V prvním díle Cesty meče se nejslavnější šermíř japonské historie - Mijamoto Musaši šlechtického synka Mikedžiho a přijal ho za učedníka. Druhý díl nám pak ukáže zda uhlíky vzdělání, které Musaši připravil zažehnou oheň nebo vyhasnou.
Kdo z vás čeká, že Musaši hodlá Mikedžimu poskytnout vzdělání ve filosofii, kaligrafii a vůbec takových těch vznešených věcech, tak vás musím zklamat. Musaši si pro mladého a rozmazleného učně připravil vzdělání mnohem přízemnější. Musí se naučit uklízet, vytírat nejen podlahy ale i záchody, musí se naučit prostírat, vařit a porozumět jídlu a práci celkově. Po dvou letech se Musaši vrací a připravuje Mikedžiho na další vzdělání tentokrát v potěšení těla i mysli. Ale to už bude poslední vzdělávací část a konečně se dostaneme do akce. Čeká nás kouzelník, obří ještěři a v neposlední řadě i nefalšovaná bitva.
Už teď Vám musí být jasné, že se dočkáme pořádné dějové porce. Během druhého dílu uplynou více než roky a postava Mikedžiho se velmi posune a vyvine a s tím se pojí i opakující se problém prvního dílu. Na malý rozsah comicsu (klasických francouzských stránek) se tu toho prostě děje moc. Na jednu stranu je pochopitelné, že se autoři už už ženou k akčním scénám, ale na druhou je tu i velká aviváž (pun intended mezi jednotlivými výcvikovými fázemi). Zatímco prvnímu výcviku je věnována jedna strana, tak v domě plném slastí naděr a nahých žen, se zdržíme značně déle. Nemějte mi za zlé, i první část příběhu je delší, ale nevyplňuje jí výcvik, ale první Mikedžiho sexuální zážitek a velmi pěkně odvyprávěná stará japonská legenda. Zkrátka francouzi. Ale kdo by jim to měl za zlé, především pak v tak krásně provedené kresbě a bez zbytečné vulgárnosti a samoúčelnosti, kterou známe od jiných (ano dívám se na tebe Manaro!).
A když už jsem naťukl i kresbu tak u ní i zůstaneme. K Fredericu Ferniani, kterého známe již z prvního dílu se přidal Richard Guérineau a je to znát. Kresba byla největší přednost prvního dílu a ve druhém tomu není jinak. Každý panel je přeplněný detaily a přináší nám skutečnou pastvu pro oči. Některé strany jsou ale opravdovými klenoty evropského comicsu. Většina těchto stránek a dvojstránek (až se mi chce napsat obrazů/pláten) se samozřejmě nachází v akčnější a epičtější druhé polovině knihy, ale rád bych vyzdvyhl hned první stranu druhé Cesty meče! Nádherná oáza klidu na které můžu nechat oči dlouhé minuty. Přesně tohle je věc, kterou bych chtěl mít pověšenou na stěně – precizní kresba plná detailů a bezchybná kompozice by vysloužila téhle straně místo i v učebnicích.
Posledních pár slov věnujme formátu. Stále mě trochu mrzí použitý matný papír, ale to je jen malá vada na kráse. Zanir vyslechl hlasy fanoušků a druhý díl cesty meče vydal v klasickém formátu francouzských „žiletek", tedy oversized jako blázen a v pevné vazbě, což je přesně to co si Cesta meče zaslouží.
Stejně jako první díl i druhý díl trpí na uspěchaný a místy ne uplně jasný scénář, ale všechny vady příběhu stranou, protože to jakou kresbou nám je comics servírován by zachránilo i tak hloupý scénář jako má Lobo nebo Deadpool.
Cesta meče 2: Uhlíky vzdělání (La Voie du Sabre, vol.2 Les Braises de l'enseignement)
Scénář: Mathieu Mariolle
Kresba: Federico Ferniani, Richard Guérineau
Překlad: Zuzana Lochmanová
Námět: Thomas Day
Rok vydání: 2017
Vazba: vázaná v pevných deskách
Formát: 312 x 235 mm
Počet stran: 64
Cena v době vydání: 299 Kč
Autor: Vojtěch Rabyniuk Thunair