Drákula

Legendární Drákula se vrací ve zcela jedinečném komiksovém provedení z ruky mistra Roye Thomase v grafické úpravě Mike Mignoly. Povedl se Comics Centru komiks roku?

Než se vrhneme na samotný komiks, pojďme si udělat dvě menší odbočky. V první řadě do roku 1897. To je totiž rok, kdy irský spisovatel a kritik vydal svůj nejslavnější román s prostým názvem Drákula (v originále „Dracula“). Samozřejmě dnes jsme zvyklí na ledacos. Knihy i film se hemží lepšími či horšími horory plnými krve, strachu a prvoplánových lekaček s masovými vrahy a monstry ve variantách 100+1, ale před více jak sto lety v pozdně viktoriánské Anglii působilo Stokerovo dílo naprosto jedinečným a originálním dojmem a jistě muselo způsobit nemalý šok. Navíc do něj tvůrce zapracoval mnoho různých témat, která mají přesah do tehdejší společnosti. Románový příběh upíra Draculy psaný epistolární formou se v průběhu let každopádně stal legendou a dočkal se mnoha různých filmových či muzikálových adaptací a pravděpodobně minimálně stejný počet děl literárních a filmových různě inspiroval. Jedním z nejznámějších zpracování románové předlohy je film režiséra Francise Forda Coppoly z roku 1992, ale o tom dále, protože než se dostaneme dál, musíme si nutně udělat ještě jednu odbočku hlouběji do historie.

Stoker si hlavní postavu hraběte Drákuly nevymyslel zcela od píky. Inspirací mu byl skutečný valašský kníže Vlad III. Dracula. V dnešní době poměrně démonizovaná postava historie. Ovšem, ve své domovině (dnešní Rumunsko) je Vlad pokládán za hrdinu boje proti Osmanské říši, která se v době jeho života rozpínala po stále větší části Balkánu a její armády se nechovaly zrovna jako příklad rytířství. Ostatně ani sám Vlad se ke svým soupeřům nechoval nijak rytířsky a jeho velmi oblíbeným způsobem popravy/mučení bylo napichování na kůl. Odtud známá přezdívka „Tepes“, tedy napichovač. Pokud máte sklony k nějakému tomu násilí a jste zvědaví, vřele doporučuji si o Vladovi a jeho napichování (nejen) Turků něco přečíst – románová verze vám pak bude připadat jako hezká pohádka pro děti.

Tolik k historii předlohy a její předlohy a pojďme ke komiksu. Ten velmi úzce souvisí právě s výše zmíněným filmem, protože je prakticky přesnou a doslovnou adaptací jeho první nezkrácené a neokleštěné verze. Coppola si filmové zpracování Drákuly doslova vymodlil a vyprosil, a dokonce kvůli němu nakonec natočil i třetí díl neméně legendárního Kmotra. Už herecké obsazení filmu (pamatujte, jsme na počátku devadesátých let) bere dech – Gary Oldman, Winona Ryder, Anthony Hopkins a jim sekundující Keanu Reeves. O kvalitách výsledného filmu bychom se mohli bavit hodiny. Nás ale zajímá něco jiného – jméno jistého výtvarníka u filmu. Ano, hádáte správně, je jím Mike Mignola.

Stejně jako Coppola i Mignola si přál vytvořit svého Drákulu. A právě díky filmu dostal zelenou. Ovšem ne jako scénárista, jak by někteří možná čekali, ale „pouze“ jako kreslíř. Adaptaci filmové scénáře dostal na starost Roy Thomas, který použil prakticky všechny dialogy a důležité scény a umně je vtěsnal do pouhých 4 sešitů. Ty původně vyšly na přelomu let 92 a 93 u společnosti Topps Comics a následně jako souborné vydání. A tady příběh komiksového zpracování v podstatě skončil. Na dalších víc jak 25 let bylo doslova vymalováno. Vydavatelství v hektických devadesátkách zavřelo krám, do znovu vydání se nikomu nijak zvlášť nechtělo – zkrátka to vypadalo na skutečnou ztrátu výjimečného díla. Naštěstí je tady IDW, které nejenže Drákulu znovu vydalo, ale navíc ho obdařilo novým coloringem a upravenými bonusy. No a u nás je naštěstí Comics Centrum, a díky tomu můžete komiks držet v rukách česky.

Příběh Drákuly asi nemusím nikomu vyprávět, vždyť minimálně v obrysech ho zná každý. Důležité je napsat, že scénář Roye Thomase vychází zcela přesně z první filmové verze, která se do dnešní doby nedochovala. V postprodukci byl film řádně přestříhán, prostříhán a zkrácen a komiks je tak jedinečným náhledem do původní verze. Thomas řádně využil původní scénář, a i když se může zdát, že ho v podstatě „jen“ přepsal, opak je pravdou. Podařilo se mu úžasným způsobem převést film a jeho dialogy a scény na stránky plnokrevných stran komiksu.  Ostatně co jiného než skvělou práci očekávat od autora, který za mnoho let své tvorby pracoval snad pro všechna velká komiksová nakladatelství a stvořil nemálo legendárních příběhů.

Skoro se chce napsat, že proti Thomasovi byl dnes také opěvovaný a legendární otec Hellboye a jeho světa Mike Mignola v podstatě zelenáč. Něco už za sebou měl, ale my všichni víme, že to hlavní měl stále ještě před sebou – Hellboy, Ú.P.V.O. nebo Baltimore byly zatím pouze příběhy v jeho hlavě a čekali, až je mistr přenese na stránky. Každopádně Drákula bylo posledním dílem, kterému se věnoval pouze z hlediska kresby. Jak se sám autor několikrát vyznal, filmové médium má rád a jeho inspirace a spolupráce na původním Coppolově filmu je znát. Některé scény a záběry jakoby doslova vypadly z okének filmové pásky a nelze než doporučit si jak přečíst komiks, tak se podívat i na film. Kresba má svou jedinečnou dynamiku a záběr, stejně tak jako jedinečný styl a jistě v ní poznáte i budoucí inspiraci pro další Mignolova díla a postavy. Bez přehánění můžu říct, že pro mě je Drákula dokladem Mignolova mistrovství a celkově i síly komiksového média jako takového. Vždyť o kolika věcech můžete říct, že vznikly v roce 1992 a přesto jsou stále dokonalé?

Stejně jako je skvělý scénář a fantastická kresba, je třeba pochválit i vydání od Comics Centra. V první řadě si můžete komiks pořídit hned se dvěma verzemi obálek – klasické původní a limitované, kterou se pyšnil první sešit komiksu. Výběr je jen na vás. Překlad Alexandry Niklíčkové je už standardně na vysoké úrovni. Co ovšem velmi potěší je bonus v podobě původních Mignolových skic jednotlivých stránek a obálek, které zatím nejsou ani vytažené tuší  - zde můžete poděkovat výtvarníku Johnu Nybergovi, který si je naskenoval před pokračováním grafických prací.

Pokud bych si měl za letošní rok vybrat jednu knihu od Comics Centra, kterou bych všem doporučil, byl by to, i přes obrovskou konkurenci v podobě Conana, Posledního jednorožce, Hellboye či Ú.P.V.O. (a to jsem vyjmenoval jen omezený okruh děl), právě Thomasův a Mignolův Drákula. Jedná se o nadčasové zpracování jedné z největších literárních klasik a také zakladatele moderního vampirismu, tak jak ho známe. Komiksový Drákula je knihou, která by neměla žádnému fanouškovi a znalci komiksů chybět v knihovně. A pokud ho ještě nedržíte v ruce, tak šup do ulice Slavíkova číslo 19!

 

P.S. Víte co tvůrci filmu použili místo krve? Kupodivu zelené želé!

 

Koupit se slevou přímo u Comics Centra ve standardní verzi zde nebo speciální zde!

 

Drákula

Scénář: Roy Thomas

Kresba: Mike Mignola

Vydavatelství: Comics Centrum

Rok vydání: 2019 

Překlad: Alexandra Niklíčková

Počet stran: 144

Formát: pevná vazba s přebalem, 158x239 mm

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: