Dlouhý zítřek s Moebiem

Mike Mignola. Neil Gaiman. George Lucas. Ridley Scott. William Gibson. Víte, co mají všichni tito slavní autoři společného? Obdivují jednoho skromného francouze, který v komiksu neviděl žádné vizuální ani myšlenkové mantinely. Tím francouzem není nikdo menší než Jean H. G. Giraud. Moebius.

Moebius není pro čekého čtenáře neznámou personou. Jenže to s ním není tak jednoduché. Snad žádný jiný autor nevyvolává tak protichůdné pocity. Moebia buď milujete nebo nenávidíte. Není nic mezi tím. Důkazem budiž Incal, na který jedni pějí nekonečné ódy a druzí ho nekonečně zatracují. Pro tu první skupinu mám dobrou zprávu. Moebius je zpět. A nejenom díky nakladatelství Crew! Pojďme se ale nyní podívat na poslední přírůstek do edice MDEK. Poznejte Moebiův Dlouhý zítřek a další příběhy.

Kniha Dlouhý zítřek a další příběhy obsahuje celkem čtyři alba s celkem šestatřiceti povídkami, z nichž některé jsou jednostránkové. Mějte to tedy napaměti, protože se pokusím - podobně jako mnoho jiných lidí přede mnou - nalézt průsečík Moebiovou tvorbou. Což je úkol, k jehož vyřešení je zapotřebí pár panáků rumu nebo ještě lépe sakra dlouhej trip... Sborník od Crwe totiž mapuje Moebiovu tvorbu od roku 1976 až do let devadesátých.

Připravte se tedy na to, že Dlouhý zítřek a další příběhy není bookem, který vás pobaví na první dobrou. Pokud jste četli něco od Moebia, jistě mi dáte za pravdu. Pokud bych měl vypíchnout pár společných jmenovatelů, které se obrazí v co největším počtu povídek, na prvním místě musím zmínit depresi a morbiditu. Moebiovi nedělá problém zabít své hrdiny buď kvůli vypointování příběhu, nebo čistě proto, že měl nakreslit jen sedm stran a nějak se mu to zvrtlo... Tak jak jinak to ukončit, že? Jeden příklad za všechny: V povídce Absoluten ucpanin hlavní hrdina prchá před nebezpečím, načež padá. A padá dalších osm stran vstříc jisté smrti. Po dočtení knihy tak můžete mít pocit, že Moebius rozhodně neměl lehké dětství...

Nebýt druhého aspektu, který je v knize hojně zastoupen. Tím kořením morbidity je humor. Často nečekaný, často na hranici grotesky a klišé, ale přece jen tam je. Kombinaci deprese a srandy mám rád. Rázem působí všechny Moebiovi povídky jinak. Připomínají spíše gagy, než nějakouu formu sdělení, které Moebius rád do svého díla vkládal. Honba za osamělým kosmonautem získává na vtipnosti, když se ukáže, že mimozemšťanům lidské maso prostě nechutná. A takových posměšků tam naleznete mnoho. Moebius komunikuje se čtenářem bez nutnosti trapně bořit čtvrtou stěnu. A stačí mu k tomu čistě cizí jazyk, přičem význam slov jako např. "Krotované kargule" nebo "Vagamela" si musíte domýšlet sami. Nic se ale nebojte, že by vám unikl smysl povídky. Samozřejmě, jako v každé sbírce i zde se najdou kousky, které vás nechají chladnými. Za mě to je hned opěvovaný Dlouhý zítřek nebo příběhy majora Gruberta. Nicméně počet povídek, které se mi opravdu líbily výrazně převyšuje zbytek. Narativní způsob Moebiova přednesu je místy abstraktní až hrůza, k pochopení jiných povídek vám naopak pomůžou jen autorovi vysvětlivky. 

Co by to ale bylo za Moebia, kdyby experimetoval jen se scénářem? Hlavní devízou této knihy není nic menšího než kresba. Autor často zkoumá různé styly, tu se inspiruje superhrdinským komiksem, jinde zase tvorbou A. Muchy. Vlastně se nedá říci s jjistotou, který styl v knize dominuje. Je tady karikatura, francouzská škola, americká škola. často všechno promíchané dohromady. Pravda, časem se přiklání k vlastnímu stylu, který nejlépe reprezentují povídky Dlouhý zítřek nebo Projížďka. Nebudu vám tady rozpitvávat všechny podrobnosti, které určují Moebiovu kresbu. Prostě mi musíte věřit, že dva výše zmíněné příběhy reprezentují jeho styl a basta.

Jedno ale zůstává zcela jasné. Moebius byl mistr. Jak jste jistě pochopili, mám Moebia rád. Dlouhý zítřek a další příběhy je sborníkem, který dokonale vyhovuje mému vkusu. Je zde dost deprese i sociálních dramat doplněných tragikomedií a mrazivým úsměvem. Možná, že některé povídky se tváří hluboce, zatímco pod hladinou na nás nic něčeká, přesto bez remcání dávám pět bludišťáků z pěti. Ať je jasné, že patřím mezi věrné fanoušky. A je mi celkem jedno, jestli Moebius byl génius nebo přeceňovaný blázen. Jeho tvorba je prostě originální.

KOUPIT DLOUHÝ ZÍTŘEK A DALŠÍ PŘÍBĚHY U CRWE

Dlouhý zítřek a další příběhy

Moebius

Vydavatelství: Crew

Rok vydání: 4/2018

Překlad: Richard Podaný

Formát: 190 x 260 mm

Počet stran: 220

Provedení: Paperback, hardback s přebalem (500 ks)

Autor: Robin Podéšť RaptoR

Galerie: