Otec Hellboye podepisoval v Anglii

Letos na začátku listopadu se v anglickém městě Leeds konal festival Thought Bubble 2016. Festival se zaměřuje na sekvenční umění, tedy na obrazy řazené za sebou, které tvoří určitý celek. Jinak řečeno - komiksy. Letošním největším tahákem byl hlavní host – Mike Mignola, otec Hellboye a jedinečný umělec.

Všechny asi zajímá jak takový con vypadá a jestli se nějak výrazně liší od českého prostředí. Ano liší, a právě tím prostředím. Zatímco u nás se pořadatelé a návštěvníci spokojí s prostorami základní školy, oprýskané tělocvičny nebo v nejlepším případě feťáckého klubu, zde se vše konalo ve velkých halách nebo muzeu. Až tedy na prazvláštní výjimku – stan, ve kterém seděli hlavní hvězdy jako právě Mike Mignola, Duncan Fegredo, Sean Phillips nebo Jeff Lemire. Největším problémem stanu byla zima, která donutila některé hosty k oblečení zimních bund. Takhle bych si komfort tedy nepředstavoval.

U každého umělce byla cedulka se jménem, něco, co jste si mohli od něj koupit a v případě známějšího jména i pokyny, kudy se točí fronta. 

Fronta na Mignolu nebyla příliš dlouhá, což bylo způsobeno i tím, že předchozí dny měl menší tour po Anglii. Nicméně pár hodin po otevření conu jste mohli za Hellboyovým tvůrcem kdykoli, protože u něj už nikdo nestál. Ostatní umělci se nemohli zástupem fanoušků chlubit.  Jeff Lemir seděl osamoceně, stejně tak Cameron Stewart a ani Sean Phillips před sebou neměl moc zájemců. To samé platí o Lee Bermejovi, který dokonce seděl úplně mimo hlavní hvězdy a měl zapadlý stolek v koutku jedné z hal.

To uvědomění si faktu, že komiksoví autoři nejsou žádné velké celebrity, je pro mě osobně asi to nejpodstatnější, co jsem si z conu odnesl. A musím přiznat, že mi některých bylo i líto.

Lístek stál na víkend 30 liber, což je nějakých devět stovek, a zajímavých hostů zde bylo nepočítaně. Součástí byl také program přednášek, kde probíhal například rozhovor ukoktaného moderátora s Mikem Mignolou a nebo skicování s několika vybranými umělci. A samozřejmě mnoho dalšího, ale nebyl na to moc čas, protože člověk chodil mezi vystavovateli a kochal se.

Na místě bylo také několik comics shopů, většinou sešitovky, ale i booky, někdy za větší někdy za menší ceny. Záviděl jsem lidem, kteří to mají kousek domů a nemusí řešit váhový limit do letadla, protože lákadel bylo víc než pro dítě v cukrárně.

V případě hladu byla možnost zajít do jednoho z food courtů, ale anglická strava není nic, po čem bych s nadšením skočil. Párek v těstíčko s hranolkama, těstoviny s hranolkama, hranolky s hranolkama... ale mohli jste si dát i sendvič nebo tortillu. 

Nesměly chybět ani cosplaye. Za zmínku stojí možná ani ne pět povedených kostýmů, jinak to byly takové samo domo trapárny, kterým se pak směje celý internet. Harley Quinn tam byla asi desetkrát (dokonce jednou i v podobě chlapa) a nejvíc se mi líbila asi 14letá holčina, která měla naprosto perfektně okopírovaný filmový převlek včetně nápisu Daddy´s lil monster. Pedobear alert!

Podtrženo sečteno, CON Thought Bubble 2016 mi přišel hoden všech nákladů. Zážitek vidět všechny ty umělce, možnost s nima pohovořit pár vět, protože nikde žádné fronty, možnost si nechat udělat kresbu popřípadě fotku, to je zážitek na celý život. A taky je třeba zmínit nakladatelství Comics Centrum – Mike na Pekelnou knižnici valil oči a nazval ji pochvalně „monstrem“. O prvním vydání Sémě zkázy v kůži ani nemluvě.

Autor: Ondřej Hartman Walome

Galerie: