Conan 7: Cimerie

Mladý Conan opouští civilizaci a vrací se domů, do Cimerie. Nebezpečí a dobrodružství ovšem číhá všude a Conan nenajde klid ani v drsné divočině.

Takže na začátek rychlé shrnutí. Po výletu ke Conanovi z dílny Marvelu a pera Jasona Aarona v knihách Život a smrt barbara Conana se vracíme zpět do stáje Dark Horse comics. Comics Centrum slíbilo, že vydá postupně všechny části svých „kolosálních Conanů“ i v klasických malých verzích. A jak bylo slíbeno, tak se také děje, a proto byla v únoru vydána dvojice svazků s číslicemi 7 a 8 na hřbetě. A na první z nich se dnes podíváme.

Cimerie. Pustá, drsná, plná nebezpečí a záhad, plodící skutečné muže a neohrožené ženy. Rodiště samotného barbara Conana. Země kde přežijí a mohou žít jen ti nejsilnější. A právě sem se hrdina vrací ze spárů civilizace, ke které si zatím nemůže najít správný vztah a stále v ní bloudí a nechápe svět okolo.

A název knihy neodkazuje jen na samotný návrat Conana do jeho rodné země, ale hlavně k jednomu méně známému dílu barbarova otce R. E. Howarda - básni nesoucí název Cimmeria. Tu mistr složil roku 1932 v zimním dešti (znáte takový ten vlezlý studený ddéšť, ze kterého chcete rychle do teplé sprchy a postele?) ve stínu kopců poblíž amerického Fredericksburgu. Je to v podstatě vyznání lásky fiktivní zemi, inspirované právě kopci a prostředím, ve kterém se autor nacházel. Ostatně kdo si jí chce přečíst, může tak učinit v úvodu knihy nebo v originále běžně na internetu.

A o čem je první svazek řady Conan z Cimmerie? Inu Conan se skutečně vrací domů. V civilizaci mu přibilo pár šrámů, zkušeností, zažitků, ale zároveň mu svět, který nedokáže plně pochopit, a který je plný lží, falše, zrady a nebezpečí nepřirostl k srdci. Z počátku je rád, že je zpět doma - v zemi sice drsné a také nebezpečné, ale v takové které rozumí. Jenže Conan zkrátka nemůže mít klid a než se stačí rozkoukat, je chtě nechtě uvržen do dalších problémů a konfliktů, způsobených jak jinak než krásnými ženami. Nebo tedy ženou. Conanovou první láskou. To je jedna část knihy.

Tu druhou tvoří vzpomínky Conanova dědečka Conachta, který se svým vyprávěním vrací do minulosti a my jako čtenáři tak máme možnost nahlédnout hlouběji do světa barbara Conana. To ovšem není to jediné, čím tyto odbočky přitahují pozornost. Tím hlavním je kresba, která se zásadně liší od všeho, co jsme zatím mohli v Conanovi od Dark Horse vidět, protože jí má na svědomí legendární Richard Corben, jeden z nejznámějších a (subjektivně) nejlepších komiksových výtvarníků s velmi specifickým stylem, který se mnoha lidem ovšem nelíbí. Tady je ovšem dobře zakomponovaný a sedí svým rozdílem ke zbytku příběhu a přesně víte, kdy jste ve které rovině.

Cimerie je první knihou nové řady, ale přesto příběhově navazuje na předchozí příběhy Conana u Dark Horse Comics. Zkrátka příběhová linka Conanova života pokračuje vpřed a velmi se hodí mít přečtené předchozí knihy. A pokračuje i nesporné pocta Franku Frazzetovi, který vdechl Conanovi jeho podobu.

Nebudu zastírat, že mám barbara Conana rád. Když se vrátím ve své hlavě do počátku své cesty za fantastikou, chtě nechtě se mi vybaví filmová verze Conana s rakouským přízvukem, který měl s tím knižním společné asi jen jméno. I když dobře, film to tak špatný nebyl a občas se k němu vracím, tak jen udělat si obrázek o vzhledu Conana na základě Arnolda je trochu mimo. Bohužel tvorbu R. E. Howarda a jeho svět jsem objevil až mnohem později. Ale zase jsem během jednoho pracovního léta zhltnul všechny povídky dostupné v naší mateřštině. A proto jsem rád, že mám nyní možnost se ke Conanovi a jeho světu vrátit na stránkách média mě nejbližšímu, tedy komiksu.

A přitom to ani Conan neměl u Comics Centra snadné. Povídková kniha Dcera pána mrazu se netěšila velkému zájmu a na pokračování jsme si museli počkat řadu let. Ale čekání se vyplatilo.

Řada lidí označuje Conana za brakovou literaturu. Pochybuju, že tito lidé někdy četli a pronikli do díla R. E. Howarda. Ano, většina povídek a příběhů je v zásadě velmi jednoduchá a přímočará a to platí i o komiksové Cimerii, ale pro pochopení barbara Conana je třeba pohlédnout za oponu základní příběhové kostry, nasát svět plný vůní dálek a dobrodružství, svět který je plný živoucích příběhů a postav. A pak si zkuste Conana označit za brak.

Zvláštním bodem knihy je samozřejmě kresba. Živá, detailní a často hrubá kresba Tomáse Giorella se misí s klasickým výtvarným projevem Richarda Corbena. Výsledkem je velmi originální a specifický mix dvou zcela odlišných stylů. V předchozích knihách Giorello ukázal svou práci v tom nejlepším světle a stále posunoval Conanův příběh výš a výš, přesto ovšem jeho doplnění Corbenem dělá z celé Cimerie skutečnou výtvarnou lahůdku, ve které je radost jen listovat a kochat se jedním panelem za druhým.

Cimerie je první knihou o Conanovi u Comics Centra (vyjma kolosálních), kterou nepřekládal legendární Jan Kantůrek. Ovšem stejně jako v jiných sériích je i zde vidět um překladatelky Alexandry Niklíčkové, která si hraje s jazykem podobně jako její předchůdce a udržuje jím nastavený styl, což je velmi dobře. Z pohledu redakce a vydání mi vadí jen jedna věc – to jedno m v názvu knihy se skousává hodně těžko.

Poté co v červnu loňského roku vyšla Nergalova paže a svět Conana se na nějaký čas uzavřel je čekání konečně u konce a opět se můžeme vrátit do světa barbarů, krásných žen, intrik, válek a dobrodružství. Ano, můžete namítat, že jsme tu měli Život a smrt od Marvelu, ale vrátit se do té „hlavní“ linky je zkrátka něco jiného. Timothy Trumanovi se podařilo vytvořit poutavý příběh umístěný do drsné krásné země Cimeriea Giorello s Corbenem mu k tomu přidali své jedinečné výtvarné schopnosti. Výsledkem je jedna z nejlepších komiksových knih o barbaru Conanovi, kterou si můžete, ne-li musíte, přečíst.

 

Koupit se slevou u Comics Centra!

 

Conan 7: Cimerie

Scénář: Timothy Truman

Kresba: TomásGiorello, Richard Corben

Vydavatelství: Comics Centrum

Rok vydání: 2021

Překlad: Alexandra Niklíčková

Počet stran: 224

Formát: 160 x 240 mm, pevná vazba s přebalem

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: