Ú.P.V.O. 15 - 1948

Comics recenze

Doba kdy byl Hellboy ještě stále malý kluk, profesor Bruttenholm docela mladý chlap, atomovky se zkoušeli jak na běžícím páse a zanechávaly za sebou monstra vraždící civilisty. To byl rok 1948.

Rok 1948 nebyl zrovna šťastný. Pro Československo určitě ne, když došlo k „Vítěznému“ únoru a nástupu rudých soudruhů k moci. To byl prostě průser, ať si říká kdo chce, co chce. Ve světě to bylo trochu lepší. Izrael vyhlásila nezávislost a vybojovala si jí na svých arabských sousedech, OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv a v Keni byl založen národní park Tsavo. A proč se tady rozepisuju o historii? Inu protože další pokračování řady Ú.P.V.O. bere čtenáře na výlet do historie, a to nečekaně právě do roku 1948.

Ano, v pořadí již patnáctý svazek řady Ú.P.V.O. je opět jedním z retro výletu do hluboké historie, počátku samotného úřadu a divokého mládí profesora Bruttenholma.

Konec 40. let byl v USA divoký. Tedy ono to bylo divoké po celém světě, ale z hlediska příběhu je důležité hlavně testování atomových zbraní v utažské poušti ze strany americké armády. Po takových testech se začnou objevovat podivné, děsivé bytosti, které jsou mírně řečeno nebezpečné pro celé široké okolí. A koho jiného přivolat k nadpřirozeným úkazům, než stále ještě čerstvý a formující se Úřad paranormálního výzkumu a obrany a jeho čelního zástupce a starého známého agenta Anderse, který se nestačil vzpamatovat z událostí roku 1947.

Kromě hlavní linky je dále rozvíjen na pozadí i příběh malého Hellboye, ukazující části jeho dospívání, ale také jednu velmi důležitou událost týkající se jeho rohů. Aneb v kostce jak čert o rohy (možná) přišel?

Musím říct, že tahle trochu mimo stojící „historická“ část řady Ú.P.V.O. mě neskutečně baví. Mike Mignola a John Arcudi jsou páni umělci a se svým dílem si hrají a piplají ho stejně, jako Bruttenholm malého Hellboye. Jejich výlety do historie jsou skvělé, nápadité a odhalují další střípky jejich obrovského, živého a funkčního světa, propleteného desítkami knih a příběhů. Samostatně se jedná o dobré knihy, ale jakmile si vše pospojujete dohromady, stává se celek naprosto geniálním uzlem všech postav, příběhů, osudů a odkazů.

Ú.P.V.O. patří dlouhodobě k té nejlepší části slavného „mignolaverse“ a i patnáctý díl tento status podtrhuje. Najdete zde všechny oblíbené a zásadní prvky mignolovských příběhů - tajemno, lovecraftovaský horror, odkazy na alternativní světy, reálnou historii upravenou drobnými odchylkami, ale hlavně toho malého rudého opičáka, kterého prostě musíte mít rádi.

Tento díl není akční opulentností, ale spíše komorním dramatem v kulisách jaderných pokusů s chytrým vykreslením a hravostí s psychikou postav a jejich charaktery.

Zajímavě působí kresba Maxe Fiumary, který se u nás v mignolaverse objevuje poprvé. Ovšem jakoby se snažil držet zajetý standard předchozích autorů a chtěl se od něj co nejméně odchýlit, tak aby celek působil konzistentně. Výsledek je tak velmi hezký na pohled, plný detailů a dobrých nápadů, ale na druhou stranu knihu výrazně neodděluje od ostatních dílů, což je možná trochu škoda. Svou část „vinny“ na tom každopádně nese i Dave Stewart, který se již stal dvorním barvířem celého světa a právě jeho paleta a škála dávají příběhům život a originální nádech.

Předklad knihy je tradičně perfektním počinem Alexandry Niklíčkové, navazující na její předešlou práci, stejně jako řemeslně výborné zpracování Comics Centra, kdy kniha vychází v pevné vazbě s přebalem a množstvím bonusového materiálu v závěru.

1948 je prostě perfektním pokračováním předchozích dvou historických exkurzů. Je zase trochu jiným a přináší svůj originální příběh, ale zároveň cílí na stejnou notu a hlavně na fanoušky řady, protože jako nováček si ho užije málokdo. Příběh částečně navazuje a některá spojení by bez znalosti předchozího dění vyšla do ztracena.

1948 je třetím a předposledním exkurzem do historie, který sice obsahuje uzavřený příběh, ale zároveň rozvíjí a doplňuje Mignolův živý a dýchající svět o střípky, které znát nutně nemusíte, ale zároveň je znát chcete. Tak jak je to s těmi rohy?

 

Koupit se slevou u Comics Centra!

 

Ú.P.V.O. 15: 1948

Scénář: Mike Mignola, John Arcudi

Kresba: Max Fiumara

Barvy: Dave Stewart

Vydavatelství: Comics Centrum

Rok vydání: 2022

Překlad: Alexandra Niklíčková

Počet stran: 160

Formát: 158 x 239 mm, pevná vazba s přebalem

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie:

Partneři