„V době když temné vody oceánu pohltily Atlantidu i s pýchou jejich bělostných měst a do úsvitu synů Árijových bylo ještě daleko, vzešel čas nepředstavitelných divů…“ V této divoké době se zrodil válečník, zloděj, král a cimmeřan, který svými příběhy baví čtenáře již desítky let – barbar Conan.
Robert E. Howard byl nepochybně geniální. Můžete na jeho tvorbu mít jakýkoliv názor, ale pravdou je, že položil základ hrdinské fantasy literatuře, tak jak jí známe nyní. I když psal v mnoha žánrech a ještě více hrdinech, tak nesporně největší slávy dosáhl je surový svalnatý barbar z Cimmerie s kšticí havraních vlasů – Conan a svět, který kolem něj Howard stvořil – Hyborie. V příbězích vyniká autorův um a smysl pro detail a jeho mysl plná nápadů, které dokázal převést na stránky povídek a knih. A fascinující je, že i přes zub času, který nemilosrdně vykreslil do jeho tvorby nejednu šedinu, má jeho dílo stále co říct i současné generaci čtenářů. Comics Centrum se komiksového zpracování Conana ujalo s láskou sobě vlastní a vyslyšelo prosby čtenářů, kteří se neustále toužebně ptali po dotisku „malých“ jednotlivých knih příběhů, protože původně vyšel celý print pouze v Kolosální knižnici. A jak nám v lednu bylo slíbeno, do ruky se nám nyní dostává již třetí kniha (číselně druhá, protože nultý díl – aby bylo jasno) s názvem Bůh v míse.
Bůh v míse je jedna z původních Howardových povídek a musím říct, že patří k mým oblíbeným, proto jsem se na komiksovou verzi opravdu těšil. Zvlášť, když je pod ní podepsána tvůrčí dvojice Kurt Busiek a Carry Nord, kterým to spolu nadmíru dobře šlo už v knize Dcera pána mrazu a další povídky. A pro zajímavost jen uvedu, že se jedná o pokračování po 13!!! letech, protože právě výše zmíněný předchozí díl vyšel poprvé v roce 2006. Zpět už ale do současnosti.
Knihu můžeme co do příběhu rozdělit do dvou částí (s bonusy do třech, ale o tom dále). V té první sledujeme mladého, nespoutaného a sebevědomého Conana při jeho prvních střetech s civilizací, která mu rozhodně k srdci moc nepřirůstá. Takřka vše je pro mladého barbara nové a on se musí hodně učit pořádkům, tolik odlišným od jeho rodné Cimmerie. Conan si věří a ve svém sebevědomí přijímá kontrakt na využití svého zlodějského umění v městském muzeu. Vše se však zvrtne a hrdina je konfrontován muži zákona. Ze zlodějské zápletky se tak stává spíš detektivní případ v historických kulisách, kdy musí všichni přítomní čelit temným a děsivým silám. Conan jako obvykle nakonec vše vyřeší s přímočarostí sobě vlastní, i když nakonec uprchne z města. A zde se plynule přesouváme k druhé části příběhu. V té ho nalézáme ve vězení pro porušení „zákonů civilizace“, což samozřejmě náš barbar úplně nechápe a snaží se vymyslet jakoukoliv cestu ven. Mnohem důležitější jsou ovšem jiné aspekty. V první řadě setkání s Janisou. Netypickou ženskou postavou, která se dokáže Conanovi postavit v boji a dokonce mu nejen čelit, ale i ho předčit. Druhým je Conanův vývoj, změna a přerod, který může čtenář sledovat oslova v běhu. Z toho mladého arogantního, sebestředného a nespoutaného floutka se postupně stává muž s vlastním názorem a pravidly, který si postupně hledá své místo ve světě. Třetím bodem je setkání s jedním z největších a nejhorších nepřátel – obávaný Toth-amon, který bude barbara a jeho skupinu nejen pronásledovat a zkoušet, ale který jim i řádně zatopí. Conan je ve snaze splnit přijatý úkol konfrontován mnoha těžkými rozhodnutími, kdy si musí zvolit svou cestu – těžší, ale se zachováním sebe sama nebo lehčí, ale s odhozením svých ideálů a cílů? Jen jedno je jisté - jednoduché to rozhodně nemá.
Kurt Busiek je skvělým vypravěčem a scénáristou. Samozřejmě měl práci řekněme ulehčenou, protože Howardova předloha nabízí úžasný prostor k adaptaci, ale přesto nelze než smeknout a ocenit autorovo využití příběhu a všech aspektů. Vždyť ne vždy se povede slavné dílo adaptovat do komiksové formy úplně zdařile, což naštěstí není tento případ. Ať už se jedná o první část, ve které převládá mluvené slovo nad akcí nebo druhou, kde akce střídá morální dilemata a nadčasové otázky a obráceně. A vůbec, když jsem u té nadčasovosti, je úžasné, jaký přesah Howardovo dílo má. Ať se jedná o otázku zabití přítele, pro vlastní ulehčení a zisk nebo dilema mezi snadným životem v otroctví bez nutnosti vlastního rozhodování versus svobodný život, ale s tím, že člověk musí přijmout zodpovědnost sám za sebe. Paralely s dnešním světem a životem kolem nás by už nemohly být větší a i to je jeden z bodů, který vás u knihy udrží od začátku do konce. Vždycky sice tak nějak víte, jak to dopadne, a co Conan udělá, ale přesto vás příběh nejednou donutí přemýšlet o světě.
Věc, bez které by se samozřejmě Bůh v míse neobešel je malebná, pohádková a fantastická kresba Carryho Norda doplněná barvami Davea Stewarta, bez kterých si příběh jen stěží představit. Nádherná barevná spolupráce téhle dvojice hezky doplňuje Busiekův scénář a mnoha panely se budete jen tiše kochat a nejednou se k nim i vracet. Od akce, kde stříká krev a létají odsekané kusy těl, až po komorní rozhovory v muzeu.
Od skvělého scénáře, přes oku lahodící kouzelnou kresbu až po geniální překlad Jana Kantůrka – zkrátka vše je na vysoké úrovni a vy se budete u dalšího Conanovského dobrodružství bavit. Ano, samozřejmě je příběh občas dost předvídatelný a někdo by mohl říct až brakový, ale přesně tohle od barbara v kožených sandálech a s mečem v ruce čekáte a tohle chcete. Nelze než na závěr ještě nezmínit bonusovou část na konci knihy, která přináší nejen obligátní skici a návrhy, ale i doplňkovou část o korespondenci a rozhovorech Howarda a mistra horroru H.P. Lovecrafta, kterou rozhodně doporučuji nevynechat, protože se vám naskytne jedinečná možnost podívat se autorovi předlohy do hlavy a zjistit něco víc o jeho přemýšlení a pohledu na svět. Vzhůru tedy s Conanem za dobrodružstvím!
Koupit se slevou u Comics Centra!
Conan 2: Bůh v míse
Scénář: Kurt Busiek
Kresba: Carry Nord, Dave Stewart
Vydavatelství: Comics Centrum
Rok vydání: 2019, 1. vydání
Překlad: Jan Kantůrek
Počet stran: 176
Formát: 158x239 mm, pevná s přebalem
Autor: Adam Vondra Vondris