Batman Detective Comics 8: Krev hrdinů

Comics recenze

Bruce Wayne je jako Batman mimo. Ovšem Gotham vždy potřebuje svého Temného rytíře jako ochránce spravedlnosti a bojovníka proti všem pošahaným magorům. Někdo musí obléknout černou kápi. Někdo jako bývalý komisař James Gordon.

Takže pro pořádek, aby bylo všem jasno, v Krvi hrdinů jsme v éře komiksového světa DC New 52. Už se ale v téhle řadě blížíme ke konci – měl by vyjít už jen poslední díl s názvem Gordon ve válce obsahující závěrečné sešity č. 47 až 52. A pak už to bude jen a pouze o Znovuzrození, což mi osobně zrovna u Detective Comics vůbec nevadí, protože obě řady sdílejí podobnou, a v rámci superhrdinského mainstreamu nadprůměrnou, kvalitu. Zpět ale k samotné novince.

Jak už je uvedeno v nadpisu, Bruce Wayne je mimo. Pokud znáte klasickou Batmanovu řadu New 52 od Scotta Snydera, pak víte co se děje, ale pokud ne, tak tady je lehké shrnutí.  Bruce sice žije, ale ztratil paměť a oblek Temného křižáka a ochránce spravedlnosti pověsil na hřebík a je opečováván Alfrédem ve svém sídle. Jenže co s touhle situací? Gotham musí mít Batmana, aby držel padouchy na uzdě, aby pomáhal a chránil. A tak je rozhodnuto, že do černého obleku s pláštěm a ušima se oblékne komisař James Gordon, tedy člověk, který Batmana zná a dlouhá léta s ním spolupracoval. Jenže úloha Temného rytíře není vůbec snadná – musíte čelit mnohým výzvám z řad nepřátel, ale i zdánlivých přátel, ale také se vyrovnat s členství v prestižní Lize spravedlnosti. Z toho aby Jimmovi praskla hlava! Aby se jeho šnace na úspěch přeci jen trochu zvedly, dostává mechanický skelet, do kterého se uzavírá při plnění povinností. Tedy aspoň většinou.

Krev hrdinů má jedno hlavní společné téma – tedy Gordon jako Batman – ale skládá se ze tří příběhů, na kterých se podíleli hned 4 scénáristé. Ten první a nejdelší ukazuje nejen Gordonův vývoj a změny ve vztahu Batmana a policie, ale také tajemné spiknutí za účelem vraždy pohlavárů Gothamu. Nebo je snad všechno jinak a cílem atentátu má být někdo jiný? A jak s tím vším souvisí mafie a Bullockova parťačka? Příběh má rozhodně spád a nápad, ale v některých bodech působí trochu přehnaně. Respektive absolutně přehnaný je Joker Bot – komiks by skvěle fungoval i bez něj a skoro by působil jako pěkná lehčí verze noirovky z Gothamu. Zkrátka tenhle příběh se přes drobná škobrtnutí povedl Druhý dvousešitový příběh od Petera J. Tomasiho si bere na paškál vztah nového Batmana a Ligy spravedlnosti. A dokonce se v něm podíváme i na Bruce. Jenže z celého zajímavě rozjetého konceptu se stane finále se zvláštním závěrem a Gordnem zpívajícím ukolébavku. No a na závěr knihy dostaneme sice příběh, který nabírá na obrátkách, jenže za a) skončí v nejlepším velkým cliffhangerem a za b) je to 3. Část příběhu, který vyšel v řadách, které nikdy nevyšly (a asi ani nevyjdou) v češtině, takže čtenáři chybí velká část příběhu. Ano, na úvod je tu krátké vysvětlení co se stalo, ale to je takové krátké shrnutí na 5 řádků, nic víc. Celkově si ale osmý kniha drží svůj průměr a hlavně první příběh jí drží nahoře.

Jak už jsem zmínil výše, na knize se podíleli hned 4 scénáristé a na kvalitě je to znát. Bohužel ale negativně. Zatímco dvojice Francis Manapul a Brian Buccellato si sedla a vymyslela zajímavou zápletku a celý příběh – tedy kromě Buccellatiho Joker robota – se zajímavými dialogy a charaktery, ať už Gordona vžívajícího se do Batmana nebo Bullocka bojujícího s parťačkou, Gothamam i sebou samým, tak Peter J. Tomasi sice rozjel slušný příběh a zařadil Ligu spravedlnosti, aby nám ukázal jejich vztah, a to jak vidí nastalou situaci, jenže jeho zakončení je asi z říše „what the f**k?“, kdy nejdřív přemýšlíte proč, pak tedy přijmete vesmír a když už si myslíte, že to stačilo, dostanete navrch ještě Batmana zpívajícího ukolébavku. A to už i na mě bylo moc. Zkrátka jeden a půl sešit je fajn, ale závěrečné stránky mi to celé zkazily.  Příběh Raye Fawkese vypadá fakt dobře – město uvěznilo imitace Robina a nakonec i Robiny (ano, všechny kromě Nightwinga) samotné a Batman s Dickem Graysnem chtějí zjistit, co za tím stojí. Jenže dostáváme pouze jeden sešit a navíc třetí část, takže nic no. Krátké vysvětlení sice pomůže, ale všechny předchozí sešity a celé vyznění zápletky nenahradí. Navíc na konci dostaneme cliffhanger, který u nás nejspíš nebude pokračovat, škoda.

Stejně jako se střídají scénáristé, dochází k proměně i v kresbě. Hlavní story rozehrává sám Manapul a pokračuje v ní Fernando Blanco. A hlavně výtvarné ztvárnění druhého jmenovaného se mi upřímně velmi líbilo – nejvíc bych to přirovnal ke kombinaci superhrinského mainstreamu a noiru. Takový zajímavý mix temnějšího vyznení a menšího počtu barev než jsme tradičně u „pláštěnek“ zvyklý a skvěle se hodící k celému příběhu. Navíc si hezky pohrává s charaktery a poměrně detailně vykresluje postavy a jejich emoce. Marcio Takara to už je takový mnohem klasičtější mainstream, stejně jako Steve Pugh – neurazí, nenadchne, ale hezky barevně doplňuje vyprávěný příběh a na akční scény je stále radost pohledět.

Krev hrdinů jde ve šlépějích předchozích dílů. Přináší opět více volně svázaných příběhů, které mají různou kvalitu, ale minimálně ten první se zkrátka dobře čte a funguje a bude se líbit všem, co mají rádi Temného rytíře. Druhý už je bohužel slabší, třetí trpí výše nadepsanými problémy, ale zase vás může motivovat sehnat si Robinovu řadu a načíst si jí. Ve výsledku jsem byl ale s knihou spokojen a dostal jsem, co jsem čekal – dobré oddechové čtení z oblíbeného Gothamu. A o tom to je, ne?

 

Koupit se slevou v Comics Pointu!

 

Batman Detective Comics 8: Krev hrdinů

Scénář: Francis Manapul, Brian Buccellato, Peter J. Tomasi, Ray Fawkes

Kresba: Fernando Blanco, Francis Manapul, Steve Pugh, Marcio Takara

Vydavatelství: BB art

Rok vydání: 2020 

Překlad: Petr Zenkl

Počet stran: 192

Formát: brož  170 x 260 mm + vázaná verze a speciální limitovaná s černobílou obálkou

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie:

Partneři