Mini rogue

Vydejte se vstříc nástrahám temných kobek a získejte tajemství opřádající Ogovu krev v novince vydavatelství Albi.

Sólo hry zaznamenávají stále velký rozmach a jejich popularitě neubral ani konec „doby covidové“, ba naopak. Sólo varianty her už se tak stávají skoro nezbytnou součástí všech možných her od příběhovek až po klasická počítací eura. No a dokonce nastala doba, že se česká vydavatelství odhodlala k vydání čistě sólových her. A jedním z takových zástupců je i novinka Mini rogue (dobře lze jí hrát i kooperativně ale o tom dále), ve které se vydáte do hloubky temných kobek podzemí v klasickém „dungeon crawler“ stylu bojovat s monstry, objevovat poklady, vyhýbat se pastem a bojovat s mocnými bossy. A to vše v krabičce doslova do ruky.

Ano, Mini rogue je videohrami inspirovaná dobrodružná deskově karetní hra určená pro 1-2 hráče – i když osobně je to pro mě osobně ideálně sólo – a s věkovým doporučením 14+ a herní dobou pohybující se okolo 30-40 min na partii. Hráč či hráči představují jednoho z typických archetypálních hrdinů, kteří se vydali do podzemí získat tajemství Ogovy krve. V cestě jim ovšem stojí hordy nepřátel, všudypřítomné pasti a nebezpečí a elitní bossové s nabroušenými zbraněmi. Tak vzhůru do podzemí.

 

V hloubce kobek

Mini rogue dostává svému „mini“ v názvu už samotným balením hry. Krabička není velká, ale přesto v ní najdete poměrně velké množství obsahu. V první řadě jsou tu pravidla. Ty sice nejsou nikterak složitá, ale obsahují dost věcí a nepůsobí zrovna intuitivně. Jejich nastudování tedy nějaký čas zabere a minimálně u prvních partií je budete mít neustále u sebe.

Pod pravidly najdete sáček s dřevěnými komponenty, které zabírají dvě figurky pro hráče a 18 označovacích kostiček na různé stupnice, které hra využívá. Nutno podotknout, že dřevěné figurky meeplů lze vyměnit za barevné žetony, které korespondují s barvami jednotlivých hrdinů. Dále ve hře najdete sadu šestistěnných kostek několika druhů a barev (bílé, černé, zelené a fialové).

Pod tímhle už najdete pěknou sadu karet, které jsou k hraní v podstatě nejpodstatnější, neboť reprezentují nejen čtveřici hráčských postav (4), ale hlavně celé podzemí (20), bosse (5) nebo bojový styl (2).

Celkové zpracování hry působí pěkně minimalisticky, nejvíc mi připomnělo asi známou sérii „Malé velké…“, i když po rozložení na stole to přeci jen nějaký ten prostor zabere. Už jsem slyšel, a to i od svých spoluhráčů, že se jim nelíbí grafika hry, ale mě naopak připomíná jednoduché dungeon crawlery na počítači a líbí se mi. Ilustrace jsou sice trochu strohé a jednoduché, ale ke hře sedí pěkně a doplňují její minimalistický styl. Navíc je celá hra graficky ucelená a přehledná, a to nejen grafikou, ale i použitou ikonografií. Byť ikon je dost a hodí se přiložené přehledové karty/vysvětlení v pravidlech. Karty působí dostatečně pevně a kvalitně i pokud se je rozhodnete neobalit, ale dobrou zprávou je, že i obalené se vejdou do krabičky. A pozor na desky, protože pokud do nich strčíte, označovací kostičky vám lehce odletí úplně mimo.

Co se týká rozšíření Hlubiny zatracení, tak to přináší více méně „více stejného“ – 2 nové bosse, 3 postavy, 7 místností podzemí. K tomu ale přidává 26 karet příběhu, který posunuje celou hru o kousek dál v hratelnosti a rozhodně se vyplatí spolu se základem pořídit. Příběhové karty dávají hře větší hloubku do hratelnosti a přinášejí kromě vtáhnutí do hry i volby a celkově větší komplexitu. Nové postavy jsou navíc dostatečně odlišné svými schopnostmi a nutí tak přistupovat ke hře zase trochu jinak. Zkrátka větší variabilita se vždy vyplatí.

 

Do podzemí a ještě dál

Herně hra ukazuje, jak se dá z minima vytěžit maximum. Na začátku je vaším úkolem vybrat si hrdinu – s rozšířením máte až 7 možností, přičemž každý má jiné schopnosti nejen pro boj, ale i pro průzkum podzemí a počáteční nastavení statistik. Zkrátka Mág na tom bude podstatně jinak než třeba Křižák a i jejich herní styl bude a je odlišný. Také si lze zvolit různé obtížnosti, buď základní, nebo si jí ztěžovat ztrátou některých počátečních zdrojů. Následně připravíte herní desky – podzemí/věž a desku hrdiny a nastavíte všechny ukazatele. Do zásoby si vezmete počáteční kostky a vytvoříte mřížku kobky o nastavení 3x3 karty.

Hra pak probíhá jednoduchým způsobem. Vždy začínáte v levém horním rohu herního „pole“ a postupujete do pravého spodního. Vždy po postupu vyhodnotíte místnost, na kterou vstoupíte, ať už se jedná o boj, vyhodnocení pasti nebo jiných nástrah kobky a máte jednu až dvě možnosti, kam se vydat dál. Ano, jen maximálně dvě, protože vaše cesta nesnese zatáček a vracení a vždy směřuje k východu. Jakmile dosáhnete úspěšně konce daného patra podzemí, zamíchají se všechny karty a vytvoří se nová mřížka a jede se stejným stylem. Samozřejmě karty podzemí jsou různé a můžete natrefit na nestvůry, pasti nebo si naopak třeba nakoupit vybavení. Tím že předem znáte volby, můžete se svobodně rozhodnout, kterou cestou se vydáte.

Cílem hry je projít všechna patra a dostat se až k finálnímu bossovi, kterého samozřejmě musíte porazit, získat tajemnou krev a tím zvítězit. V opačném případě, pokud poztrácíte všechny životy, vaše cesta končí a na vaše kosti se bude prášit v odporných kobkách.

Hra, jak jsem už napsal výše, obsahuje i hru ve dvou, kdy se vzájemně doplňují dva hráči/hrdinové.

Mnohem zajímavější než hra ve dvou my ale osobně přišla kampaňová varianta, která posunuje zajímavý herní zážitek o kousek dál a je příjemným zpestřením hry. Byť pochopit jí podle pravidel bez hledání nejasností je docela výzva.

 

Dojmy

Mini rogue je – jak už název napovídá – malá, pěkná a zábavná hra, která si ale neodpustila nějaké to „ale“, které je třeba zvážit.

Dobře, zpracování to není. To je podle mě fajn a tak akorát. Osobně se mi styl ilustrací líbí a odpovídá celkovému zpracování a ladění hry. Hra hodně herně sází na ikonografii, která vás zpočátku trochu zaplaví, ale po čase se v ní dokážete orientovat. Co mě trochu zamrzelo, to jsou pravidla, protože ta jsem nakonec četl dvakrát a neustále je měl při hraní u sebe, abych si vše ověřil. Přitom ale hra rozhodně není těžká nebo složitá.

Ve hře je obrovský vliv náhody, který dokáže zcela zásadně ovlivnit partii, ať už se jedná o kostky nebo nalosované karty na patro podzemí. Nebo třeba „pád“ z jednoho patra do druhého, což zejména v počátcích partie vede k neúspěchu, který v podstatě neovlivníte, protože hrdina bez vybavení a vylepšených schopností je takový trochu „nýmand“, který dostane tak maximálně rychle po čumáku.

Osobně mi hodně zajímavá přišla mechanika zmiňovaná v Jouob Castu (Zdravíme!), kde se karty kobek dávají stranou, tak aby se ve hře protočily všechny. Ono se totiž lehce stane, že takového Ghúla vidíte v každém patře, ale na kupce za celou hru nenarazíte, protože každé patro stavíte ze všech karet náhodně.

Příjemným zpestřením je kampaň. Není to nic převratného, ale hra dostává o něco větší hloubku a náboj a už to není jen prosté procházení z A do B a od 1 do x-tého patra.

Hrdinové – všech sedm včetně rozšíření – jsou dostatečně odlišní a je fajn objevovat jejich silné a slabé stránky. Byť se během hry projevuje jistá nevyváženost, protože někteří jsou jednoduše silnější než ostatní a více se hodí pro méně zkušené hráče.

Hra není složitá, ale obsahuje množství menších pravidel, které lehce opomenete a je dobré mít při ruce pravidla, než se hra stane dostatečně plynulou.

Variabilita je postavena na různých hrdinech a náhodném rozlosování kobek. Každopádně je třeba říct, že karet není tolik a často se opakují a pro větší variabilitu a různorodost je dobré mít rozšíření hned po pár prvních hrách.

Díky komplexnímu menšímu balení (do kterého se vejde i expanze), není problém si hru zabalit a vzít sebou, což považuji za velké plus.

Hodně se liší herní doba. Hra totiž může klidně skončit po 10 minutách naprostým a fatálním neúspěchem, bez toho abyste něco zvládli jen pro špatné hody/karty. Taky ale může trvat 40 minut, ale minut tak lehkých, až se budete divit, protože z počátku vám hra dovolí nasbírat zkušenosti a pak už to jde skoro samo.

Co si myslím, že by hře přeci jen prospělo, to je větší množství nepřátel. V drtivé většině případů se můžete svobodně souboji vyhnout, když máte dvě možnosti kam se posunout v podzemí. 

Hra funguje pěkně v jednom i ve dvou, i když primárně cílí na sólo a ve dvou byla subjektivně o něco jednodušší.

Dobře, teď to možná vypadá a zní trochu negativně, což úplně není můj cíl. Jen ukázka toho, že Mini rogue je sice fajn malá hra, ale skýtá některá úskalí, na které je třeba myslet. Mini rogue je třeba brát jako malou oddechovku, kterou si rychle rozbalíte a zahrajete, ale nesmíte od ní čekat žádný hluboký a velký taktický rpg zážitek. Jinak se ale jedná o pěknou, příjemnou a v hezkém kabátku zabalenou menší hru na hrdiny. Takový Malý Velký Hrdina.

 

Hru můžete se slevu koupit u Albi zde! a rozšíření zde!

 

Mini rogue a Staří bohové

Autoři: Gabriel Gendron a Paolo Di Stefano

Vydavatelství: Albi

Rok vydání: 2023

Počet hráčů: 1-2

Věk: 14+

Herní doba: 30 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: