Partneři
Zombicide: 2. edice
Nabít brokovnice, připravit pálky, sebrat výbavu a sejmout pár zombíků a užít si pořádnou zábavu. Přesně to je Zombicide ve své druhé edici.
Ze série Zombicide se už stal takový evergreen. Není rok, kdy by se na komunitním kickstarteru neobjevila aspoň jedna verze - fantasy Černý mor a Zelená horda, sci-fi Invader nebo verze ze současnosti nesoucí název prostě Zombicide. A je to možná překvapivé, ale i padesátá verze té skoro stále stejné hry vydělá pořádný balík. Čím to? Inu on totiž Zombicide je prostě zábavná, přístupná a dobrá hra. A každá verze tu původní o něco málo vylepší. Kdy se dostaneme k tomu nejlepšímu? To sice nevím, ale aktuální novinka od ADC Blackfire s podtitulem 2. edice se dokonalosti začíná blížit. Nevěříte? Tak pojďme na ní.
Zombice: 2. edice je kooperativní hra o likvidaci hord zombíků (možná se vám bude někdo tvrdit něco jiného, ale je to prostě čirá radost ze sejmutí pár živých mrtvých brokovnicí do hlavy) vycházející v zásadě ze všech svých předchůdců, ze kterých si bere to nejlepší a mix doplňuje o další nápady, posunující zážitek směrem vpřed. Hra z hlavy Raphaela Guitona, Jean-Baptista Lulliena, Nicolase Raoulta a Edouarda Guitona je určena pro 1-6 hráčů s věkovým doporučením 14+, což je ovšem spíš hranice určená s ohledem na US trh, než že by reálně byla hra složitá, to spíš naopak. Herní doba se pohybuje v závislosti na zvoleném scénáři mezi 60-120 min. Cíl hry je zcela prostý - splnit úkol vybraného scénáře a přežít. A přitom si užít spoustu zábavy s hromadou figurek na stole.
Plná krabice
Jakmile se řekne CMON, asi se každému trochu znalému deskohernímu fanouškovi vybaví plastové figurky. Jasně, tahle firma už dnes dělá i jiné hry, než ty plné plastu, ale hordy figurek jsou stále jejich dominantním produktem. A v Zombicide tomu není jinak. Po otevření velké těžké bedny na vás čeká rovných 88 detailně zpracovaných kousků, rozdělených mezi 12 přeživších a 76 zombíků, mezi nimiž jsou i třeba 4 jedinečné obří zrůdy.
Krom figurek je tu doslova hromada dalších komponent - desítky karet, kartónových žetonů všech možných druhů od označení hluku až po auta, velké mapové dílky, kostky… je toho skutečně hodně a hra si tím víc než obhajuje svou cenovku.
Co je z hlediska komponent u Zombicide opravdu dobré, to je jednak jejich zpracování, ale i celková přehlednost všech ikon a prvků. Zvlášť u této edice už se tvůrci očividně poučili a vše dotáhli takřka k dokonalosti - viz třeba nové ikony i u zbraní či dveří umístěných přímo na herní desky.
Skvělá věc, která by mohla být u všech podobných her, to jsou plastové panely hráčů, do kterých se umisťují karty či barevné „pegy“. Ani drcnutí do stolu vám nerozhází pracně zaznamenaná statistiky a sebírané vybavení.
Další předností jsou pravidla. Ty sice vypadají jako pořádná bichle, ale opak je pravdou. Jednak jsou velmi přehledná a v zásadě i jednoduchá, ale navíc obsahují spousty grafiky, příkladů a v poslední části nálož plných 25 scénářů k zahrání.
Zombicide patří co do zpracování dlouhodobě mezi špičku. A stále se zlepšuje. Hromady parádních figurek, hromada kartónových dílků, tuny plastu. Vše promyšlené, barevné a na stole úžasně vypadající. Ostatně právě zpracování je jedna z věcí, která ke hře přitáhne široké publikum a udržíte u ní i mladší hráče. Ale o tom už dále.
Likvidace nemrtvých ve velkém
V hodnocení herního hlediska musím tentokrát přistoupit ze dvou stran - z pohledu nováčků a z pohledu zkušených bojovníků s nemrtvými.
Ad nováčci
Pokud Zombicide znáte z jiné verze, můžete následující část rovnou přeskočit, nic nového se nejspíš nedozvíte.
Každá hra začíná výběrem scénáře a přípravou. Mapové dílky, všechny žetony, desky hráčů se musí zaplnit kartami přeživších a počátečním vybavením a barevnými značkami. Trochu nevýhodou, která ani zde není eliminována je nutnost hrát pokaždé za 6 hrdinů, ať už je reálný počet hráčů kolem stolu jakýkoliv. Je trochu škoda, že tohle tvůrci napříč edicemi nevymysleli jinak. Pokud zatím nemáte se hrou zkušenost, asi vás překvapí rozsah pravidel. Ano, těch stránek vypadá jako pořádná nálož, ale vězte, že tohle skutečně není složitá hra a po pár tazích vám vše zapadne a už se do stránek podíváte minimálně. Každopádně jakmile máte přípravu hotovou, může začít takovéto domácí zabíjeníčko na stole.
Celá hra je v zásadě o dvou hlavních částech - fázi hráčů/přeživších a fázi zombie. V té první části se logicky dostanou na tah hráči. Každý přeživší (v libovolném pořadí) má možnost vykonat až 3 akce, případně další tedy další, když si je odemknete postupem hry, ale tím nechci nikoho zatěžovat. Mezi akce patří klasický pohyb, boj, hledání, vyrážení dveří, výměna vybavení, aktivování cíle či vábení zombíků hlukem. Jak už to u podobných ameritrashových her bývá, tak tu prim hraje náhoda v podobě kostek, i když se dá velmi dobře různě modifikovat vybavením a dovednostmi. Navíc platí, že čím dále scénářem postoupíte, tím více náhodu ve hře omezujete.
Jakmile všichni hráči a jejich postavy odehrají své tahy, vrhnou se na dělání neplechy zombie. Jejich fáze probíhá ve dvou krocích - aktivace a oživení. V první části se ty již umístěné na mapě pohnou směrem k přeživším nebo na ně rovnou zaútočí, v části druhé se na místech oživění zjeví nové chodící mrtvoly dle otočení speciální karty, přičemž jejich počet a úroveň ovlivňuje adrenalin přeživších.
A to je v zásadě ve zjednodušené formě vše. Samozřejmě hodně zjednodušené formě, zase tak málo pravidel není, ale tohle není simulace pravidel.
A jak vlastně vyhrát? Inu zkrátka každá mise má své zadání, které musíte splnit. Jakmile nesplníte cíl, všichni prohráli. Jakmile jeden přeživší zemře, všichni prohráli. Je to prosté.
Ad zkušení harcovníci
Že už Zombicide znáte a nevíte, proč si pořizovat další obří krabici s ne úplně nízkou cenou? Inu pak vězte, že díky změnám a vylepšením se za mě, čistě subjektivně, jedná o zatím nejlepší verzi této hry.
Předně je tu trochu pozměněná terminologie a ikony. Místo zkušeností je adrenalin, zbraně mají různou munici. A taky třeba „horda“, která ovšem není jako v Zelené hordě, ale umožňuje extra aktivaci nových zombie.
Vítaná změna je pozbytí nutnosti kompletovat molotov nebo odstřelovačky. Zkrátka oboje najdete a můžete používat.
Změnilo se a upravilo pořadí určování cílů a také zásah do vlastních řad. Oboje k lepšímu.
Určitě je zde lepší jednodušší příprava hry, jako třeba umístění dveří rovnou na mapové dílky.
Zajímavá novinka jsou dětští přeživší. Sice mají o život méně, ale zase díky své velikosti mají jiné přednosti, které rádi využijete.
Změny působí fajn a svěže. Přitom ovšem nemění základní prvky tak zásadním způsobem, aby se zkušení hráči neorientovali a jakmile sérii znáte, naskočíte do druhé série během pár chvil.
Zajímavá změna je nutnost přežití všech přeživších. Jakmile vám zkrátka někdo umře, prohráváte a je tedy nutné neustále hlídat životy všech a hrát opatrněji, než dřív.
Zombie zrůdy (ano, ty velké hnusné bestie) dostali nejen čtveřici modelů, ale hlavně jedinečné schopnosti, které je odlišují a mění jejich hratelnost.
Co pravidelné hráče nepotěší, to je opakovaná nutnost hrát za 6 přeživších, Zkrátka ať se děje, co se děje, vždy tu musí být šestice postav ke hraní. Je to trochu škoda a v některých počtech hráčů se postavy docela špatně dělí.
Pořád skvělá zábava
Napsat, že Zombicide je dobrá hra, by bylo asi stejně platné, jako snažit se zombíka zabít ranami do břicha. Prostě si vemte těch všech různých edic, pokračování a rozšíření, milióny vybrané na kickstarteru a je to asi každému jasné.
2. edice z moderního prostředí si bere to nejlepší ze svých předchůdců a přidává další novinky, které působí svěže a snaží se řešit některé neduhy, které hře hráči vyčítali. Ať už se jedná o nahrazení nutnosti míchat Molotovův koktejl prostým sebráním, nutností přežití všech postav či třeba nová pravidla pro míření a upravený úspěchový systém. Novinek je dost.
Povedl se překlad, ale celé plynulosti pomáhá i přehledná a jednoduchá symbolika, která vám během pár misí zaleze pod kůži.
Hra nabízí hodiny zábavy - jen si to spočítejte sami, když máte 25 scénářů na 60-120 minut, i při nejrychlejším projetí všeho se dostanete na min. 25 hodin čisté zábavy. A to si můžete stáhnout scénáře jak od fanoušků série, tak i přímo od výrobce z jeho stránek, což není úplně běžně viděná podpora vydané hry.
Za mě je velkou výhodou celého Zombicide kooperace. Díky ní se ze hry stává opravdu čirá zábava pro celou skupiny a odpočinek od věčného soupeření. Navíc díky tomu můžete hru ukázat i začátečníkům nebo nováčkům a pomalu je „za ruku“ uvést do hraní. Z počátku jim sice může hromada pravidel připadat zahlcující, ale podrobně je musí umět jen jeden hráč u stolu a základní prvky pochopí skutečně každý.
Samozřejmě bych zde mohl znovu chválit produkční stránku hry, ale tady vás odkážu o několik (desítek) řádků výše. Prostě to skvěle vypadá - hromada, desítky, stovky komponent a nádherných figurek, které doslova žadoní o namalování.
Pokud snad hře něco vytknout, je to náhoda. Ta je zastoupená jednak kostkami, ale i kartami nových zombíků - ono když se vám na začátku zjeví obří zrůda a vy nemáte šanci jí zlikvidovat, umí to docela dost naštvat.
Zábava, svižný průběh, celkové zpracování, plno obsahu, pořádně dlouhá hratelnost a atmosféra jak ze zombie filmů, kdy se neustále zjevují nové mrtvoly a tlačí na hráče. A pak zase hráči na mrtvoly, jak nabírají adrenalin a vybavení. Druhá edice je aktuálně nejlepší volba, pokud si chcete pořídit jakoukoliv verzi Zombicide a stále váháte nad možnostmi. Návrat do moderního prostředí a vyladění pravidel hře pomohl k adrenalinové výzvě. plnit cíle, likvidovat desítky chodících mrtvých a užít si řádnou porci zábavy, to je zkrátka Zombicide: 2. edice.
Zombicide: 2. edice
Autoři: Raphael Guiton, Jean-Baptiste Lullien, Nicolas Raoult a Edouard Guiton
Vydavatelství: ADC Blackfire
Rok vydání: 2021
Počet hráč: 1-6
Věk: 14+
Herní doba: 60-120 min
Autor: Adam Vondra Vondris
Galerie:
Partneři
