Pochmurný kraj 7: Smrákání

Konec se blíží. Předposlední díl Pochmurného kraje přináší staré zlo, velký duel a velký příslib do finále. Zkrátka nad krajem se pěkně smráká.

Všechno špatné, ale bohužel i dobré jednou končí. A platí to i pro gotickou hororovou pohádku Pochmurný kraj, kterou u nás vydává už od roku 2018 pražské vydavatelství Comics Centrum. Respektive ona skončí až na podzim, ale nyní jsme do rukou dostali sedmý, předposlední, díl s názvem Smrákání. A možná trochu nečekaně se jedná o doposud nejlepší knihu celé série. A ti píšu i přes fakt, že mám celý příběh a všechny díly velmi rád.

Příběh nám tak nějak logicky pokračuje. Ema se dostává pod tlak Rodiny, Berenika jí pomáhá a vše směřuje k jasnému a docela i logickému finále, které musí být o nějakém velkém střetu. S Rodinou? Nebo s někým jiným? Inu uvidíme.

Sedmý díl je ovšem příběhově plný a pořádně hutný. Na pouhých 4 sešitech se toho stane dost a dost. Pokud čtete pravidelně, pak si jistě vzpomenete na Eminu sestru Kami. Ta byla zakopána hodně hluboko, ale nyní se vrací, aby si vyřídila účty se svou sestrou. Vyhrát a přežít může jen jedna. To jak to celé dopadne, asi každý čeká, ale průběh, následky a důsledky, to si musí každá přečíst. Jisté jen je, že se vše změní a Ema ani její kraj či blízcí už nikdy nebudou jako dřív. 

Dřív jsem psal, že Pochmurný kraj se na první pohled tváří jako horor, ale ve finále se jedná spíš o napínavou temnou pohádku pro starší. Ve Smrákání ovšem jakoby chtěl Cullen Bunn podtrhnout název dvěma tlustými čarami a přináší mnohem větší temných a hororových momentů. A je mi líto, že o nich nemůžu - a nechci - psát víc do detailů, protože bych spoileroval povedený scénář. Ta tam je každopádně ta líně se táhnoucí atmosféra klidného jižanského venkova. Jakoby byla ta šestice dosavadních knih jen pomalu se vlekoucí řeka napříč bažinami, které směřovali k epickému „dvoj“ finále, které nás čeká v posledním duu knih. Smrákání je tak nabyté, že by klidně mohlo být finálem série samo o sobě a věřím, že u jiných příběhů by tomu tak i bylo. Jenže po dech beroucích událostech kdy si myslíte, že už jste viděli všechno, přijde posledních pár stran a vaše čelist spadne níž než kůže chlapce bez kůže. A po poslední stránce jen nevěřícně zíráte a sakra se těšíte na poslední přídavek.

Pochmurný kraj vždy stál na silné atmosféře. Perfektně vybrané prostředí pro takto laděný příběh, kdy z každé stránky doslova cítíte tu zvláštní vůni rozkládajícího se dřeva v mokřadech, v uších vám zní nadávky a cvrkání na loukách a před očima se míhají výjevy klidu a pohody v tom typicky jižanském venkově. A přitom co se se dařilo předchozím dílům, je zde povýšeno ještě o stupínek dál. Atmosféra graduje a houstne, napětí by se dalo krájet a s každým otočením cítíte přicházející tragédie stále blíž. A přitom nemůžete odtrhnout oči a musíte číst dál. Zkrátka imaginárium Pochmurného kraje vás jednou pohltí a nepustí. Málokterý komiks (a že toho vychází opravdu dost) umí něco podobného.

Obrovským plusem kraje je kromě vychvalovaného scénáře i kresba a barvy.Tyler Crook má osobitý a originální styl, který propůjčuje komiksu přesně ten jeden další bod navíc, který dělá z dobrého komiksu komiks skvělý. Akvarelová kresba a barvy prostupující scénářem je opravdu nádherný a mnoho výjevů si musí čtenář chtě nechtě dlouhé minuty prohlížet a kochat se. A také na nich hledat jemné, malé a skryté detaily. A opět je třeba pochválit úvodní strany každého sešitu, kde je různě zabudovaný originální anglický název „Harrow County“. Co je opravdu úžasné na kresbě, to je Crookova práce se světlem a stíny, které si hrají s atmosférou a představivostí čtenářů. Opravdu - kresba Pochmurného kraje je přesně ten důvod, proč jsem si osobně komiks jako médium tak moc oblíbil a proč stále odbíhám do světa barevných panelů.

Jako v předchozích knihách, i zde jsou obsažené krátké příběhy. Ty má vždy na starost jiná dvojice autorů, a je to taková možnost vytvořit si svůj příběh v Bunnově světě. Vždy je zvláštní a zároveň hezké podívat se na jiné ztvárnění oblíbeného světa, jak z pohledu scénáře, tak i kresby.

Poslední část knihy pak zabírá již hodně tradiční skicář s poznámkami autorů. 

Co je na Pochmurném kraji hodně hezké, to je překlad Alexandry Niklíčkové. Její práce s jazykem a překladem je velmi povedená a hezky z ní cítíte atmosféru. A jazyk jednoho z běsů? Dokonalost.

Smrákání přináší do skvělé série skoro až geniální díl. Všechny předchozí byly skvělé, ale sedmička je jiná, má větší spád, je živější a temnější. Je to zkrátka malé finále před věcmi nadcházejícími, na které se musí každý fanda neskutečně těšit. A pokud jste snad trestuhodně kraj zatím vynechali, pak je nejvyšší čas dohnat si vzdělání, protože hororově pohádková výprava na jih USA asi nikdy nebyla lepší.

 

Koupit se slevou u Comics Centra!

 

Pochmurný kraj 7: Smrákání

Scénář: Cullen Bunn

Kresba: Tyler Crook

Vydavatelství: Comics Centrum

Rok vydání: 2021

Překlad: Alexandra Niklíčková

Počet stran: 128

Formát: 158 x 239 mm, pevná vazba s přebalem

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: