Nejlepší čtení v roce 2021

Nový rok je klasicky ve znamení bilancování a vzpomínání. Co jsme zvládli i nezvládli a co rozhodně musíme dohnat. Nový rok je ve znamení všech možných žebříčků toho nejlepšího, co rok uplynulý přinesl. Jednu netradiční topku jsem si pro vás připravil i já.

Předem vás musím upozornit na pár důležitých věcí: Psát nějaké "Top 10" není vůbec tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nadpis "Top 10 komiksů roku 2021" sice zní lákavě, ale cesta k tomu by znamenala přečíst všechny komiksy vydané v tom roce a to opravdu nikdo nechce. Takže jsem se zaměřil na objektivnější přístup. Výběr toho nejlepšího, co jsem v roce 2021 přečetl já. I když to znamená, že se zde objeví knihy i více než padesát let staré... Někdy holt trvá, než se probobuji k vlastní knihovně. Ale nakonec to vždy vyjde!

Další úskalí na mě vyskočilo při snaze sloučit komiksové knihy a klasickou beletrii. Protože to prostě nejde. Beterie pro mě má stále větší váhu než komiks. Pozitivum pro vás, čekají vás topky rovnou dvě! A nakonec číslování. Jak vybrat to nejlepší? Těžko! Ale i s tím jsem se nějak popral, byť většinou bych klidně ty příčky zaměnil a proházel a vím, že až si budu tyto řádky číst za týden, nejspíš všechno uvidím jinak. Přesto doufám, že se najde alespoň jeden z vás, čtenářů, kterému můj výběr poslouží jako inspirace!

KOMIKSY

10. Bestie burdenské 3: O čaropsech a děsivých dvounožcích (Comics Centrum): BB mám rád. Třetí díl je prostě zvířecí Ú. P. V. O. Jinak to ani nejde popsat! Pokud máte rádi Mignolaversum, bude se vám líbit i tohle.

9. Starej dobrej Logan (CREW): Ano, ano, já vím. Asi milion let starý komiks, který si vysloužil místo mezi legendami. A právem. K českému putování Logana evil-postapo světem jsem se dostal až nyní. A rozhodně jsem nebyl zklamaný. Tohle je superhrdinská a superzáporácká dokonalost!

8. Azimut (CREW): Takhle nějak by podle mě vypad fantasy svět, kdyby se na něm mohl podílet Salvador Dalí :-D

7. Mezi řádky (CREW): Cenami ověnčená série o boji mezi světem příběhů a realitou. Loni vyšel poslední díl, takže pokud jste s koupí váhali, můžete nyní brát celou sérii najednou!

6. Spirála (CREW): Fascinace japonským hororem díky špalku Džundži Itóa u mě dosáhla maxima! Fantastické i hrůzné zároveň!

5. Doomboy (Comics Centrum): První z velkých komiksů Tonyho Sandovala a jeden z mála, který funguje ve spojení s hudbou. Mámivé, tklivé, krásné. 

4. Šninklova veliká moc (CREW): Komiks, který mě přiměl brát evropskou tvorbu vážně. Velká parafráze na biblické putování židovského národa u nás konečně vyšla jak si opravdu zaslouží.

3. Klece (Comics Centrum): Autorský debut Davea McKeana je rozhodně velkým výletem za hranice všedních dní. Příběh tří umělců jednoho činžovního domu kdesi v americe. To vše s jazzovými podtóny.

2. Doktor Andromeda a Království ztracených zítřků (Comics Centrum): Líbila se vám Černá palice? Zapomeňte na ni! Jeff Lemire to nejlepší ze světa ČP dal právě do Doktora Andromedy! Jasně, hraje to na city jak sviň. Ale na mě to působí. Veliká paráda!

1. Criminal 2: Poslední z nevinných (BB art): Nikdo nezvládá spojení noiru a komiksu s takovou parádou jak právě Ed Brubaker. Criminal je drsný, temný a cynický. Je to syrový pohled na syrový svět. S Andromedou svedl těsný souboj, ale nakonec vyhrál. A hádejte co? Za chvíli tu máme třetí díl! 

Samozřejmě zajímavých komisků jsem četl víc, mohl bych jmenovat Oči kočky, Nanits, sérii Češi. Potěšil mě nový Venom, Batman Mikea Mignoly nebo Černá palice 1945.

BELETRIE

10. Pohádky Petra Horáčka: Je to tak! Být rodičem mimo jiné znamená, že váš volný čas již není váš a okno, ve kterém můžete věnovat čas čtení, se rapidně zmenší. Tedy pokud nepočítám pohádky. Zde musím vyzdvihnout Petra Horáčka. Krátké, krásně ilustrované příběhy o přátelství zvířat jsou sice časem takové všestejné, ale své kouzlo mají. Jako táta bibliofil doporučuji.

9. Miláček ( Guy de Maupassant): Příběh ctižádostivého muže, který se nebojí jít za svým snem takříkajíc přes mrtvoly. Nebo lépe řečeno přes postele. Chytlavý román věrně vystihující pařížskou společnost.

8. Restaurant na konci vesmíru ( Douglas Adams): Pomalu se prokousávám Stopařovým průvodcem. Britský humor mám rád. Je to balzám na duši. A Douglas Adams mě rozhodně dokáže rozesmát. 

7. Série C - L ( Eduard Fiker): Detektivní romány nejsou můj čálek kávy. Český detektivní román? Přiznám se, že po téhle knize jsem sáhl čistě pro splnění Čtenářské výzvy. A jsem za to rád. Zdánlivě neřešitelný případ, osobitý autorův humor i napětí mě doslova přibily na stránky. 

6. Chrám divokých husí / Bambusové loutky z Ečizenu ( Cutomu Minakami): Dvě novely u nás jinak neznámého autora ukazují prostý život obyvatel Japonska přelomu devatenáctého a dvacátého století. Nečekejte velkolepé finále nebo strhující napětí. Je to Minakamiho vypravěčský um, který mě nutí nad knihou přemýšlet i poté, co jsem ji dávno odložil.

5. Jidáš zbavený pout: Poslední hlídka ( Peter F. Hamilton): Sága Společenství dospěla ke svému akčnímu a bombastickému závěru. U Petera Hamiltona se mi líbí, že i když na více než dvou tisících stranách rozjel celou řadu dějových linek, dokázal vše s grácií ukočírovat. Společenství je space operou se vším všudy: originálně koncipovaným mimozemšťanem, neutrovovými děly i cestování červí dírou. A hádejte co? Autor má nápadů tolik, že Planeta9 začalal vydávat pokračování ze stejného universa. A je to opět napínavé jak kšandy!

4. Toulavý autobus ( John Steinbeck): Steinbeck, Remarque a Hemingway. Moje tři srdcovky. Toulavý autobus sice nepatří mezi Steinbeckovo nejznámější romány, nicméně na autorovi samotném se mi líbí lehkost a empatie, se kterou popisuje všední hrdiny v (ne)všedních situacích. Zde máme jeden rozbitý autobus a jeho osazenstvo. A starý dobrý John mě opět nezklamal.

3. Farma zvířat ( George Orwell): Ano, jsem hambář, že jsem se k orwellovské klasice dostal až vloni. A navíc ještě oklikou přes Pink Floyd a jejich album The Animals, pro které byla Farma zvířat předlohou. Stejně jako 1984 i zde z orwellovského světa mrazí. Opět manipulace davu, opět neuvěřitelná nadčasovost a soudobost. 

2. Hovory k sobě ( Marcus Aurelius Antoninus): Důvěrný pohled do nitra nejmocnějšího muže své doby. Zápisky největšího císaře antického světa, ve kterých rozebírá pohled na svět jako takový, strach ze smrti, pokoru i úlohu člověka ve vesmírném dění. Nedá se to číst jako tradiční kniha, ale čtenáře rozhodně obohatí. 

1. Růže pro Algernon ( Daniel Keyes): Opět se mi jeden skvost válel pár let v knihovně. Keyes ve svém lehkém sci-fi příběhu rozebírá příběh muže, kterému se dostalo daru inteligence a jež se díky lékům pozvedl z hlubin mentální retardace až do nadlidských výšin. To vše dělané formou deníkových zápisků. Je to dojemné a přiznám se, že i mě na konci nějaká ta slza ukápla. 

U beletrie se najde také pár divokých karet. Nakladatelství Planeta9 má celou škálu zajímavých a dospělých sci-fi nebo postapo knih. Vybrat meni nimi jen ságu Společenství bylo obtížné. Trochu jsem zabrousil do thrillerové klasiky a i když Arthur Hailey je autor, jehož knihy silně poznamel proud času, stále dokáže vybudovat atmosféru i napětí. Letošní rok mi nadělil dotisky dlouho očekávaných knih Eidži Jošikiwy Musaši a Taiko. Planeta9 bude pokračovat v kulervocí sérii Kultura, chystá se návrat do světa Malazu a z knihovny na mě pomrkává Petra Stehlíková, Peter V. Brett nebo Robert W. Chambers. To jsem zvědavý, co všechno z toho stihnu!

Autor: Robin Podéšť RaptoR

Galerie: