Vesmírná sága Sága pokračuje, vesmírné datum sice neznámé, ale při pohledu na ne už tak malou Hazel je čtenáři hned jasné, že se děj tentokrát posunul časově víc než díly předchozí. Zároveň Vaughan trochu zpomalil a nabídl nám tak trochu jinjý, sociologický pohled na rodinu (ne)idilu. Takže jaká že je nová Sága?
Trochu předběhnu a řeknu to hned na začátku, Sága 4 je dobrá. Sice už se nedostavil ten neskutečný „wow“ efekt jako u prvního dílu, ale stále se jedná o jednu z nejlepších originálních vycházejících komiksových sérií současnosti. Hrozně mě baví sledovat kam, až B. Vaughan zajde a co vše si ještě spolu s Fionou Staples dovolí. Neotřelé postavy? Máte je mít. Zajímavé prostředí? Prosím. Technické vymoženosti? Samozřejmě. Psychologie? Ano! Současné problémy? Jak jinak. Originální příběh? No… koncept Romeo a Julie nám povětšinou zůstává, ač je samozřejmě košatější.
V minulém díle jsme naše hrdiny opustili po zničení majáku, ale již s myšlenkou na nový život a hereckou kariéru. Dobrý nápad se uchytil a Alana se skutečně stala herečkou na Okruhu (obdoba televize) v tak trochu pochybnějších pořadech (na porno zapomeňte prasáci, mám na mysli spíš něco ve stylu televarieté apod.!). Ale protože, se tohle předvádění nedá jen tak lehce ustát, začne postupně ujíždět na všech možných drogách a psychotropních látkách, aby se odtrhla od reality. Marko zatím pečuje o malou Hazel, trpí jistým syndromem vyhoření a muže v domácnosti (a to všichni víme prostě nefunguje, no ne?). Takže postupně i on si nenápadně hledá nějaký svůj únik od reality. Taky doufáte, že tenhle pár nově nastálou situaci zvládne? No počkejte si na finále. Do toho všeho nás jedna příběhová linka přivádí opět i k Princi Robotovi, kterému se sice konečně narodil syn s hlavou televizní obrazovky, ale on si mezitím užívá nezřízeného sexu v bordelu. Syn je unesen robotím revolucionářem, který už má vší té aristokracie tak akorát dost. Sice to vypadá, že tahle linka je úplně mimo, ale všichni jistě víme, že minimálně v budoucnu se vše dokonale propojí a my budeme jen zírat, jak že to měl autor skvěle promyšlené.
Stejně jako předchozí díly, i tady se o kresbu postarala Fiona Staples. Přiznám se, že na její styl jsem si musel trochu zvyknout, ale dnes mi už ke komiksu skvěle sedí. Působí na mě trochu futuristicky, hodně barevně a zajímavě - a přesně to od Ságy čekáte – neotřelost, originalitu a spoustu barev. Žádná nudná šeď a dřevěné okenice, ne! Vše je neonové, svítící, křičící do očí. Ještě teď mám před sebou létající žraloky s barevnými pruhy ze třetího dílu.
Po přečtení budete chvíli jen sedět a přemýšlet „Sakra co se to zase stalo?“ „Wow, to byla jízda“ a „Kde mám ježiš pokračování?“. I přesto, že tentokrát se hlavní dějová linka neposunula moc dopředu a spíše stagnuje a přešlapuje na místě, dostáváme pěkný příběh s několika odbočkami, který nám víc než co se děje týká dává nahlédnou do sociologických a psychologických problémů postav a celého vesmíru. Přesně o tohle Vaughanovi jde (a nebo nejde a já to jen chci vidět), zakomponovat do svého díla všechno co ho napadne a zároveň kritizovat společnost a ukázat na současné problémy mezi námi. Jak píšu v prvním odstavci, ač nejsem tak nadšený jako na začátku příběhu, i tak se strašně těším na další díl!
P.S. Letos nás podle všeho čekají ještě 2 díly, takže budeme jen o jeden díl pozadu oproti originálu!
Sága 4 (Saga 4)
Brian K. Vaughan, Fiona Staples
Vydavatelství: BB art
Rok vydání: 2017
Překlad: Richard Podaný
Formát: brož., 168x258 mm
Počet stran: 144
Autor: Adam Vondra Vondris