Partneři
Pochmurný kraj 2: Zrcadlení
Pochmurný kraj bylo takový hororovým zjevením a dárkem pro všechny nadšence žánru první poloviny roku loňského. A asi není žádným překvapením, že jsme se ve druhé polovině dočkali i druhého dílu. Připravte se, tentokrát vás čeká až nepříjemně mrazivé Zrcadlení.
V první knize nás autor Pochmurného kraje (v org. Harrow County) – Cullen Bunn – uvedl do svého světa, vcelku poklidného a ospalého amerického venkova, který ale ukrývá děsivé tajemství. Emě, hlavní hrdince se takřka ve vteřině změní život k nepoznání a ona se s tím musí chtě nechtě co nejlépe vypořádat. I když jak se dá čelem postavit tomu, že jste potomek čarodějnice, lesy a okolí jsou plné prastarých běsů a vašim novým nejlepším kamarádem je kůže kluka sbalená do tašky?
Zrcadlení navazuje v podstatě tam, kde děj předchozí knihy Hejna běsů skončil. Ema se odmítla stát nástupkyní zlé, temné čarodějnice, ale naopak se rozhodla lidem (respektive lidem a „výtvorům“ i běsům) pomáhat v jejich každodenních menších i větších problémech, které místo násilím řeší cestou domluvy, diplomacie a smíření. A všichni žijí šťastně. No dobře, skoro všichni, ne všechny běsy jsou úplně spokojené s novou situací. Za Emou však přijede nečekaná návštěva. A tahle návštěva, ač se nejdřív jeví dost nevinně, nejen že není úplně příjemná pro nikoho (to už asi bude osud nečekaných návštěv), ale zároveň od jejího začátku začne postupně přituhovat a stoupat napětí v celém kraji. Některé věci zkrátka nemohou dopadnout v žádném případě dobře. Nikdy.
Moderní horory mají jeden velký společný problém. Jsou všechny skoro stejné. Vraždy, lekačky v temných zákoutích a ve vypjatých situacích, stereotypní těžko uvěřitelné a doslova tupé postavy. Prostě nic co by vás ohromilo. Pochmurný kraj je jiný. Za prvé, postavy jsou uvěřitelné a dobře napsané. Žádné ploché stereotypní charaktery. Za druhé, a to je to, čím komiks tolik celosvětově boduje, je temná a napjatá atmosféra, která vás ke stránkám připoutá a nenechá vydechnout až do konce. Věřte mi, nikdy už se nepůjdete jen tak projít na podzim do lesa s úsměvem. Nadpřirozené prvky – a tím myslím hlavně jednotlivé běsy – působí přesně tak, jak by měli a vy je uvidíte za každým stromem, v každé tůni nebo temné díře. A to jsme stále jen na počátku budujícího se světa a příběhu, který svá největší tajemství pořád skrývá pod červy prolezlým povrchem.
Netřeba konstatovat, že sebelepší scénář komiksu se neobejde bez stejně dobré (ne-li lepší) kresby. Stejně jako v případě první knihy, opět se svého řemesla chopil nadaný Tyler Crook. Ten zvolil styl až takřka nevinně vypadající styl kresby, který jako by vypadl z knížek pro děti. Ale nenechte se mílit, jeho akvarely dokonale vystihují děj a atmosféru a i teď, při psaní této recenze jen listuji stránkami knihy a užívám si jeho grafické zpracování. A zkuste si na kresbu koukat třeba jen za světla staré petrolejové lampy, jak prameny světla líně dopadají na jednotlivé panely a vykreslují ještě více barvy i temné stíny, to je panečku dokonalá lahoda.
Zrcadlení pokračuje, stejně jako v případě příběhu a kresby, i v tempu předchozí knihy. A vlastně to i sedí k ospalému venkovskému životu – nikam se nehrnout, nikam nepospíchat, ale vyprávět svůj příběh po svém. O to víc mě trochu zamrzelo finále, které bylo po rozvláčněnějším začátku trochu rychlé. Ale budiž, celkový dojem mi to vlastně nezkazilo. Navíc na vás po konci hlavní dějové linky opět čekají krátké bonusové příběhy, které jsou snad v mnohém i přes svůj omezený rozsah ještě děsivější, aneb ano, nikdy už nenechám plíseň na zdi. Nikdy!
Pochmurný kraj, to je zásah přímo do středu terče pro všechny milovníky kvalitního hororu a napětí a zároveň dobrého komiksu. Zkrátka nezbývá, než Comics Centru potřást pomyslnou pravicí a pogratulovat ke skvělému výběru, protože tohle je přesně ta jedinečná komiksová série, kterou si chcete nejednou přečíst, a která si vás získá Jen tak dál.
Pochmurný kraj 2: Zrcadlení
Autor: Cullen Bunn
Kresba: Tyler Crook
Vydavatelství: Comics Centrum
Překlad: Alexandra Niklíčková
Počet stran: 128
Formát: pevná vazba s přebalem, 239x158 mm
Autor: Adam Vondra Vondris
Galerie:
Partneři
