Růženka v depresi, Mýty v útěku na Farmě, Temný pán roztahující se po New Yorku se sílící mocí, výlety do historie a Totenkinder v akci – pokračování Mýtů je konečně tady.
Po dlouhých jedenácti letech – vážně, první díl vyšel u nakladatelství Netopejr už v roce 2008 – byste asi museli buď žít v jeskyni nebo absolutně nečíst komiksy, aby vás série jedna z nejlepších komiksových sérií, tedy Mýty scénáristy Billa Willinghama minula. Ostatně od Crew dostáváme tradičně dva díly každý rok a nyní jsme už u čísla 15, což svědčí o nějaké kvalitě samo o sobě, protože kdyby tomu bylo jinak, rozhodně se na pultech neudrží. A tedy upřímně doufám, že se udrží ještě nějaké 3-4 roky, aby vyšlo všech 22 alb. Každopádně o čem jsou Mýty? Skupina pohádkových a dalších bytostí z pohádek, příběhů a legend je nucena upustit svou domovinu a ukrýt se v New Yorku, respektive v případě těch „nelidsky“ vypadajících v exilu na Farmě. Jejich osud není vůbec jednoduchý a nejenže musí čelit nepřátelům z vnějšku, ale zároveň je zžírají i vnitřní spory mezi sebou a o nespočet příběhů je tak postaráno, a když už to vypadá, že nejhorší a nejmocnější nepřítel je poražen, přichází zlo mnohem, ale mnohem horší.
V loňském roce jsme se dočkali sice jednoho slabšího dílu (viz Mýty 13 zde), ale hned následující Čarodějnice nám všem ukázali opět správný směr a důvod, proč máme tyhle Willinghamovi pohádky rádi. Ne snad? A přesně na čtrnáctý svazek navazuje Růženka. Takže situace je následující (spoiler alert) – po porážce Gepetta jakožto mocného tajemného nepřítele, který ovládal všechny magické světy pevnou rukou, by se mohlo zdát, že naše milované Mýty konečně čeká klid a vítězný návrat domů. Bohužel ale došlo k vypuštění zla v podobě pana Temného – čistého strachu – který nejen že vyhnal Mýty z jejich exilu v podobě Mýtova v New Yorku, ale je velmi nebezpečným nepřítelem a je jen otázkou času, kdy se rozhodne rozdrtit i magické obyvatele a uprchlíky na Farmě. A aby situace nebyla moc jednoduchá, tak Růženka, vůdkyně Farmy, leží v depresích v posteli a odmítá vylézt, díky čemuž se začínají formovat mezi Mýty různé politické skupiny s cílem převratu a získání moci. Jo a frau Totenkinder , vůdkyně čarodějů a jedna z nejmocnějších bytostí mezi Mýty je bůhví kde a spřádá své plány. Karty jsou tedy rozdány a schyluje se ke střetnutí, které změní příběh jednou provždy.
Bill Willingham rozehrává příběh patnáctých Mýtů pomalu a s klidem – však má také kniha celých 256 stran a obsahuje tedy pěkný kus vyprávění. V první části je nám představena aktuální situace na Farmě. Ta není zrovna růžová, protože Růženka se (neustále) válí v depresích a otěže moci by tak chtěli získat jiní – Gepetto, který se nesmířil s prohrou, král Cole a jeho exilový pomahači, vyznavači Modrákova kultu a jejich vůdce Brock a stranou nechtějí být ani čarodějnice, zvyklé na svou moc. Stáváme se tak svědkem krátké eskalace napětí. Vzápětí se přesouváme k ústřední postavě dílu – Růžence a díky retrospektivnímu vyprávění zjistíme mnohem, mnohem víc o její i Sněhurčině minulosti. A celá tahle část je skvělá, protože najednou vám Růža nepřijde jako taková sebestředná k***a, ale už dokážete její činy pochopit. Zkrátka tohle se Willinghamovi skvěle povedlo a tenhle výlet do minulosti se vám musí líbit. Už jen to pokroucené převyprávění Sněhurčina příběhu, kdy jsou z trpaslíků pěkní hajzlíci je prostě skvělé. No a kromě Růženčina „znovuzrození“ (neplést s aktuálním DC) čeká na čtenáře i pořádně tvrdý souboj mezi Frau Totenkinder a Temným mužem – tady se kouzli nešetří a jedná se o jeden z neimpozantnějších soubojů v historii mýtické série. Rozhodně ale nečekejte žádný rychlý happy end, protože o čem by bylo dalších 7 alb, že?
Willingham i v patnáctém čísle drží svou vysokou laťku a opratě celé série pevně v rukou. I když po přečtení Velkého mytického crossoveru (nebo spíš i při něm) jsem ztrácel víru, tohle číslo mě vrátilo zpět a jen utvrdilo v tom, že v tomhle případě scénárista absolutně ví, co dělá a kam směřuje, což rozhodně není samozřejmostí, zvlášť u takhle dlouhých řad a příběhů. A to Bill ještě nekončí a stále má na srdci další příběhy. O to víc vlastně nechápu, proč mají Mýty problémy s prodeji, protože dlouhodobě patří k tomu nejlepšímu, co lze v dospělém oddělení komiksů najít. Svou roli samozřejmě hraje i vždy úžasná a barevná kresba, která jen podtrhuje kontrast mezi pohádkovou a zároveň depresivní atmosférou jakého strachu a neznáma.
Růženka je zpátky, Mýty jsou zpátky a buďme za to rádi. Jedna z TOP5 věcí na českém trhu pokračuje ve svém vyprávění a i přes drobná škobrtnutí se jedná o stále napínavé, zajímavé a dobré čtení. Vlastně jediná věc, co mě na Mýtech dlouhodobě trochu mrzí, je ta neznalost amerických pohádek a legend, které Willingham v příběhu využívá – taková Růženka, Sněhurka nebo Velký Zlý vlk jsou známé postavy třeba z pohádek bratří Grimmů, ale třeba Modrák, je pro nás postava neznámá. Mýty 15 si zaslouží každopádně všechny palce nahoru, a pokud jste zatím s touto sérií nezačali, měli byste jí rozhodně aspoň zkusit. Odměnou vám bude skvělý příběh plný zvratů, emocí a skvělých postav. A to je důvod, proč rádi čteme, nebo ne?
P.S. Úplně bych zapomněl, že kniha obsahuje množství bonusů, protože její součástí je 100. číslo Mýtů. Můžete si tak zahrát deskovou hru, zahrát si divadlo nebo si přečíst krátké příběhy z Mýtova.
Mýty 15: Růženka (obsahuje sešity 94-100)
Scénář: Bill Willingham
Kresba: Mark Buckingham, Steve Leialoha, Inaka Miranda, Andrew Pepoy, Dan Green, Chrissie Zullová, Dave Johnson, Kate McElroyová, J. H. Williams III., Joao Ruas, Adam Hughes
Vydavatelství: Crew
Rok vydání: 2019
Překlad: Ľudovít Plata
Počet stran: 256
Formát: 167x250 mm, brož
Autor: Adam Vondra Vondris