Mýty 14: Čarodějnice

Že světu vládnou králové a královny? Omyl! Světu přece vládnou Čarodějnice. A svou moc ukazují i v novém, již čtrnáctém, díle pohádkové série Mýty.

Pojďme si nejprve trochu shrnout, co se stalo. Minulý crossoverový díl Mýtů byl podle mě zatím to nejnudnější, co jsme dostali. Rozvláčněný děj, prakticky úplná odbočka od hlavní dějové linky, hloupé postavy literátů (a to měli takový potenciál…) a k uzoufání nudné dialogy. Prostě já jsem tenhle díl protrpěl, ale chápu, že kdyby u nás vyšlo všechno z Jackový dobrodružství, bylo by to lepší, a že vyjít musel – znáte to, čísla jdou v řadě za sebou 12, 13, 14… Každopádně po porážce nepřítele císaře, kterým se ukázal řezbář Geppetto a pádu jeho říše se objevil nepřítel ještě mnohem mocnější a temnější – Temný pán. A tak došlo vlastně k novému nakopnutí série. A v Čarodějnicích se konečně posouváme dál (i zpátky zároveň).

Ve čtrnáctých Mýtech dostáváme hned 8 původních sešitů v jednom svazku, které vyšly pod čísly 86-93 a samotné titulní Čarodějnice zabírají jen 5 z nich. Čili vás čeká na poměry komiksu relativně bichle. Samotná kniha je rozdělena do 3 příběhů různé délky. První a nejkratší s názvem Pečetění zavede čtenáře zpět do historie, kde se dozvíme něco o Temném pánu, jeho spoutání a tajemném řádu císařských kouzelníků, vystupujících pod názvem Pečetníci. A to jméno je hodně příhodné, uvidíte. Je rozhodně příjemné se dozvědět něco víc o minulosti, jistě to pomůže s budoucností. Druhý a nejdelší příběh jsou již zmiňované Čarodějnice. Aby to nebylo úplně snadné, i ty se dělí do několika příběhových rovin, oddělených časovými poznámkami, pro lepší vyznání se v přechodech. Zároveň tak sledujeme dění na Farmě, dohadování a plánování Čarodějnic z třináctého podlaží, Geppetovi snahy o znovuzískání alespoň nějaké moci a Bufkinův záchranný souboj v bývalém lesíku. A samozřejmě dojde i na temnotu a smrt. Na závěr na vás čeká kraťas v podobě výletu do Mucholapova království, ve kterém dojde k nečekaným událostem a sám král musí ukázat svou sílu a rozhodnost. A nemá to snadné.

Bill Willingham se v Čarodějnicích naštěstí vrátil v plné síle a drivu, který tak chyběl minulému dílu a rozehrává další velké dobrodružství, které započal s příchodem nového záporáka v dílech minulých. Temný muž je nepřítel, ze kterého jde respekt, a my už teď víme, že to naši hrdinové nebudou mít snadné. Nepotřebuje obří armádu, nepotřebuje rozlehlá království, sám má dostatečnou moc na likvidace všeho živého a i pro samotné mocné čaroděje Mýtu je tuhým oříškem. Celý hlavní děj se posouvá vpřed a zapojují se do něj nové postavy (a některé staré v novém světle). Navíc dějová linka s Bufkinem nabízí i zábavné momenty. Problém ale je, že když se začne něco vážnějšího dít, díl najednou skončí a s obrovským cliffhangerem na většině linií a přidá jen trochu nezáživnou odbočku k Mucholapovi a jeho problémům. Škoda. Osobně bych dal přednost jednomu nebo dvou sešitům navíc a tyhle odbočky si odpustil. Možná by pak Mýty nemusely mít přes dvacet dílů. Za to ale samozřejmě Crew nemůže, naopak té můžeme jen poděkovat, že u nás Mýty vůbec vychází, i když se prý moc neprodávají, a to je nesmírná škoda, protože tahle fantasy stojí za přečtení.

Stejně jako je rozdělena kniha na tři příběhy, i kresba je rozdělena mezi tři autory. Již tradiční dvorní kreslíř Mark Buckingham se ujal titulních Čarodějnic. Jeho místy pohádková kresba se k Mýtům prostě hodí. Zvládá jak postavy a jejich emoce, tak větší davové scény, ve kterých přsně vystínuje to, na co se chcete zaměřit. Ostatně to jen opakuju už několikrát vyřčené. Jim Fern se zhostil Pečetníků a jeho kresba je zcela odlišná. Hodně se zaměřuje na detail postav a jejich zobrazení a emoce. Nejvíc mi jeho kresba připomněla asi nedávno vydané Americké bohy, ovšem s tím, že tady mi kresba mnohem více sedla. No a závěrečná kresba Davida Laphama mi přišla taková typicky superhrdinská, tedy neurazí, ale ani nijak zvlášť nenadchne. Kdyby vše kreslil Buckingham, bylo by to možná lepším, protože když třeba olfi vypadá pokaždé jinak (a někdy zcela jinak) k orientaci v komiksu to moc nepomáhá.

I přes částečnou kritiku jsem si Mýty 14: Čarodějnice užil a po, už je to tu zase, děsivém minulém díle se obnovila moje víra a nadšení pro tuhle pohádkovou sérii pro dospělé.  Nové Mýty rozehrávají základy nového příběhu, jehož hlavní část dostaneme v budoucnu, ale už teď na něj budete natěšení a nedočkaví. Je vážně škoda, že se jedná o další sérii, která u nás nenaplňuje svůj potenciál, protože se jedná o rozhodně zajímavé čtení a Willinghamovo pojetí klasických pohádek (i když některé budete znát méně nebo vůbec) si zaslouží vaší pozornost.

 

Koupit přímo u Crwe!

 

Mýty 14: Čarodějnice

Scénář: Bill Willingham

Kresba: Mark Buckingham, David Lapham, Jim Fern

Vydavatelství: Crew

Rok vydání: 2018 

Počet stran: 232

Přeložil: Ľudovít Plata

Formát: brož, 167x250 mm

 

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: