Moc. Odvěký to cíl snad všech lidských bytostí. Moc korumpuje, dává vládu nad životem a smrtí plebejců, ničí národy. Chce to člověka čistého srdce, který dokáže odolat rajskému volání trojice klíčů vedoucích do Nebe, Pekla a do Nicoty!
Právě takové tři klíče dostala od svého umírajícího otce mladičká Saria. Magické artefakty jsou ale příliš silným lákadlem pro dóžete benátského, který by se jich velmi rád zmocnil a učinil z Benátské republiky své vlastní, nehynoucí impérium. Sledována dóžecími fanatiky i armádou musí Saria prchnout a ve skrytu pečlivě plánovat způsob, jak usednout na benátský trůn, který jí po právu náleží.
Tímto - námětově poněkud opakovaným - šestatřicátým albem opět přichází edice MDEK a s ní i tři velká jména: Jean Dufaux, Paolo Eleuteri Serpieli a Riccardo Federici.
Saria má své osobité kouzlo. Belgický scénárista Jean Defaux nás zavede do údobí městských států, kdy šlechta a církev nepokrytě bojovaly o moc, zatímco obyčejný lid na svých zádech nesl jejich bohatství. Je to svět, ve kterém není nouze o intriky, vraždy a pletichaření. Klíč od Nebeské brány dá tomu, kdo branou projde, absolutní moc. Taková pobídka bohatě stačí k tomu, aby se potají začaly brousit kudly, které později skončí v něčích zádech. Jediným problémem tak zůstává jak poznat, který z těch tří klíčů vede do Nebe.
Sice se nám nabízí celkem zajímavý příběhový rámec, bohužel v Sarii zůstává Jean Defaux věrný odkazu velikána Alejandra Jodorowského a zavede nás do sice zajímavých kulis historického světa, leč s vyzněním, které se spíše než o ucelený a uzavřený příběh raději snaží čtenáře nutit přemýšlet nad prohnilostí lidské chamtivosti a vznešeností všech, kteří se nad to dokážou povznést. Zamrzelo mě, že hlavní temné aspekty v podstatě zůstaly nevyužity a s příchodem druhého alba se hmatatelné zlo a nebezpečí přesunuje spíše do psychologické roviny. A to je škoda.
Tento nepoměr je alespoň trochu vyvážen změnou kreslíře. Zatímco na prvním albus názvem "Les Trois Clés" pracoval Serpieli a nabízí nám klasickou Druunu bez Druuny, o pět let později na kreslířskou sesli usedá Riccardo Federici a vzletné dufauxovo poskakování a éterické výkřiky o čistotě duše a prohnilosti moci drží u země hutnou, silně atmosferickou malbou. Celý svět Sarie má správný punc gotické fantasy, ovšem byl to právě Federici, který středověký steampunk posunul spíše k mrazivě cizácké biomechanice švýcarského umělce H. R. Gigera.
Federici vystřelil Sarii o několik pater výš, díky čemuž jsem schopen i odpustit Dufouxovi jeho vyměknutí. Druhým a třetím albem se budete opravdu kochat. Krom ponurosti světa se mu totiž podařilo nastrkat do Sarie pár easter-eggů, což je u evropského komiksu, který se často bere nabubřele vážně, věc vskutku nevídaná :)
Saria je právoplatným výtiskem MDEK. K zemi jí sráží snad jen rozpaky, které ve vás dočtení komiksu zanechá. Příběhů o čisté hrdince, její obrodě a zkáze zla, to vše zabalené ve vzletné idee krásné duše a jejím znovuzrození, máme v MDEK víc než dost. Ovšem malbou Riccarda Federiciho se budete ještě dlouho kochat!
KOUPIT KOMIKS SARIA PŘÍMO U CRWE
Saria
Jean Dufaux, Paolo Eleuteri Serpieli, Riccardo Federici
Nakladatelství: CREW
Rok vydání: 5/2025
Překlad: Richard Podaný
Formát: 190 x 260 mm
Počet stran: 192
Provedení: Paperback, hardback s přebalem (500 ks)
Autor: Robin Podéšť RaptoR