vás původní Gloomhaven bavil nebo stále baví, máte stálou skupinu, se kterou hrajete, pak nemá cenu vůbec přemýšlet a jděte do toho a pořiďte si rozšíření. Tohle je skutečný dárek autora hry a druhé designéra Marcela Cwertetschka všem fanouškům a hráčů. Rozšíření posunuje zážitek z hraní epické hry ještě výše, a i když jsem si myslel, že už to nelze, vylepšuje základní hru a fixuje ty hlavní negativa, která mnoho lidí mělo. Na druhou stranu, pokud vás původní koncept nechytnul, nemusíte to ani zkoušet se Zapomenutými kruhy, protože hlavní linie je pořád stejná - stále je to hra o taktických soubojích a nutnosti přemýšlení a taktizování. Ale víte jak to je - zima se blíží, karanténa nás možná zase na nějaký čas zavře doma a je tedy ideální čas vydat se do epické výpravy do hraničních oblastí v okolí Gloomhavenu, a to i s perfektními Zapomenutými kruhy.

Věta závěrem? Zapomenuté kruhy jsou bez diskuzí nejlepší rozšíření k deskové hře, které letos vyšlo a je povinností pro všechny, kdo mají rádi Gloomhaven.

 

Koupit se slevou u Albi!

 

Gloomhaven: Zapomenuté kruhy

Autor: Isaac Childres, Marcel Cwertetschka

Vydavatelství: 2020

Vydavatelství: Albi

Počet hráčů: 1-4

Věk: 14+

Herní doba: dle scénáře 60-120 min, ale celkem 20-30 hodin?

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: