Když se podíváte na obálku mangy Ryby je vám jasné, že nejde o přírodopisnou publikaci National Geographic. Kdepak! I čtenářům, kteří neznají tvorbu Džundžiho Ita, musí být jasné, že tady půjde o horor. Dvě vyděšené postavy a rybotechnické monstrum přesně ukazují o co tu jde. O čistokrevnou hororovou mangu!
Všechno začíná celkem nevinně na dovolené u moře. Mladý milenecký pár na začátku svého vztahu si vyjel na dovolenou, která měla být dost pravděpodobně romantická. No ale Kaori je citlivka, co má citlivý nos a to se u moře, kde je nemálo ryb a rybích trhů zrovna nehodí. Tadaši, hlavní hrdina, je mladý hejsek, a tak trochu idiot a navíc mu smrdí z pusy! Všudypřítomný smrad tedy poněkud kazí přímořskou dovolenou, která by jinak byla dozajista plná sexu. Vše se ještě zhorší, když mrtvolný rybí puch přetrvává i v domě a na pohodě určitě nikomu nepřidá když zjistíme, co že vlastně je původem toho pachu.
Ryba, která je podivnými drápy a trubicemi připojena ke kovové konstrukci s nožičkami, díky kterým se může pohybovat po souši. A tento znepokojivý vzhled smradlavého monstra je jedním z nosných pilířů Ryb. Hlavním hororovým tahounem je totiž atmosféra a nepříjemný vizuál. Itó velmi dobře ví, že v comicsovém hororu můžete jen těžko pracovat něčím jiným. Protože například filmové hororové lekací scény jsou založené napůl na obrazu a napůl na zvuku a vážně pochybuji o tom, že někdo bude comicsem listovat tak, aby se na další stránce lekl (rozuměj je to holý nesmysl).
A budování atmosféry jde Itóvi opravdu na jedničku! Někomu možná přijde, že neustále připomínání toho, že všude to smrdí mrtvolami nejdříve ryb, ale pak smrtí všeobecně, je skoro až otravné, ale právě díky tomu připomínání se každému dostane ten všudypřítomný smrad pod kůži i skrze stránky comicsu.
Zmíněný nepříjemný vizuál monster je opravdu důležitý. Nejen, že se kolem něj točí příběh, vysvětlení proč exitují, jak vznikli co je jejich smyslem atd atd nás provázejí celým comicsem, ale jde také o samotnou podobu těch monster, neboť Itó si s nimi neskutečně vyhrál. Promyslel každý detail, každá hadice, každá nožka, vše dává svůj zvrhlý a smrtící smysl. Vše navíc v průběhu příběhu graduje, takže nás má vždy co překvapit a pohrát si s našimi střevy a žaludkem. Ano tahle manga rozhodně není pro slabší povahy a milovníky jednorožců a poníků, kteří věří, že aura a posílání lásky na dálku vyléčí rakovinu.
Neodmyslitelnou součástí všech dobrých hororů je i humor a to Itó samozřejmě ví. Ještě před vydáním comicsu si myslím, že většina lidí, kteří sledují českou scénu věděla, že přijde scéna s igelitovým sáčkem. Když se nad ní člověk zamyslí a čte po několikáté Ryby, ví, že to zase taková prdel nebyla, ale honička s igeliťákem i spousty dalších scén v příběhu rozhodně vykouzlí úsměv na rtu a alespoň na chvíli odlehčí distopickou a negativní atmosféru, která ze stránek comicsů dýchá.
Na konci knihy nás navíc čekají dva Itóvi bonbonky. Jeden opravdu krátký až komický příběh o tom, jak je důležitý nosný pilíř domu. Druhý je pak příbeh, který začíná zemětřesením, které odhalí v hoře hluboké díry lidských postav, které neskutečně lákají a přitahují jedince z celého Japonska. Pokud jste klaustrofobik, vyhněte se mu!
Ryby jsou výbornou mangou, ale především výborným hororem. Není to žádný dokument, ani příběh, kde všechno musí logicky fungovat. Ryby jsou to, co mají horory být a to je zábava, která ve vás vyvolá, mrazení, znechucení, strach a další nepříjemné pocity. Navíc jde o další česky vydanou knihu, která může přilákat a oslnit i čtenáře, kteří se jinak manze vyhýbají!
Ryby - Útok z hlubin ( GYO 1,2 )
Džundži Itó
Vydavatelství: Crew
Rok vydání: 4/2017
Překlad: Anna Křivánková
Formát: 146 x 215 mm
Počet stran: 404
Provedení: TPB
Autor: Vojtěch Rabyniuk Thunair