Podivné nebe nad východním Berlínem

Svět uprostřed Studené války. Berlín rozdělený pevnou linkou na východ a západ. Špionážní válka Američanů a Rusů. A do toho spadne tajemný mimozemský objekt, který chtějí všechny strany získat pro svůj výzkum.

Studená válka. Skoro padesát let trvající konflikt mezi Východem a Západem o nadvládu nad světem. Souboj kapitalismu a komunismu, demokracie a totality. Válka která mohla zničit svět během pár hodin, pokud by přerostla v „horkou“. A také válka, kde obrovskou roli sehráli špióni, tajní agenti a zpravodajské agentury na obou stranách. Jo a taky válka, kde došlo k až absurdnímu rozdělení jednoho velkého města - Berlína na západní a východní část, kde první jmenovaná byla paradoxním ostrůvkem demokracie v moři komunismu.

A právě Berlín se stává dějištěm knihy Podivné nebe. Agent Herring sice pracuje pro nechvalně proslulou Stasi, ale jedná se pouze o krytí a ve skutečnosti je nasazeným agentem USA. Životem ztrápený, unavený a otrávený (ne)hrdina.Úvod knihy ho zastihne při pomoci východoněmeckým uprchlíkům přes berlínskou zeď. To že se to zvrtne asi dodávat nemusím, to čeká nejspíš každý. Co ale tak očekávané není, tj. pád mimozemské lodi na okraj východního Berlína. Toho se okamžitě zmocní Sovětská armáda, umístí ho do protiatomového krytu a chystá se k výzkumu. Američané samozřejmě nehodlají zůstat pozadu a agent Herring dostává jasný úkol - vzhůru do krytu a zjistit informace. Úkol ovšem zní mnohem snadněji, než ve skutečnosti vypadá, což si hlavní hrdina uvědomí ve chvíli, kdy všichni okolo začnou šílet, minulost se vrací a mimozemská entita je schopná zničit všechny a všechny. A to je vše co vám řeknu.

Dobře, rovnou řeknu, že se mi Podivné nebe nad východním Berlínem líbí. Hodně se mi líbí. O to víc podivně nejspíš budou znít následující věty. Knihy si můžete vzít z několika hledisek. Pokud se těšíte na hutný špionážní příběh plný záhad, pak budete zklamaní. Ústřední zápletka je plytká až hanba a většinu čtenář odhalí dřív, než si jí přečte. V podstatě platí klasická rovnice ala zlý Rusové - mimozemšťani k výzkumu - uzavřený kryt - tragédie - výbušné řešení. A pokud by mi někdo řekl tohle a znělo to jako scénář průměrnějšího dílu Akt X ve čtyřech sešitech, nejspíš bych poděkoval a komiks nechal v regálu.

A pak tu máme druhou rovinu. Tu tvořenou primárně hutnou, dusivou atmosférou plnou strachu, paranoi a neustálých obav z odhalení a nedůvěry. Tu dokáže komiks navodit až mrazivě dokonale. Stačí začít přemýšlet na postavami, stačí si něco málo přečíst o době zasazení komiksu a o rozvědce Stasi a najednou se vám všechno zakousává pod kůži a pod nehty a nutí vaší hlavu přemýšlet.

A ještě je tu jedna rovina. A ta je dámy a pánové úplně skvělá. Všichni (většina) z nás má zažitou tu klasickou rovnici, kde Rusové a Sovětský svaz hraje roli těch zlých a Američané se svými západními spojenci roli těch hodných. A takhle to je, prostě jeden kope za dobro a druhý za zlo a všichni jejich lidé taky. Jenže dílem mimozemské entity se dostáváme do nitra a minulosti agenta Herringa a vidíme, jak svět není černobílý. Ne, nechci samozřejmě nikoho obhajovat, ale vidíme udavače, zrádce a ty „špatné“ na obou stranách a s hlavním hrdinou těžko můžete nějak hodně sympatizovat, když víte co udělal, ač si to obhajuje, jak chce. A o to víc se zbavíte černobílého vidění světa, když vidíte závěr… ale zase nechci víc spoilerovat. Musíte si to přečíst a pustit si Podivné nebe blíže k tělu, zamyslet se a objevovat jeho otázky a snahu o odpovědi.

Chvíli mi trvalo, než mi došlo, kdo je autor scénáře Jeff Loveness. A pak mi došlo, že stojí částečně za seriálem Rick a Morty. Tedy něčeho, co mě absolutně minulo obsahem a ztvárněním. O to víc mě asi překvapilo, co se povedlo na stránkách Podivného nebe nad východním Berlínem stvořit. Existenciální drama se sci-fi přesahem, které balancuje na hraně Akt X a filozofického díla zabývajícího se dobrem a zlem a tenkou hranicí mezi nimi. Takřka perfektní, i když chvíli trvá, než to oceníte a pochopíte, o co jde. Z počátku totiž příběh vypadá jinak, než jaký ve finále je.

Kresba Lisanda Estherrena, argentinského výtvarníka, je skvělá. Místa živá a všeobjímající, místy odtažitá a surová. Pro mě bylo výtvarné zpracování knihy jedno z nejlepších, které jsem za poslední dobu na stránkách komiksu viděl, a je zcela jedna zda se jedná o výjevy lidských emocí a postav nebo o prostorové koláže města a bunkru s jeho chodbami. Je to tak živé, že z toho místy mrazí a povedeně dotváří děj a atmosféru.

Podivné nebe nad východním Berlínem asi nebude úplně komiksem roku. Ne snad protože by kniha nebyla dobrá, to právě naopak, protože scénářem a kresbou se jedná o krásný nadprůměr. Přesto se ovšem jedná spíš o kratší dílo, které boduje atmosférou strachu východního bloku, kresbou a filozofickými otázkami zaobalenými ve sci-fi balení, což sice zní jako perfektní kombinace, ale ruku na srdce, zkrátka nemusí sednout každému a ne každý knihu ocení. Za mě osobně snad jediné větší mínus knihy je absence většího zastoupení Berlína a jeho rozdělení až fascinující hranicí.

A závěrem? Dejte Podivnému nebi nad východním Berlínem minimálně šanci, protože podobných komiksů u nás vychází méně než dvojitých agentů u Stasi.

 

Koupit se slevou u Comics Centra!

 

Podivné nebe nad východním Berlínem

Scénář: Jeff Loveness

Kresba: Lisandro Estherren

Vydavatelství: Comics Centrum

Rok vydání: 2021

Překlad: Alexandra Niklíčková

Počet stran: 128

Formát: 158 x 239 mm, pevná vazba s přebalem 

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: