Ú.P.V.O. Peklo na zemi 12: Proměny

Comics recenze

Mít v zádech armádu s takřka nekonečným arsenálem je super, ale když se vám začne tým rozpadat zevnitř, ani rakety vám nepomohou. A zvlášť, když i ty vám v kritické chvíli dojdou.

Pokud si ještě vzpomínáte na jedenáctou knihou Pekla na zemi s podtitulem Kámen a krev, pak jistě víte, že mise do hor byla nejen nebezpečná, ale pro všechny zúčastněné i dost vyčerpávající, a to nejen pro Johanna, ale i pro titulního agenta Howardse nebo Enose. Po fyzickém i psychickém vypětí by měla přijít na řadu mise o něco lehčí, jednoduchý úkol – snadná mise s cílem likvidace jedné rosolovité potvory. No, na papíře to jednoduché je.

Problém je však v tom, že lidstvo je (a teď mi musí všichni prominout) hloupé a i na jeho konci není nouze o různé sekty, blázny a vyznavače a uctívače příšer a tajemných kultů. Rutina se tak zvrhne ve vypjaté drama, které nejenže není snadné, ale zároveň doslova ukazuje, jak moc Johann ve své podobě za roky ztratil lidství a omezil své chápání lidskosti, a že co pro něj je rutina a jen využití příležitosti pro splnění mise, pro ostatní může být nepřekonatelnou překážkou, která dokáže celý tým rozdělit. A to se prosím snažím vyhnout spoilerům. To je každopádně jeden z příběhů knihy, druhý se sice také zaměřuje primárně na Johanna, byť dostáváme střípky napříč Úřadem, ale na rozdíl od jeho psychologického rozboru se v něm vracíme částečně do historie. A tady se opět zase a znovu dokonale ukazuje propojení celého univerza a v zásadě potřeba číst vše, nepřeskakovat a nevynechávat ozubená kolečka jednotlivých knih táhnoucích celé story mignolaverse vpřed. Na scénu se totiž vrací Sledgehammer, tajná magicky mystická zbraň z druhé světové války, pomocí níž spojenci již tenkrát čelili mj. jednomu z agentů třetí říše, samotnému Černému plameni.

Je o mě asi známo, že celý svět Hellboye, Úřadu a zkrátka Mignolova univerza mě baví. Ano, v tomhle jsem trochu rozdováděná roztleskávačka, ale nemůžu si pomoc, protože musím zkrátka ocenit fungování nejen jednotlivých knih, ale hlavně celku a skvělého vzájemného propojení všech možných odboček, částí a odkazů do jednoho balíku. Mignolovi to zkrátka funguje a v Proměnách to bezezbytku ukazuje.

Zároveň pro mě byly Proměny subjektivně v podstatě nejlepším dílem série. Už jsem to určitě psal v minulosti, ale tady se dostáváme na pomyslný emoční vrchol, který výborně vykresluje atmosféru a staví postavu Johanna Krause do originálního světla s ukázkou toho, jak jeho duše přízračného agenta funguje a myslí. Je člověkem, který ztratil část lidství a chápe svět jinak, než ostatní, ale zároveň na tom nevidí v zásadě, zejména tedy v úvodu, víceméně nic špatné, je přece o misi a rozkazy? 

Pokud bych snad měl s knihou nějaký problém, byla by to nejspíš retrospektivní část vracející se k událostem druhé světové, protože pokud máte načteno (a to byste mít měli), v zásadě se nedozvíte nic nového. Nebo ne natolik nového, aby to výrazně táhlo knihu kupředu, protože v zásadě chápu, proč autoři tuhle část do příběhu zakomponovali.

Duo Arcudi Mignola táhne příběh Pekla na zemi vpřed a celé dění okolo dává dokonalý smysl. A jak jsem psal minule, ona ani ta zelenina na zahrádce nebude bezvýznamná, že Liz? Každopádně jsem hrozně rád, že tvůrci přivádějí zpět Sledghammer a dočkáme se jeho plného využití v rámci příběhu Úřadu. Proč a jak si už ale musíte přečíst sami.

Za co jsem u dvanáctého svazku nesmírně rád, to je návrat Petera Snejbjerga do role kreslíře, kdy se spolu s ním na výtvarné stránce podílí Juian Totino Tedesco. Ano, proti Harenovi je to velká změna, ale Snejbjergovu detailní, živou a hravou kresbu, která udává tempo a spád příběhu a vypráví příběh beze slov, mám moc rád. A ať už se jedná o venkovský útok plný toho slavného „bum“ nebo astrální výlet Johana mimo sféru živých, skvěle se na tohle provedení kouká. A asi nemusím ani dodávat, že barvy Dawea Stewarta tomu dávají finální tečku.

Pevná vazba, přebal a vynikající překlad, to jsou tradiční klady knih série a ani u Proměn tomu není jinak, celý tým Comics Centra a Alexandra Niklíčková odvedli dobrou práci.

Proměny jsou dokonalou harmonií všech dobře dávkovaných ingrediencí, které si Mignola a Arcudi připravují pro své čtenáře – historický exkurz, mysticismu, akce, lovecroftosvké příšery, emoce i mezi lidské vztahy a osobní strasti. Perfektně fungující příběh celého Pekla na zemi dostává další náplň a jednotlivé dílky skládaček zase o kousek víc zapadají na svá pevně připravená místa a vše ukazuje, že tenhle svět je vymyšlený více než dobře a detailně. Pro mě osobně jsou Proměny emočně vyladěným komiksem, který mě pohltil mnohem víc, než jsem možná od Johana čekal.

 

Knihu můžete koupit u Comics Centra zde!

 

Ú.P. V.O. Peklo na zemi 12: Proměny

Autor: Mike Mignola, John Arcudi

Kresba: Peter Snejbjerg, Julian Totino Tedesco

Vydavatelství: Comics Centrum

Rok vydání: 2025

Překlad: Alexandra Niklíčková

Počet stran: 144

Formát: 158 x 239 mm, pevná vazba s přebalem

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie:

Partneři