Pochmurný kraj 4 – Rodokmen

Co uděláte, když se vám jednoho dne na prahu objeví prapodivná společnost tvrdící, že je vaší rodinou? Pro Emu tohle rodinné setkání nebude zrovna příjemný zážitek. Ale ono už to tak s rodinnými sešlostmi bývá.

Komiksová série Pochmurný kraj (orig. Harrow County) se nám dostala díky Comics Centru do své poloviny. Postupně můžeme sledovat mladou dívku Emu, která jednoho dne zjistila, že má nadpřirozené schopnosti „zděděné“ po čarodějnici Hester, která jen tak mimochodem stvořila většinu obyvatel v okolí. Po třetím díle, který měl povídkový charakter a byl takovou odbočkou od hlavní dějové linky, dostáváme nyní jeden ucelený příběh v rozsahu čtyř sešitů s názvem Rodokmen (orig. Family tree). A upřímně, tahle kniha jen potvrzuje to, že s rodinou to není nikdy jednoduché, rodinná setkání mohou být smrtící, a také že byste nikdy neměli lézt krást do pole s kukuřicí. To vám teda povídám!

Pamatujete si ještě druhý díl s názvem Zrcadlení? No jen pro připomenutí, a pozor spoiler, tady se v Harrow County objevila Emina sestra, dvojče – zlé, hodně zlé dvojče. No jak tohle setkání dopadlo, to si přečtěte sami, protože o tomhle mluvit nechci. Každopádně kromě tohoto setkání si Ema mohla připadat jedinečná. Rozhodla se stát tou hodnou a pomáhat ostatním obyvatelům, a tedy zříct se odkazu Hester a využít své schopnosti pro dobrou věc. A také věřila, že je jediná, kdo nějaké takové schopnosti má. Pak se ale při jedné pomoci bližnímu náhle objeví nečekaný tajemný návštěvník, tvrdící, že je součást Eminy rodiny. Rodiny, která není daleko, ale naopak se dostavila na společné setkání, aby svou nejmladší členku zasvětili, naučili a pomohli jí pochopit vše kolem. A taky přišli ničit. A protože vám nechci převyprávět celý příběh, tak tady skončím. Si to přečtěte, né asi holomci?!

Pochmurný kraj je takový zvláštní komiks. Tváří se jako horor, ale spíš je to taková pohádka pro dospělejší publikum. Jeho zasazení na jih Spojených států jakoby určilo nejen vyznění a ztvárnění, ale i celkové tempo příběhu. Jsme totiž už ve čtvrté knize z osmi a stále se vše děje tak nějak v klidu a pohodě, příběh plyne líně jako proud řeky Mississippi a Cullen Bunn tak nějak vlastně nepospíchá. Ono by se na jednu stranu mohlo zdát, že autor tak nějak přešlapuje na místě a nikam nic moc neposouvá, ale opak je pravdou. On má svůj svět a příběh promyšlený dopředu a všechny tyhle věci musí vypovědět, než bude možné pokračovat dál. Jenže ona je v tom tempu i taková skrytá krása. Kniha vás úplně vybízí zastrčit si stéblo trávy do koutku, plácnout sebou někam do půli louky a začíst se. A pak vás zamrazí při pohledu na nejbližší strom, protože není tamta větev náhodou jeden z běsů? Bunnovi se prostě podařilo na stránkách vytvořit dokonalou atmosféru vidláckého jihu, kde každý farmář kleje a plive, nahání zlobivé děti po poli a v kalhotách s laclem líně popíjí pivo na verandě při západu slunce. A do toho přimíchal staré strašidelné historky a příběhy a celkově všechny možné i jen lehce děsivé aspekty. Pochmurný kraj totiž nikdy nehrál a ani dál nehraje na levnou atmosféru strachu z rádoby děsivých vrahů a bytostí, ale naopak vše buduje hezky zlehka a postupně, jako stíny se vám zarývá do těla, až si najednou tak nějak vždy uvědomíte, že ty stíny na zdi jsou nějaké divné! Dalším důležitým bodem krom atmosféry, na kterém příběh stojí, jsou postavy a jejich charaktery. Sledovat třeba Emu a její myšlenky je doslova nádhera – její rozpolcenost a snaha vše pochopit působí opravdově a věrohodně.

Co nutně musím zmínit o knize Rodokmen je, že kromě postupu dějové linky vpřed se hojně vrátíme i zpět. Tajemná rodina a její příslušníci samozřejmě znali Hester, vždyť byla jednou z nich, a tak Emu zasvětí do několika tajemství a historie – a s hlavní hrdinkou i čtenáře. Jak Hester získala tak silné schopnosti? Jak v sobě probudila svou sílu? Jak a z čeho vznikli obyvatelé Kraje? Na to vše dostaneme odpovědi. Někomu to možná nemusí sedět, ale mně se tyhle dějové odbočky hodně líbily – nějak vám pak nic v příběhu nepřijde jen černé nebo bílé, ale dokážete (možná) najít pochopení pro všechny. Jediná škoda je, že se nějaká příběhová odbočka nevěnuje více Berenice a na vývoj okolo ní si musíme počkat.

Atmosféra a duch Pochmurného kraje leží obrovskou měrou na imaginativní kresbě Tylera Crooka. Právě Crookova akvarelové ztvárnění dává celému příběhu a komiksu jedinečnou atmosféru. Tohle provedení dává autorovi široké možnosti hry se světlem a stíny, což využívá scénář stavějící třeba Emu na pomezí světla a tmy k vyjádření její rozpolcenosti. Kromě postav a jejich emocí se ale v akvarelu nejlépe vyjímá ztvárnění venkovského okolí a přírody. Ale co je úplně nejlepší (ano, přiznávám, Tylerovu kresbu doslova a do písmene miluju), to jsou vždy úvodní dvoustrany jednotlivých sešitů, do kterých je nějakým originálním způsobem zakomponován nápis Harrow County – v kukuřici, na břehu řeky vyryté v blátě… Jednou větou?  Kresba Pochmurného kraje je pohádkově okouzlující a děsivě strašidelná zároveň.

Za zmínku stojí bonusová část knihy, která se dá rozdělit na tři části. První zabírá historka spjatá s příběhem, tentokráte se věnující slečně Kami a jejím výtvorům. Druhá je obligatorní skicář s poznámkami autorů, na to jsme u Comics Centra už tak nějak zvyklí. Nejzajímavější je však část třetí. Ta se věnuje tomu, jakým způsobem Tyler Crook zpracovává Bunnův scénář. Tenhle exkurz do hlavy autorů se možná někomu může zdát zbytečný, ale ve skutečnosti je to jedinečná možnost zjistit něco o motivech a tvorbě tvůrců.

Když nad tím tak přemýšlím, tak úplně nevím, zda bych Pochmurný kraj označil za čistokrevný horor. Je to jedinečné a stále skvělé čtení, kterých u nás vychází minimum, ale spíš bych o něm napsal atmosférické jižanské venkovské drama s prvky fantasy a hororu. Komiks neděsí, ale hraje si s myšlenkami a představami čtenářů, a to že se bojíte nebo vás mrazí, si uvědomíte jen tak mimoděk při pohledu přes rameno na kraj starého hvozdu za domem nebo na těch pár stínů vrhnutých lampičkou při čtení na stěnu nebo když projdete kolem pole se strašákem s vránou na rameni.

A teď šup do Comics Centra, než vás Běs sní!

 

Koupit se slevou přímo u Comics Centra!

 

Pochmurný kraj 4: Rodokmen

Scénář: Cullen Bunn

Kresba: Tyler Crook

Vydavatelství: Comics Centrum

Rok vydání: 2019

Překlad: Alexandra Niklíčková

Počet stran: 160

Formát: pevná vazba s přebalem, 158 x 239 mm

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: