Návrat Temného Rytíře

Comics zajímavosti

Kvalitních komiksů vyhrávajících Eisnera je hodně. Těch, které dokáží zaujmout i čtenáře jinak nedotčeného devátým uměním, je méně. Komiksů, které se staly legendami, je jak šafránu. Ale komiksy, které držely (a dodnes drží) pomyslnou ruku na tepu dějin, jsou pouze tři. Watchmen Alana Moorea, Maus Arta Spiegelmana a Návrat Temného Rytíře od Franka Millera. Nesmrtelní bohové komiksového Olympu.

"New York, New York, big City of Dreams"

Píše se rok 1986 a hitparádám již čtvrtým rokem kraluje Grandmaster Flash a jeho pecka New York, New York, big City of Dreams, která na celé generace posluchačů působí jako blesk z čistého nebe - je to první čistokrevný hip hop. Ale ne všichni obyvatelé New Yorku by Manhattan označili jako město snů. Vnímali jeho špínu, bezuzdnou kriminalitu a policejní svévoli. Vnímali drsnou džungli, kde přežívají jen ti nejsilnější: Jedním z nich byl i mladičký Frank Miller. A stejně jako hip hop posunul černošskou hudbu z funku a jazzu na zcela jinou úroveň, komiksová komunita zažívala obdobná zemětřesení. To, že Watchmeni, kteří v té době také vycházeli, budou peckou, bylo jasné. Na pultech komiksových obchodů se ale objevila i čtyřdílná minisérie se starým Batmanem. A nový fenomén byl na světě. 

Návrat Temného Rytíře vypráví příběh pětapadesátiletého Bruce Waynea, který po smrti druhého Robina pověsil netopýří kápi na dlouhých deset let na hřebík. Stal se z něho zahořklý samotář, zatímco Gothamu vládne policejní brutalita a války gangů. Dystopická budoucnost, která sice na obrazovkách televizí vypadá jako "Brave new world", ale realita je diametrálně odlišná. Právě proto Bruce již nedokáže stát stranou a opět se vrhá do boje proti silnému gangu, kteří si říkají Mutanti. Narušení statu quo nenechá klidným jak policejní jednotky města Gothamu, tak staré Batmanovo protivníky. A v neposlední řadě i vládu USA. Ti všichni se pouští do boje s Temným rytířem...

V dnešní době takový popis  příběhu nepůsobí nikterak výjimečně. Pojďme se ale vrátit o  sedmašedesát let zpátky, konkrétně do roku  1954. V té době vyšla kniha Seduction of Innocent amerického psychiatra Fredrica Werthama. Ta pojednávala o škodlivém vlivu komiksové literatury na psychický vývoj mládeže. Tehdy se velké oblibě těšil nejen superhrdinský komiks, ale také hororové příběhy. A právě covery těchto komiksů, kdy jste tam mohli najít spoře oděné dívky ve smrtelném nebezpečí (potažmo uříznutou hlavu oné dívky) byly hnacím motorem pro události, které následovaly. Werthamova kniha byla katalyzátorem, který odstartoval hon na čarodějnice. Komiksové sešity se hromadně pálily, pořádaly se masivní protesty proti komiksovému médiu, dokonce zasedla i senátní komise čistě v otázce delikvence mladistvých vs. četba komiksů. Nakonec to byli sami vydavatelé, kteří v zájmu přežití ustanovili tzv. Comic Code Authority (CCA). Ta zaručovala nezávadnost obsahu pro čtenáře a tím pádem i klidný spánek rozhořčených rodičů. Pravidla CCA zaručovala, že na stránkách komiksů nenajdete krev, vlkodlaky, nebo nedej bože úplatné policisty. A samozřejmě že dobro vždy vítězí nad zlem. Dodržování pravidel CCA bylo striktně dobrovolné, nicméně pokud se tomu některý vydavatel vzepřel, bylo pro něj takřka nemožné dostat své komiksy do běžné distribuční sítě. 

Rozhněvaní mladí muži

Se zavedením CCA končí Zlatý věk komiksů. Příběhy byly plytké, triviální a k uzoufání nudné. Teprve v sedmdesátých letech se začaly objevovat první temné tóny reflektující realitu své doby: Rasismus, drogy a xenofobie si našly cestu i do komiksu. V roce 1979 se u Marvelu objevil mladík hýřící nápady. Frank Miller. Dostal na hraní Daredevila, kterému pomalu a jistě zvonil umíráček. Frank se nebál přidat na osudovosti a vyzdvihnout temnou stránku Matta Murdocka. Přivedl na svět Elektru, tajemnou organizaci Hand i Sticka, Mattova senseie. Vykřesal z Daredevila to nejlepší a ten mu vydobil umělecký respekt. Ale stále zde byl stín CCA. A rozhořčení autorské generace Franka Millera rostlo.

Jen si to představte: Jdete si po Manhattanu roku 1986, cestou vás nějaký feťák okrade, děvky na každém rohu a policajti koukají jinam, protože dostávají svou část z výpalného vybíraného lokálními gangy. A pak si máte sednout a psát příběh o tom, jak superhrdina překazí bankovní loupež? Miller i Moore cítili tlak své doby a světových událostí jako něco, co již nelze dále ignorovat. Studená válka, nehoda v Černobylu, AIDS jako záhadná a smrtící nemoc, neustály strach z nukleárního holocaustu - to všechno je silně ovlivnilo v jejich další tvorbě. 

Jakým směrem se vydal Alan Moore již víme. Frank Miller oproti tomu vzal ikonu DC Comics. Cítil, že Batman nemá být dětským hrdinou. Není to nikdo, koho by chtěl malej capart potkat v noci v temné uličce. Batman jako bojovník proti zločinu musel být neoblomný a drsný. A tak trochu šílenec. Někdo jako Harry Callahan, kdyby na sebe navlékl masku (jednou z Millerových inspirací byl právě Drsný Harry). Nový editor DC Dick Giordano byl nápadu Franka Millera příznivě nakloněn a postaral se o to, aby Návrat Temného Rytíře měl punc lepšího komiksu - první vydání bylo vytištěno na znatelně kvalitnějším papíře a cena za jeden sešit činila takřka tři dolary, což byl trojnásobek oproti běžné produkci. 

Ale zpět ke komiksu samotnému: Frank Miller původně zamýšlel Návrat Temného Rytíře jako boj Batmana s policií a gangy. Ale jak na příběhu pracoval dál a dál, dospěl do bodu, kdy zásah Supermana byl v podstatě nevyhnutelný. Nejznámější bitva komiksového světa tak vznikla náhodou, samovolně. Miller cítil, že příběhu něco chybí. Chtěl do Batmana vnést více kritiky starých časů, více kritiky společnosti i stavu, v jakém se deváté umění v osmdesátých letech nacházelo. K tomu mu posloužil Muž z Oceli. 

"I want you to remember, Clark..."

Superman Franka Millera je ztělesněním amerického snu chránícího tradiční americké hodnoty. Což je vlastně správně. Ale v kontextu, který vynikne při srovnání sluníčkového Clarka a realistického, surového Bruce, působí vše kolem našeho kryptoňana nevěrohodně a uměle. Superman je želízkem v ohni Ronalda Reagana během Studené války. A je vyslán, aby v Gothamu zastavil navrátivšího se Batmana. Jejich souboj není jen bitvou odvěkých rivalů. Je to Millarovo vyjádření boje proti establishmentu, proti starým a notně zrezivělým pořádkům. Millerův Batman je možná před důchodem, ale je to jeho horká krev, která s každým úderem dává světu na srozuměnou, že nový věk komiksů započal. Svět je temný a drsný, není plný motýlků, kteří vám poletují kolem hlavy. Vítězný Batman zde představuje nástup nové éry, kdy pravidla nastolená CCA musela hodit ručník do ringu generaci mladých autorů.

Pevně daný řád šestnácti panelů nutí čtenáře zameřit se na podrobnosti: Tady Miller skvěle pracuje s psychologií postav a emocemi. To i přes fakt, že si tím na sebe tak trochu upletl bič - mnoho míst musel popisovat skrze detail a tak, aby se čtenář neztrácel. Což není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. I přes neobvyklé panelování je na stránkách dostatek textu. Minimalismus kombinuje Miller s dnes již legendárními celostránkovými obrazy, které vyniknou zejména díky umu Klause Jonsona a Lynn Varleyové.

"...in all the years to come..."

Návrat Temného Rytíře se po právu stal milníkem ve vnímání superhrdinského komiksu veřejností. Syrový příběh vyprávěný odlišným způsobem, než na který byli komiksoví čtenáři té doby zvyklí. Nevím, jestli někdo čekal, že čtyřdílná minisérie bude mít takový dopad na celé médium; její úspěch u čtenářů i kritiky mimo komiksovou obec ale zůstává nepopiratelným faktem. Millarův Batman spolu s Moorovými Watchmeny předznamenaly novou éru vydavatelství DC Comics, která vedla v roce 1993 ke vzniku imprintu Vertigo. I dnes, pětatřicet let po prvním vydání, patří Návrat Temného Rytíře mezi nestárnoucí klasiku žánru.

Díky nakladatelství CREW si můžeme užít již třetí vydání, tentokrát obohacené o celou řádku bonusů v podobě scénáře, skic a hlavně postřehů Franka Millera. Návrat Temného Rytíře je povinnosí všech, kteří milují komiks. Nebýt depresivní vize Franka Millera, nebyl by dnes komiks takový, jakého ho známe dnes.

KOUPIT NÁVRAT TEMNÉHO RYTÍŘE PŘÍMO U CRWE

Batman: Návrat Temného Rytíře

Frank Miller, Klaus Janson, Lynn Varleyová

Nakladatelství: CREW

Rok vydání: 2/2021 (třetí vydání)

Překlad: Viktor Janiš

Formát: 168 x 258 mm

Počet stran: 272

Provedení: Hardback s přebalem

Autor: Robin Podéšť RaptoR

Galerie: