Velká dramata antických rozměrů mu nejsou cizí. To už nám Alejandro Jodorowsky dokázal skrze Metabarony, Borgii či Technokněží. Vydejme se nyní na kolbiště vrcholného středověku a sledujme odvěkou hru o moc a lásku. A dojde i na prolévání královské krve.
Bylo, nebylo, dávno, nedávno, mocný král Alvar je těžce raněn v bitvě. Toho využije jeho lúzným zjevem oplývající bratranec Alfred (jsou si totiž k nerozeznání podobní), chopí se trůnu i královny Violeny, s níž zplodí syna Radora. Skutečný Alvar zatím žije jako divoch, jemuž ohyzdná divoženka povine dceru Sambru. Tak je tomu po deset let...
Rodinné vztahy, které jsem zde uvedl, jsou hlavní kostrou trilogie napsanou Alejandro Jodorowským v jeho třiaosmdesáti letech a jenž si obsahem a charakterovými eskapádami v ničem nezadá s antickou tragédií. A stejně jako v případě Oidipa, ani zde pouhý popis nestačí. Tohle si musíte prožít.
Hned na začátek je třeba říci, že četba Královské krve působí trochu zvláštně - neustále jsem se pohyboval na pomezí nevíry, grotesky a pořádného dramatu. Může za to nejen vztahový propletenec plný emocionálních kotrmelců, ale také jednání hlavních postav. Spíše než o lidi, jedná se o něco, co by asi sám Jodo nazval "vyššími bytostmi". A tyto "vyšší bytosti" se na stránkách komiksu pohybují, jednají a mluví nelogicky, v hádankách, či s přílišnou teatrálností. Vzhledem k celkové koncepci komiksu a s vědomím toho, že je pod tím podepsaný největší z Psychomagiků, to ale ke Královské krvi prostě patří. Ostatně antika není jediným zdrojem autorovy inspirace. Druhou nedílnou součástí, která na vás dýchne snad z každé stránky knihy, je Shakespeare a jeho dramata. Ještě že se Jodorowsky nenechal inspirovat Jindřichem VIII, to by pak neměl o čem psát :)
Crew u nás vydala první dva díly trilogie v jednom souborném svazku. A je to dobře: Svatokrádežná svatba sice dává tušit temnotu budoucního příběhu, ale v podstatě se jedná jen o rozvržení postav na šachovnici. Teprve s druhým albem - Zločin a trest - nastává ta pravá středověká řež v nejlepším smyslu toho slova. Jestliže jsem měl doposud rozporuplné pocity ohledně směřování příběhu, druhé album mě příliš neuklidnilo, ba naopak. Brutalita a násilí mě doslova přikovaly do židle a oddech jsem našel až s koncem knihy. Zločin a trest dokázal rozehnat mé pochyby pramenící ze Svatokrádežné svatby a úplně mě uchvátil. I přesto, že patetičnost si postavy uchovaly a občas jsem se jejich jednání nestačil divit.
Hlavním důvodem, proč si koupit Královskou krev, není scénář - ostatně český čtenář zdá Jodorowského v mnohem lepší formě. Je to výtvarná stránka díla. Té se chopil Dongzi Liu, číňan žijící a působící v Pekingu. Liuova tvorba je silně inspirovaná evropskou školou a místy působí až neuvěřitelně realiticky. Když ale dojde na zachycení emocí, je znát vliv staré dobré mangy, což komiksu trochu škodí: Při porovnání s vybroušeným detaily na mnoha jiných místech knihy to působí ledabylým dojmem - Rador je doslova odfláknutý. Při celkovém pohledu to jsou ale drobnosti, které jen lehce ruší kladný dojem z jinak vynikající kreslířské práce. Bitvy jsou náležitě epické, středověk náležitě temný, kompozice jednotlivých panelů využívá úhlopříčným pohledů víc než na co jsme zvyklí, čímž vytváří další přitažlivý prvek na tak již zajímavém díle.
Královská krev není tím nejzářivějším klenotem, kterým se Alejandro Jodorowsky u nás blýsknul, rozhodně je to ale dílo zasluhující naší pozornost. Když se odkloníme od trochu zmatečného jednání hlavních postav, pořád nám zůstane parádní kresba v podání Dongziho Liu podporující celkově chmurný nádech, který příběh vyvolává. Tragické zakončení si nenechám ujít.
Královská krev: Svatokrádežná svatba
Alejandro Jodorowsky, Dongzi Liu
Nakladatelství: Crew
Rok vydání: 5/2019
Překlad: Riichard Podaný
Formát: 233 x 310 mm
Počet stran: 112
Provedení: Hardback
Autor: Robin Podéšť RaptoR