V roce 1991 přišel konflikt, kterému se říká válka v Jugoslávii. Začala nepokoji mezi jednotlivými etnickými skupinami obyvatel (Srbové, Chorvati, Arabové). Jedním z těchto konfliktů byla také válka v Bosně a Hercegovině, která ovšem nebyla bojem dvou armád, ale masakrem civilního obyvatelstva. Uprostřed dění, přímo ve městě Sarajevo, se nacházel Ervin Rustemagić se svou rodinou. Jakmile se rozpoutalo peklo, Ervin se snažil udělat vše pro to, aby svou rodinu dostal do bezpečí, a tak co nejčastěji faxoval svým známým po celém světě. I přes bohaté konexe však v bombardované Bosně musel vydržet přes rok.
Jedním z Ervinových přátel byl Joe Kubert (zemřel roku 2012), autor komiksu Fax ze Sarajeva, který letos v létě vydalo nakladatelství CREW. Přineslo tak českému čtenáři jedinečné svědectví člověka, který byl nucen přihlížet chladnokrevnému vraždění civilních obyvatel srbskými odstřelovači. Byl přímo uprostřed bombardovaného Sarajeva a několikrát se ocitl blízko smrti. Ervin i jeho rodina si prošli skutečným peklem a pravidelně z něj posílali zprávy okolnímu světu, který masakr ve východní Evropě sledoval z vpovzdálí a bezpečí svých domovů.
Asi tím nejpalčivějším tématem (kromě jiných) je neschopnost Ervina opustit Sarajevo. Ačkoli se sešel s mnoha politickými představiteli, pokoušel se získat novinářskou akreditaci nebo se z města dostat mezi uprchlíky, vždy narazil na nějaké překážky. Jednou mu někdo něco slíbil a slovo nedodržel, někteří si dokonce nechali zaplatit dopředu za převod a pak zmizeli. Z týdnů v Sarajevu se staly měsíc. Bylo málo vody i jídla, vypadávala elektřina a zimy byly krušné. Člověk se musí ptát sám sebe, zda by něco podobného vydržel. Ale jak sám Ervin píše, i na vybuchování granátů se dá zvyknout.
Válka v Bosně a Hercegovině trvala od 1. března 1992 do 14. prosince 1995. Zemřelo při ní skoro 60 000 vojáků a přes 35 000 civilistů. Eric se se svou rodinou dostal pryč 27. září 1993.
Joe Kubert se zhostil kresby i scénáře a věrně drží Ervinových zážitků a přikládá dobovou korespondenci. V doslovu přiznává, že si časovou linku uzpůsobil pro dynamičtější ráz děje, což je pochopitelné. Je pak trochu s podivem, že se často dopustil opakování informací a tempo naopak zpomalil. Například se často stává, že událost, která se odehrává nakreslená v panelech, je na konci kapitoly úplně stejně popsána ve faxu. Ano, máme tu jasný důkaz, že o ní Ervin skutečně psal, ale čtenář Kubertovi věří i tak.
Kresba je přesně taková, jakou bychom u podobného díla čekali. Účelná, bez zbytečných epičností či parádiček. Práce s panely je jednoduchá bez nějakých ilustrací přes celou stránku či snaze panely ozvláštnit. Kubert prostě vypráví příběh, nad kterým zůstává rozum stát a k tomu není třeba kudrlinek.
Fax ze Sarajeva je hodně zajímavý komiks, buďme rádi, že u nás vyšel. Dozvídáme se víc o konfliktu, který se stal teprve nedávno, a přitom se v něm dějí stejná zvěrstva, jako za druhé světové války. Díky Ervinově pohledu jsme navíc svědky spravedlivého hněvu nad ozbrojenými silami ostatních zemí, které nepomohly a beznaději, která v obyvatelích země rostla každým dnem. Je fajn si jednou začas připomenout, k čemu může sloužit komiksové médium. K další dokumentaci také slouží bonusy – fotografie, podle kterých Kubert kreslil reálie. Většinu z nich pořídil Karim Zaimović, fotograf, který zahynul v sarajevských ulicích ve svých 24 letech.
Fax ze Sarajeva - Příběh o přežití
Joe Kubert
Vydavatelství: CREW
Rok vydání: 2016
Překlad: Pavla Horáková
Formát: 175 x 245 mm
Počet stran: 208
Provedení: hardback s přebalem, barevné
Autor: Ondřej Hartman Walome
Před Strážci: Sůva/ Dr. Manhattan