Donžon – Strážci v zácviku

Přijmete výzvu jako strážce a správce přidělené části slavného donžonu a postaráte se o místní monstra a nenechavé dobrodruhy?

Satirický komiks Donžon, za nímž stojí primárně dvojice Joann Sfar a Lewis Trondheim, si za pár let svého vydávání vytvořil takřka kultovní status, ať už svou originální kresbou nebo neotřelým příběhem a zasazením, které sice na první pohled může vypadat jako další variace na „dračí doupě“, ale opak je pravdou. Tohle je antropomorfní svět plný pokřivených charakterů, slabochů, antihrdinů a vtipných situací a satiry, určený primárně pro starší čtenáře. A právě na základech tohoto komiksu vznikla možná trochu nenápadná hra Donžon – Strážci v zácviku, kterou u nás vydává TLAMA games, a která se za nás – spoiler alert – fakt povedla!

Donžon – Strážci v zácviku je hrou plnou plejády příšer a bytostí s plněním „dungeonu“ a úkolů, za níž stojí Joachim Thôme, který jí vytvořil pro 2-4 hráče od 10 let a s herní dobou okolo 40-50 min. hráči se ve hře převtělí do rolí strážců donžonu (jinak také dungeonu, doupěte, podzemí) a jejich úkolem je využívat dostupné příšery, správně je rozestavit, najímat další a vypořádat se s hrozbou nenechavých hrdinů, přesně ve stylu slavného Hyacinta Kavalíra. Výzva pro všechny pekelné pány, nemyslíte? A jen ten nejlepší může slavného strážce nahradit.

 

Zpracování

Pokud máte komiksovou grafiku a neotřelý styl, budete u Donžonu jako doma a vaše nadšení bude větší, než když pavouk chytí zatoulaného barda. Donžon už ve své komiksové podobě nabízí netradiční a originální zpracování a hra z něj graficky plně vychází. Vše je tedy pěkně barevné, originální, detailní, antropomorfní a trochu šílené. A také je toho hodně.

Po otevření krabice ve stylu knihy dostanete jako první pravidla. Ta jsou napsána příjemně, přehledně a funkčně a sice jsme při první hře párkrát nahlíželi, ale následně už vše jelo bez problémů. Hře pomáhá i její v podstatě jazyková nezávislost a přehledná ikonografie.

Herní materiál je obsáhlý, ale všemu podle mě dominuje více než 100 potištěných figurek nestvůr, zastupujících draky, upíry, pavouky, kostlivce, kozloše nebo speciální VIP. Figurky jsou nejen potištěné a barevně rozlišené, ale i tvarované a ve hře naprosto parádní. K tomu je zde pořádná nálož karet, žetonů a i desek. A to nejen hned trojice centrálních společných, ale také čtveřice desek donžonů pro hráče, na kterých najdete jednotlivé místnosti podzemí či počáteční nestvůry. Materiálu je zkrátka dost a možná trochu kupodivu si na hru vyhraďte na stole poměrně dost místa, protože Donžon není zrovna malá hra.

Osobně se musím přiznat, že jsem o komiks Donžon spíš jen lehce zavadil, než že bych ho měl výrazně načtený, ale z ilustrací a zpracování hry jsem nadšený. Povedené dřevěné figurky, přehledné desky i karty, dokonce bodovací bloček, což dnes rozhodně není standard. K tomu slušná zásoba karet a komiksový styl sršící z každého kousku hry.

 

Jak na to?

V podstatě mě překvapilo, jak je Donžon přístupná hra. Její komplexita se pohybuje okolo 2,3 a to perfektně odpovídá. Klidně se tak nemusíte hru vytáhnout i na méně zkušené hráče.

Na začátku se připraví centrální desky, zásoby meeplů, karet a všech destiček a každý hráč dostane jeden donžon. Na ten na vstupní pole umístí určené nestvůry a může se začít hrát. Zde musím uvést, že se mi líbí, že každá deska má v přípravě v pravidlech samostatnou část a vše je tak maximálně přehledné. Stejně tak je přehledná i ikonografie, kterou sice musíte na začátku pochopit, ale jakmile těch pár znaků a značek načerpáte, budete jako doma.

Hra je hrána na předem neurčitý počet kol, sestávajících se z tahů hráčů o pěti fázích. Cílem hry je na konci nasbírat co nejvíc bodů (a co nejméně ztratit), a to plněním místností nestvůrami, obranou před hrdiny a plněním výzev pána donžonu.

Tah hráče je rozdělen do pěti jasně daných fází. V době hrozby se otáčí karta hrozby, určující doplnění nestvůr, ale i možná nástup hrdinů. Následuje část strážců, kterou však musí hráči postupně „odemknout“ zpřístupněním zvláštní schopnosti. Další částí je najímání, které docela logicky vede k posílení řad monster v donžonu. Na to navazuje pohyb, kdy hráč může posunout své nestvůry napříč místnostmi a chodbami donžonu, což je důležité nejen na vypořádání se s hrdiny, ale také pro plnění úkolů. Poslední část je nazvána „moc“ a dovoluje hráčům obětovat jejich nestvůry a tím využívat speciální akce místností, což se může jevit jako poměrně kruté, ale správný strážce nezná slitování. A ač se to může zdát krátké, to jsou v podstatě celá pravidla, tedy kromě vysvětlení jednotlivých karet, cílů a bodování, ale první dvě se rychle stanou intuitivními a ani bodování není žádná věda.

Celkově prostě je Donžon příjemně přístupnou, zábavnou hrou pro široké spektrum i mladších hráčů, což jsem osobně od hry možná ani nečekal. O to příjemnější mé překvapení bylo a je.

 

Dojmy

Donžon je pro mě jedním z pozitivních překvapení roku, které ve svém originálním komiksovém hávu i velmi dobře funguje jako hra a nabízí poměrně netradiční zážitek postavený na svěže jednoduchých mechanismech, které možná nejsou výjimečně originální, ale v kombinaci dobře fungují.

Potištění meeplové, přehledné a hezky ilustrované desky i karty, dobře napsaná pravidla a šikovná ikonografie, na kterou sice potřebujete cca jednu celou partii, ale jakmile se zažije, je parádně funkční. Zkrátka hra je moc hezky udělaná a graficky i na stole funkční. Detaily všemu dodávají maličkosti jako „vytažené“ poklady nebo detailní figurky.

Líbí se mi herní prvky jako způsob platby/postihu v podobě speciálních záporných destiček, se kterými je dobré šetřit, ale i variabilita cílů (4 od každé barvy) a množství karet a možností. Celkově hra nabízí plynulou a příjemnou hratelnost jen s lehkými náznaky analytické paralýzy při dopočítávání a hledání optimálních tahů. Celkově ale s přibývajícími partiemi se hra více otevírá, ubývá paralýzy a přibývá strategií a herních směrů.

Celý princip je vlastně strašně snadný. Plníte místnosti nestvůrami pro plnění podmínek, do toho bráníte a likvidujete hrdiny za pomoci karetních pomocníků a snažíte se zefektivnit své hraní. Do toho máte na vše poměrně omezený čas, protože hra má spád a zdaleka není tak dlouhá, jak by se mohlo zdát. Ostatně ve dvou jsme skončili při pozdějších partiích i za nějakých 35 min. U hry docela platí, že je možná lehce naučitelná, ale vytřískat maximum bodů chce trochu umu a přemýšlení.

Variabilita je zajištěna díky rozdílným počátečním nestvůrám, cílům, různě taženým kartám – ano, v zásadě jde stále o to samé, ale hra nás nezačala ani po několika partiích nudit, ba naopak převažovalo stále větší nadšení z objevování možností a hledání optimálních cest.

A ještě jednou – hra opravdu není složitá, a i když se pravidla zdají delší, není tomu tak. Jen obsahují detailní vysvětlení všech cílů, karet a množství detailně rozepsaných příkladů.

Celkově je Donžon – Strážci v zácviku povedenou, graficky vyladěnou a vtipnou, hrou, která nabízí velmi povedenou hratelnost, množství zajímavých rozhodnutí a okamžiků k zamyšlení, kde do hry sice rychle naskočíte, ale být tím správným „donžon“ mástrem s pořádným bodovým ziskem, to chvíli zabere. No inu přeci jen ani slavný Hyacint nebyl perfektním strážce a správcem hned na začátku a toho nejlepšího dělá pravidelné cvičení. Na stole navíc hra krásně vypadá a ještě lépe se hraje. Za nás zkrátka velké překvapení a velké doporučení.

 

Hru můžete koupit na TLAMA games zde!

 

Donžon – Strážci v zácviku

Autor: Joachim Thôme

Vydavatelství: TLAMA games

Rok vydání: 2025

Počet hráčů: 2-4

Věk: 10+

Herní doba: 40-50 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: