Temnota obalila svět svými stíny. A jen dobrodruzi jako vy mohou posbírat síly, společníky, záblesky a znovu prosvítit svět. Jen vy můžete být Světlonoši.
Některé hry zaujmou už na první pohled svou grafikou. To je případ právě i hry Světlonoš, protože její černobílá krabice odlišuje titul od většiny dalších v policích obchodů.
Svět Světlonoše jednou za čas obklopí temnota. Temná, neprostupná, obalující vše okolo a vysávající všechny barvy, měnící svět na bezútěšné místo bez naděje a života. V tu chvíli nastupují dobrodruzi - Světlonoši. Jen oni mohou nastřádat síly společníků a elementů, získat záblesky světla a znovu svět prosvítit. Za osm dní se jeden z nich musí stát hrdinou, jinak bude svět navždy temný.
Světlonoš je rodinná hra Cédrika Chaboussita pro 2-4 od 10 let - herně spíš 8. Herní doba se pohybuje okolo 45-60 min na partii. Každý z hráčů se ujme role jednoho z jedinečných hrdinů a v průběhu osmi kol sbírá partu karetních pomocníků, putuje po mapě a sbírá body. Z hlediska mechanismů se jedná o lehký draft, putování po mapě, ale také pořádný „dice fest“ - však uvidíte dále. Tak pojďme prosvítit svět.
Grafika na první místě
Jak jsem psal výše, už krabice dává tušit, že tady se nejedná o žádný tuctový kousek. Hře dominuje černobílý design, který hraje prim nejen na krabici, ale i na komponentech.
Pravidla, oboustranný herní plán, deska na kostky a hromada žetonů. Asi nic překvapivého v deskové hře. Musím ale říct, že se jedná o jeden z nejhezčích herních plánů, co jsem kdy viděl.
Hlavní roli ovšem ve hře hraje něco jiného - karty a kostky. Karty jsou dvou typů - hrdinové, kteří reprezentují hráče a společníci, které hráči postupně získávají do své party hic. Všechny karty jsou opravdu nádherné. Dominují jim velké ilustrace prapodivných tvorů, doplněných o jméno a jedinečné schopnosti. Druhou základní věcí ve hře jsou kostky. Ty porušují ten černobílý design a naopak hýří barvami. Jedná se o klasické šestistěnky, ale obsazené jedinečnými herními symboly, kterými aktivujete své karty, ale zároveň se díky nim pohybujete po mapě.
Aby toho nebylo málo, najdete pod víkem i sady dřevěných žetonů. Dřevěné lodě využijete na straně mapy s ostrovy, baráčky a meeply zase na té klasické při putování temnotou v Provincii stínů.
Grafika hry jednoduše Světlonoše odlišuje od jakéhokoliv průměru nebo i nadprůměru. Je jiná, ale hlavně krásná. Černobílý design a nádherné kresby na plánu a hlavně kartách jsou naprosto oku lahodící a každý prvek hry je malým výtvarným dílem. Krom toho je i ikonografie hry naprosto přehledná a funkční. Moc se mi líbí kontrast mezi kartami a kostkami. Zajímavým prvkem je i doplnění příběhu hry na začátek pravidel - herně je totiž hra trochu abstraktní, ale díky příběhu se do ní lépe vžijete a zatáhnete do děje všechny u stolu.
Proházejte se k úspěchu
Na začátku každé partie si musíte určit, kterou variantu hry budete hrát. Nabízí se buď suchozemská Provincie Stínů nebo mořské Souostroví temnoty. Jednak je každá varianty hry trochu jiná, ale hlavně v prvním případě si každý hráč na začátek položí figurku (společenství) a baráček (tábor), v případě druhém čtveřici lodí. Každý z hráčů dostane jednoho hrdinu a jeho základní kostky. Ze žetonů se vytvoří společné nabídky. Karty pomocníků se zamíchají ve dvou hromádkách, vytvoří se jeden balíček a úvodní nabídka pětice pomocníků pod desku setkání. Začínající hráč hodí zásobou malých kostek a rozdělí je nad společníky na desku setkání. A šup zachraňovat svět.
Každá hra se hraje na osm kol, která se skládají z pěti fází.
1. Ráno - každý hráč si vybere nového pomocníka a získá jeho kartu a malé kostky s ní spojené, případně i bonusy s kartou spojené.
2. Dopoledne - všichni hráči hodí všemi svými kostkami, případně je přehodí, pokud mohou a chtějí.
3. Poledne - všichni hráči vyhodnotí schopnosti svých karet podle napadaných symbolů na svých kartách. Každý hrdina nebo společník má nějaké schopnosti, jejichž využití závisí na správné kombinaci symbolů, které padly (nebo častěji nepadly) na kostkách.
4. Odpoledne - v závislosti na hozených symbolech se mohou hráči posouvat po mapě.
5. Večer - všichni hráči vrátí malé kostky na desku, připraví se nová nabídka společníků a vzhůru do dalšího dne.
Ve hře je docela důležitá funkce přehazování kostek. Můžete tak činit nejen za žetony a symboly na kartách, ale i dobrovolnou ztrátou bodů. Pokud chcete ve svém snažení uspět, musíte nutně získat co nejvíc vhodných symbolů. Bohužel štěstěna je vrtkavá věc a mnohdy vám to zkrátka nepadne.
Společníci vám mohou přinést zajímavé bonusy a bez nich hru nevyhrajete, ale je důležitá jejich kombinace - někteří jsou totiž háklivý třeba na danou barvu kostek nebo symboly a pokud je máte, poroučí se z vašich služeb na hřbitov. A jejich ztráta ve hře může být dost citelná.
Hra končí jakmile dojde balíček společníků. Poté následuje závěrečné počítání bodů - za hry společníky a dobrodruhy, za dosažené body na mapě, žetony světlušek a stop. Stylově se body jmenují „záblesky světla“ a kdo jich má na konci hry nejvíc, stává se legendárním vítězem.
Mezi světlem a temnotou
Světlonoš je zvláštní hra. Máme za sebou několik partií a já se stejně nemohu rozhodnout, co si o ní mám myslet. Jsou partie, která mě hrozně baví a jsou takové, kdy bych už hru nechtěl nikdy ani vidět. A stejně se k ní vrátím. Už od začátku si mě naprosto podmanil vizuál a grafická stránka a možná i to je důvod, proč se ke hře vracím.
Tak nejdřív něco k záporům.
Hra je v podstatě absolutní solitér. Interakce mezi hráči se omezuje na výběr společníků, kde vám někdo může „vyfouknout“ co jste zrovna chtěli. Jinak se ale žádné soupeření ve hře nekoná a každý si jede po vlastní ose.
Jak asi každého napadlo, prim hry hraje náhoda. Neustále házíte hromadou kostek, a pokud nemáte štěstí, můžete se stavět třeba na hlavu, ale vytoužené symboly vám nepadnou. A občas je to notně frustrující, protože se nepohnete po mapě, nevyužijete schopnosti a prostě s tím nic NIC neuděláte.
Všechny partie jsou si dost podobné. Hra nemotivuje k různému přístupu nebo výrazně rozdílnému přístupu. Navíc je to způsobeno i tím, že všichni společníci jsou si dost podobní - tedy jejich jednotlivé typy.
A klady?
Inu o vizuální stránce jsem už ódy pěl a mohl bych znovu a znovu. Svět Světlonoše je magický a uhrančivý a doslova oku lahodící.
Ač se to nemusí zdát na první pohled, hra je velmi přístupná a jednoduchá na pochopení a hodí se tak pro široké spektrum hráčů. Hlavním cílem budou rodiny s dětmi, ale neztratí se ani u příležitostnějších hráčů nebo začátečníků. Ruku v ruce s tím jde i tak akorát nastavená herní doba.
Hra je takové pohodové putování. Partie tak nějak příjemně a nenásilně plyne a působí oddechovým dojmem a stylem. Nakonec zkrátka si u hry já osobně odpočinu.
Ač se může zdát, že jsem na kostky nadával, tak naopak musím říct, že se mi líbí jejich dvojí využití - na aktivaci a putování a jak vás hra nutí přemýšlet nad tím, které symboly se vám v daném kole hodí, a které nikoliv, které více, a které méně.
Klady i zápory máte. Chcete moje hodnocení? Inu nedostanete ho. Mohl bych napsat, že hra je naprosto úžasná. Stejně tak bych mohl napsat, že hra je naprosto tupá. A nakonec by se dalo souhlasit s tím i s tím. Světlonoš je prostě zvláštní hra. Krásná a zajímavá, ale kontrastující nejen vizuálem, ale i hratelností.
P.S. Na zatrolenkách je ke stažení sólo mód v češtině!
Světlonoš
Autor: Cédrik Chaboussita
Vydavatelství: ADC Blackfire
Rok vydání: 2021
Počet hráčů: 2-4
Věk: 10+
Herní doba: 45-60 min
Autor: Adam Vondra Vondris