Balada pro Sofii

 

Vydejte se po stopách jednoho starého hudebního génia, posaďte se na tóny klavírních kláves a prožijte s ním nejen jeho život, ale i podstatnou část dvacátého století.

Když jsem někdy v polovině roku 2022 dostal do ruky knihu Podivuhodná dobrodružství Rafana Mendocy a poslíčka s pizzou v podstatě nic jsem nečekal. A o to víc mě mile překvapil portugalský scénárista Filipe Melo se svým příběhem a vizí a argentinský výtvarník Juan Cavia se svým grafickým ztvárněním dobrodružství obtloustlého vlkodlaka, nevinného démona, hlavy chrliče a nenápadného obyčejného poslíčka s pizzou. Za mě osobně se jednalo o jedno z nejlepších překvapení roku a jen důkaz toho, že v Comics Centru mají sakra dobrou ruku na výběr knih.

No a uběhlo jen pár měsíců a máme tu další počin autorské dvojice Melo a Cavia. Comics Centrum si krásně připravilo půdu něčím lehčím (přeci jen je Rafan hlavně o zábavě a nadsázce) a nyní nás umně usadilo na zadek něčím mnohem hlubším, těžkou emoční vahou – Baladou pro Sofii.

 

A když tak nad tím zpětně přemýšlím, asi jsem zase nic nečekal. Sice jsem se těšil na příběh Mela i kresbu Cavii, ale o komiksu jsem si před přečtením nic nestudoval a nehledal. A zase mě to dostala, tentokrát až k slzám. Ale to trochu předbíhám.

 

Příběh ve žluté, pořádně objemné více než třistastránkové knize začíná docela pozvolna a nakonec ne zvlášť originálně. Mladá novinářka přijde za stárnoucím, zatrpklým a zahořklým klavíristou Julienem Duboisem, aby jí poskytl rozhovor o svém neobyčejném životě, a proč skončil sám v domě jen s hospodyní a kočkou. Přes počáteční antipatii se mladé dívce nakonec podaří dostat pod tvrdou slupku nemocného člověka a po kouskách odhalovat jeho úžasnou životní cestu napříč 20. stoletím, ve které se střídají jeho výstupy s dominantní a cílevědomou matkou, život na ulici i v bezuzdném veselí a alkoholovo-opiovém rauši, životní lásky, ale i celý život ovlivňující souboj se „sokem“ a kolegou zároveň, který měl na Julienův život zásadní vliv od začátku do konce. Julienův život nabízí pohled do duše člověka, který není hrdinou, ale prožívá svým způsobem neobyčejný život.

 

Filipe Melo ve svém scénáři a příběhu předkládá něco, co v podstatě není nijak zvlášť originální. Jenže je to skvěle poskládané dohromady, celý příběh je napěchovaný emocemi a pohlcuje čtenáře do svých notových zápisů a přehrávaných skladeb. Během chvíle si vás autor podmaní, dostane přesně tam, kde vás chce mít a od začátku do konce, od první do poslední bubliny vás příběh nepustí. Celé vyprávění má výborně gradující a dávkované tempo, které zrychluje a zpomaluje stejně jako Chopinovi balady a sonáty. Příběhů o hudbě a hudebním prostředí není málo, ale žádný zatím nebyl takový, jako právě Balada, protože tady autorovi uvěříte každý kousek, každé písmeno, každý zvrat a zápletku a necháte se unášet na notách na pomezí reality a fantaskního vybájeného světa.

 

Krása příběhu tkví nejspíš v té uvěřitelnosti, opravdovosti a nadčasovosti. Celé vyprávění se odehrává ve dvou liniích – jedné v minulosti, vinoucí se Julienovým životem a sledujícím jeho cestu, tak jak si jí on sám vybavuje, druhá pak v současnosti, kdy může čtenář sledovat starého skladatele a jeho vztah ke světu a snahu mladé novinářky proniknout pod tvrdou slupku člověka, který se snaží odcizit ostatním a zůstat v osamění.

 

Svůj velký díl na kráse celé knihy má velkou měrou Juan Cavia. Jeho kresba kopíruje scénář a i jeho styl je rozdělen do dvou linií. Té moderní, upravenější v současnosti a drsnější, volnější v minulosti, kdy je jeho styl jaksi neučesaný, záměrně volnější. Rozdílné je i barevné spektrum, kdy minulosti vévodí tóny spíše tmavé a mdlé, tak aby byl zachován celkový kontrast. Ve srovnání s Rafanem je po výtvarné stránce znám velký posun směrem vpřed. No a vrcholem všeho jsou propletené obrazové dvoustrany třeba drogového rauše a milostných scén hlavního protagonisty.

 

Melo i Caviia jsou oba milovníky hudby, a proto i jejich Balada je jakousi poctou hudbě, bez které si ani oni, ale ani já, nedokáží život představit. Ke čtení pak nelze než doporučit pustit si skutečnou titulní Baladu pro Sofii, kdy odkaz na ní najdete v podobě QR kódu na konci knihy.

 

Kniha svým zpracováním vyčnívá z tradiční produkce vydavatelství i svým obalem. Dominantní žlutá barva vyčnívá z řady knih v knihovně s logem dvojitého „C“ stejně, jako vyčnívá celý příběh nad jinými scénáři loňského roku.

 

Balada pro Sofii je krásným dramatickým příběhem o životě člověka, který byl unášen životem, často bez svého přičinění a rozhodování, o jeho životní cestě, lásce, soubojích, životních přešlapech i štěstí. Tohle je příběh o životě a kráse hudby. Tohle je další z důkazů, proč je komiks tak krásný, protože v jiném médiu nic podobného vytvořit nelze.

 

Koupit Baladu pro Sofii se slevou u Comics Centra!

 

Balada pro Sofii

Scénář: Filipe Mělo

Kresba: Juan Cavia

Vydavatelství: Comics Centrum

Rok vydání: 2022

Překlad: Ladislav Niklíček

Počet stran: 320

Formát: pevná vazba s přebalem, 169 x 239 mm

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: