Pokud držíte v ruce komiks, jehož autorem je Moebius, můžete si být jistí jednou věcí: Četbou docílíte nevšedního zážitku. A je vcelku jedno, jestli sledujete mlčenlivého muže na mechanickém pterodaktylovi, nebo hrdinného majora Gruberta. Rozhodně se bude jednat o nezapomenutelnou jízdu.
Moebius vede! S trochou nadsázky lze říci, že pokud vás zajímá intelektuální (rozuměj psychedelický) komiks, sáhnete právě po tvorbě J. H.Girauda. Proč zrovna on? Protože žádný jiný autor toho na stránkách nenechává tolik ze svého nitra.
Nebudu se tady zaobírat vyjímečností jeho tvorby. Prostě věřím tomu, že Moebia již znáte. Ať už z edice MDEK - zde vyšel Arzach, Incal, nebo Dlouhý zítřek - nebo z portfolia ostatních vydavatelství. Důležité je, že po sedmi letech se Arzach vrací!
Pokaždé, když listuji Arzachovými dobrodružstvími, vytane mi na mysli povídka od H. P.Lovecrafta s názvem "Snové putování k neznámému Kadathu". A přestože mezi oběma díly neexistuje žádná viditelná podoba, přece jen bych zde spojitost našel. Je to právě niterné vyprávění, snový příběh mimo realitu,který prožíváme spolu s naším hrdinou. Dokážu si živě představit, že pokud by ona Lovecraftova povídka měla mít komiksovou podobu, v Moebiově podání by byla nejlepší. A moc by se od Arzacha nelišila!
Jde hlavně o podvědomé invece a pocity, kterými je Arzach prosycen - celek působí neuvěřitelným dojmem, který s velkým formátem knihy vnímáte mnohem intenzivněji, něž tomu bylo v "malých" mistrovských dílech evropského komiksu. Arzach je nepopsatelný, místy nedávající mnoha smyslu, zvláště ke konci, kdy se ze sekvenčního vyprávění stává přehlídka fantasticky vyvedených obrazů bez zdánlivé souvislosti. Konkrétně poslední album s názvem "Harzakc" je vizuálně nejzdařilejším, byť po dějové stránce se jedná o nejhůře uchopitelný celek. Těm z vás, kteří již s Moebiem máte jisté zkušenosti mohu prozradit, že vaše "jungovské nevědomí" bude hýkat nadšením. Vás ostatní opravdu nelze připravit na zážitek spojený s prohlížením (slova zde opravdu nejsou) Arzacha. A pokud vám prozradím, že se jedná o směs psychedelické honby za naplněním, plné falického pomrkávání prodchnutou svébytným humorem, k uchopení Arzacha to nepomůže. Tak jako vám nepomůže odpověď feťáka na otázku, co prožívá po dávce heroinu, stejně tak vám ani já nedokážu blíže podat Arzacha. Arzach se musí prožít.
Hermetická garáž, to je něco jiného! Vtipné, s nadsázkou podané dobrodružství (nejen) majora Gruberta, kterého již známe z knihy Dlouhý zítřek a jiné příběhy. Na rozdíl od Arzacha má Hermetická garáž jasněji definovanou dějovou linku, což ovšem neznamená její snažší pochopení. Hermetická garáž původně vycházela v letech 1976 - 1979 v kultovním časopise Métal Hurlant. Rozdíl mezi Arzachem a Hermetickou garáží je markantní a ukazuje Moebia jako všestranného génia, který využíval deváté umění na maximum. Oproti Arzachovi není Hermetická garáž postavená na snovém pocitu neskutečna, ba naopak. Hlavní hrdina je veskrze pragmatický, zásadovost ho vždy dovedek cíli. Je to právě cílevědomá zarputilost čišící z každého činu majora Gruperta (popř. Lučisníka), která je hybnou silou příběhu. A přestože se Hermetická garáž odehrává na prazvláštním světě, prim zde nehraje surrealismus, ale dadaismus. Avantgardní přístup Moebia k Hermetické garáži je dán původním vydáváním komiksu - nejčastěji totiž vycházel jako epizodní dvoustránka. To dávalo Moebiovi prostor pro hrátky s formou, kterou budete v ostatních komiksech hledat těžko. Ostatně zevrubněji se otázce Moebiova výtvarného projevu věnuje doslov. Nás by měl zajímat fakt, že příběh by se měl brát s nadhledem a lehkým úsměvem na rtech. Nalezneme zde odkazy na superhrdinské komiksy nebo spaghetti western. A s každým dílem Hermetikcé garáže se Moebius pokouší posunout hranice tvorby dál. Narativní vizuál vyvedený do nejmenšího detailu je potěchou oka pro každého milovníka komiksů, byť místy převládne forma nad obsahem a čtenář se neubrání nudnému zývnutí.
Arzach a Hermetická garáž, jenž vyšli společně pod taktovkou Crwe, jsou naprosto odlišná pojetí jednoho média. Moebius se nám zde představuje ve své nejlepší formě, byť Hermetická garáž svým hravým až dadaistickým vyzněním nemusí sednout každému. Přesto je to Arzach, který uchvátí, zatímco Hermetická garáž je sice super, ale působí spíš jako experiment. Což ve výsledku nevadí. Přinejmenším to ukazuje na kvalitu autora samotného. Za mě naprostá spokojenost!
Arzach/Hermetická garáž
Moebius
Nakladatelství: Crew
Rok vydání: 5/2019
Překlad: Richard Podaný
Formát: 233 x 310 mm
Počet stran: 160
Provedení Hardback
Autor: Robin Podéšť RaptoR