Paladinové Západního království

Hranice Západofrancké říše jsou v ohrožení – ze severu se blíží Vikingové, z Jihu Maurové, z Východu se plíží Slované a Byzantinci. Zformujete hrdinné vojáky a rytíře, vybudujte obranu, šiřte svatou víru – staňte se ochránci - Paladiny Západního království.

V posledních měsících roku 2019 vydalo české vydavatelství TLAMA games dvě hry s podtitulem „Západního království“. Na první z nich, zasazené do doby okolo roku 850 – tedy Architekty – v níž je vaším úkolem budovat a rozvíjet říši jsme se podívali minule (zde). Nyní se v pokračování s názvem Paladinové přesouváme o zhruba půl století dál do roku 900. Království se daří a dochází k rozvoji měst, řemesel a celé říše. Bohatství a prosperita však láká zloděje a nájezdníky, a tak jsou hraniční osady vystaveny útokům ziskuchtivých nepřátel – z Saracéni se snaží z jihu šířit své náboženství a zvětšovat svou říši, Vikingové na celé délce pobřeží podnikají své nenadálé nájezdy a drancují osady, ani Východ království nemá klidu, neboť ho ohrožují Byzantinci snažíc se vzkřísit slávu Římské říše. Jako jedni ze správců části říše musíte za pomoci královských paladinů zformovat své poddané, vybudovat obranu a šířit slávu a víru. Tak za království a krále!

Na Paladinech Západního království se spolu (naštěstí), stejně jako v předchozí hře, sešla úspěšná autorská dvojice Shem Phillips a S. J. Macdonald. A tahle spolupráce zase nese skvělé výsledky. První jmenovaný už je českým hráčům dobře znám i z jiných jeho her – třeba v naší mateřštině starší Nájezdníci ze Severu nebo Noctiluca –všechny hry mají vždy zajímavý nápad a skvělou hratelnost a přinášejí do tradičního konceptu originální novinky. Už od počátku je série „Západního království“ mimochodem plánováno jako trilogie a v nedávné době byl oznámen závěrečný díl s názvem Viscounts of the West Kingdom – snad se ho dočkáme i v češtině. Po grafické stránce provází Paladiny parádní ilustrace Mihajla Dimitrosvkésho – ale o tom ještě dále u komponent.

Paladinové jsou v jádru stejně jako Architekti euro worker placement. Tady ale podobnost obou her v podstatě končí. V první řadě je třeba hned na úvod říct, že Paladinové jsou o několik stupňů komplexnější a složitější a je u nich mnohem více nutné plánovat dopředu a přemýšlet nad jednotlivými tahy, než u Architektů a potěší tak spíš zkušené hráče a stratégy. Přesto si ale troufnu tvrdit, že i přes delší rozsah pravidel se není čeho bát a jakmile do hry jednou proniknete, tak podobně jako v případě předchozí hry vám krásně všechno zapadne a hru si užijete. 1-4 hráči starších 12 let se zhostí rolí šlechticů spravujících část království a v průběhu zhruba dvou hodin herního času a sedmi kol musí čelit mnoha hrozbám, bránit říši před nepřáteli, šířit víru a sbírat body, čehož docílí jedině správnou kombinací a maximálním využitím svých dostupných zdrojů a možností. Čeká vás jedině sláva nebo krutá porážka.

 

Krabice doslova narvaná obsahem

Nadpis tady opravdu není nijak nadsazený, protože hra, tentokrát logicky s paladiny na víku, je ve stejně velké krabici jako Architekti, ale obsahuje o poznání více komponent. Už jen když jí vezmete do ruky, váha vám trochu vyrazí dech. Ale hned po otevření vám dojde, že se není skutečně čemu divit. Desítky karet, hromada dřevěných figurek pracovníků a budov, ukazatele, kartonové žetony a množství desek. Pojďme se na tu nadílku podívat postupně.

V první řadě jsou tu herní plány, respektive desky hráčů. Dvě velké desky tvoří centrální herní plán, kolem kterého se tvoří společné nabídky dostupných karet a žetonů a také slouží jako počítadlo kol. Ovšem oproti Architektům se základní hraní a akce točí kolem desek hráčů, kdy každý z hráčů má svou, a které tvoří jádro hry a nabídku dostupných akcí.

Pracovníci = poddaná se dělí do šesti barev a šesti povolání - kupci, zvědové, bojovníci, kněží, žolíkový zločinci a nádeníci a různé akce na vaší hráčské desce vyžadují různý počet, případně i různou barevnou kombinaci Wolkerů (logicky při budování opevnění není zrovna povinnost mít kněží, ale ze tří figurek musí být jeden zelený zvěd a jeden modrý kupec atd.). Ta tam je tedy hromada dělníků v barvě hráče z předchozí hry, tady si musíte na začátku kola vždy za pomocí karet krčmy ze společné nabídky (4 dělníci) a na základě jedné karty paladina (další 2) najmout poddané dle vaší volby a plánů, které budete následně využívat. Aby toho dřeva nebylo málo, svou hráčskou desku hned na začátku každý zaplní baráčky dílen, tvrzí a postavami misionářů, které hráči vysílají na herní plán pro zisk bonusů.

Dalším důležitým prvkem hry je samozřejmě hromada karet různých druhů – titulní paladinové, karty měšťanů se zvláštními schopnostmi, karty cizinců ohrožujících hranice království, dluhy a podezření, veledůležité karty krčmy a také karty královské řízně a rozkazů, které zároveň slouží pro počítání kol. A úplně bych zapomněl na hradby, které stavíte kolem říše! Zastavme se na chvíli u titulních karet paladinů, které tvoří velmi zajímavý herní mechanismus, protože podle nich se řídí třetina poddaných, které hráči dostanou na začátku kola a zároveň přinášejí na celé kolo nějakou zvláštní schopnost. Nelze je vybrat zcela libovolně, ale pouze z vrchní tří karet balíčku. Druhou část poddaných na kolo tvoří, jak je popsáno výše, sada z karet krčmy. Tento princip nejen že do hry přináší náhodu, ale hlavně je třeba přizpůsobit svou strategii nabídce a zároveň to zvyšuje znovuhratelnost, protože žádná partie nebude mít totožný průběh. O zbylých kartách se ještě zmíním dále v části věnované hraní.

Nechci tady dělat úplně kompletní výčet všech komponent ve hře – to bychom tu mohli psát hodně dlouho – zkrátka hromada dřevených figurek, ještě větší hromada karet několika druhů, kvalitní herní desky a zásoba žetonů. Ostatně podívejte se dolů do galerie fotek, kde je nerozděleno. Je však třeba zmínit a vypíchnout (opět) pro mě perfektní ilustrace celé hry od Mihajla Dimitrovského. Mám jeho barevný styl opravdu rád a jsem rád, že nás provází celou sérií a dává jí nezaměnitelný vzhled a kouzlo – nadsázka kam se podíváte, plno barev a zajímavých nápadů a easter ergů, detaily nevynechané ani na hráčských deskách nebo centrálním plánu – to je neskutečně příjemná změna oproti klasickým euro hrám s jejich mnohdy strohou grafikou a jedna z možností, jak do této herní oblasti dostat nové hráče nebo mladší, kterým se budou ilustrace jistě líbit (osobně vyzkoušeno).

 

Najímáme, budujeme, bráníme a skórujeme

Když vezmete do ruky pravidla hry, možná vás trochu vyděsí jejich délka. 36 stran není úplně málo, ale není se čeho bát, protože relativně velkou část zabírají přehledy, příklady a také v současnosti takřka povinná hra jednoho hráče – o její efektivitě v tvrdě počítacím euru dnes spekulovat nebudeme. Zároveň je hned na úvod třeba konstatovat, že hra není tak složitá, jak se na první pohled může zdát. Ano, vyžaduje nemalou míru soustředění a plánování, a není to zrovna titul pro nováčky, ale středně zkušené hráče zasvětíte bez problému a ve chvíli kdy se hra rozběhne, už všechno krásně zapadne. Navíc tu máte množství příkladů, jak jsem již zmínil a pokud vám něco není jasná, okamžitě to lze dohledat – což na pravidlech Paladinů vážně oceňuji, protože jejich zpracování je logické a přehledné a (zatím) jsme nenarazili na neřešitelný problém při výkladu. Během první (nebo dvou) her budete pravděpodobně trochu tápat, ale ruku na srdce kdy se vám to u podobné hry nestalo.

Na počátku partie se jako první doprostřed stolu rozloží obě části herního plánu a k němu společné zásoby všech poddaných, jednotlivé dobírací balíčky karet (krčmy, měšťanů, cizinců, dluhů, podezření a hradeb) a žetonů. Na určená místa se náhodně rozdají vrchní karty měšťanů, cizinců a na stupnici se vyloží náhodné karty královských rozkazů a přízně. Tyto karty se odhalují postupně v každém kole a přinášejí bonusy za splnění.

Každý z hráčů si vezme jednu hráčskou desku a určená místa zaplní figurkami dílen, tvrzí a misionářů a žetony džbánů a ukazateli vlastností. K tomu dostane každý stejnou sadu 12 karet paladinů, 3 mince a jeden proviant do začátku. A aby se každému začínalo trochu lépe, od prvního hráče si každý může postupně bezplatně vzít jednu kartu měšťana.

Oproti Architektům je v Paladinech přesně dána délka hry – 7 kol, kdy na začátku každého je odhalena karta královské přízně nebo rozkazu (a zároveň díky nim neztratíte přehled o počtu odehraných kol).

Po odhalení královské karty (karet) jsou vyloženy karty krčmy v počtu hráčů plus jedna. Každý hráč si lízne 3 karty paladinů ze svého balíčku, jednu si ponechá, jednu vrátí navrch a jednu naspod balíčku. Následně si od prvního hráče po směru hodinových ručiček rozeberou karty krčmy a dostane příslušnou sadu 6 poddaných ze společné zásoby. Poté se hráči střídají v tazích, dokud chtějí či mohou nebo dokud nepasují. Nemusíte v každém kole umístit všechny své poddané, až tři si můžete ponechat do dalšího kola, což může mít nemalý strategický význam. No a pokud pasují všichni nebo už zkrátka nikdo nemůže hrát, kolo logicky končí, dojde k rychlé částečné obnově herního plánu a následuje další kolo.

Na tahu provede hráč vždy akci dle své volby a možností. Základním předpokladem je samozřejmě umístění svých dělníků – poddaných ze své zásoby, ale jednotlivé akce se mohou vázat (a často vážou) i na další podmínky jako např. zaplacení určitého obnosu mincí nebo některé vlastnosti (víru, sílu a vliv) na určité úrovni. Celé je to mechanicky hodně provázané a jedna akce vyžaduje něco, aby vám zase naopak něco jiného zvedla atd. Jako příklad můžeme zmínit třeba akci Opevnění, které vyžaduje „vliv“, ale zase vám zvýší „sílu“, kterou následně můžete potřebovat pro útok. 

Tím jak hra postupuje, se akce kumulují, získáváte více poddaných, plníte svou desku budovami a zlevňujete jednotlivé akce, měníte hodnotu svých vlastností v závislosti na vašich rozhodnutích, hromadíte suroviny, rozvíjíte opevnění, vysíláte misionáře, získáváte bonusy… zkrátka možností je neustále ve hře opravdu hodně a je jen na vás, jak se poperete s osudem k vítězství. Můžete třeba využívat zločince, kteří fungují jako jakýsi žolíkový dělník, ale to vám hrozí, že ve chvíli kdy dojde zásoba společných mincí, udeří na vás kruté kladivo všudypřítomné svaté inkvizice a dostanete se do dluhů.

Zkrátka těžko lze na pár řádcích článků popsat celé hraní – od toho jsou tu pravidla, která jsou volně ke stažení na stránkách Tlama games. Z výše napsaného vám ale musí být jasné, že Paladinové jsou opravdu komplexní a velká hra, ve které nemůžete dělat všechno najednou – cest k vítězství a možných strategií je mnoho a je třeba se vždy zaměřit jen na něco, abyste se někam reálně posunuli, jinak vám vaši protihráči utečou a už je nedoženete. A to už jsme v podstatě u hodnocení, takže směle do posledního odstavce – co já na hru?

 

Komplexní možná až moc

Paladinové Západního království jsou perfektním strategickým eurem se skvělou kombinací mechanismů a s potřebou přemýšlení a plánování. A tímhle souvětím bychom mohli zhodnocení ukončit, protože shrnuje celou hru. No dobře, pojďme postupně.

Neustále se nabízí srovnání s předešlými Architekty. Stejní autoři, podobné téma, podobné základní mechanismy. A přesto zcela jiná hra. Architekti jsou přístupným workerplacementem s přívětivou herní dobou, který vás tolik netrastá za chyby. Když už nějak nevíte co zrovna dělat, aspoň si sesbíráte nějaké ty kameny, osvobodíte zajatce nebo vykováte mince. Jeden tah = jeden dělník, zkrátka hra má tempo a rychle odsýpá. Oproti tomu Paladinové jsou přeci jen o několik stupňů jinde. Prakticky nulová interakce mezi hráči, každý si hraje primárně na své desce a soustředí se na svá rozhodnutí a na sledování soupeřů nemáte moc času. Zkrátka snažíte se v hlavě vymyslet ideální a funkční strategii a kombinace, abyste maximalizovali zisk a co dělá soupeř vpravo nebo vlevo je víceméně jedno – samozřejmě byste měli sledovat, co ostatní dělají, ale mě osobně už tohle hlava prostě neumožnila. Jediný prvek nějaká interakce působí na centrálním herním plánu, a to hlavně při výběru karet krčmy (případně cizinců a měšťanů), kdy hráč dřív na tahu může ostatním sebrat vhodné karty. Jinak se ale jedná v podstatě o multiplayer solitér podobně jako třeba oblíbená Agricola. Každopádně více obě hry srovnávat asi nelze, základ je stejný, Paladinové jsou o poznání komplexnější a složitější než Architekti, ale jinak se jedná o odlišné tituly a obě hry si užijete, i když každou jinak. 

Osobně se mi hodně líbí mechanismus zisku poddaných, díky kterému je hra velmi variabilní a vždy trochu jiná. Jak karet krčmy, tak ústředních karet paladinů je dostatečné množství a vy nikdy přesně nevíte, co vám přijde a musíte přizpůsobit svou strategii aktuální situaci, i když můžete plánovat dopředu na základě toho, kterého paladina si necháte na vrchu balíčku. Ale jednoduše platí, že co vám fungovalo jednou, nemusí vůbec fungovat příště. 

Hra má krásný vývoj v tom, jak si postupně odemykáte a měníte akce, což souvisí s provázaností jednotlivých prvků – zaplatíte a za využití jedné vlastnosti, abyste dostali b a zvýšili si jinou vlastnost. Může to působit trochu složitě, ale tady hra boduje další věcí a to je naprosto bezvadná přehlednost. Vše je rozlišeno barevně a ikonkami, které vám po chvíli přijdou zcela intuitivní a přestanete nahlížet do pravidel pro pomocnou ruku.

Moc se mi na hře líbí, že existuje více cest k vítězství. Respektive ono jich existuje mnoho a v každé partii jsou trochu jiné. Někdy budete raději budovat opevnění a najímat cizince, jindy zase budete šířit víru a hromadit měšťany. Ono je to ovlivněno za prvé náhodným přísunem poddaných, ale také komplexností celé hry a mnoha možností co dělat. A s tím souvisí i nějaké ty výtky.

Ano, ty možnosti. Těch je prostě hodně. Doslova jich je tolik, že nováček se ve hře snadno ztratí a nebude vědět co dřív dělat a co využít. Hra je náročná na plánování a strategii a docela dost přísně trestá špatná rozhodnutí – pokud vám ostatní utečou, už je velmi často nedoženete.

Druhým negativem může pro někoho být herní doba, která se v plném počtu hráčů lehce dostane i přes dvě hodiny. Nejideálnější počet hráčů pro mě osobně jsou 2. Solitérnímu hraní euro her zrovna neholduji a třeba ve 4 už pro mě hra byla vážně neúměrně dlouhá a ke konci už mým mozkovým závitům docházela energie. Ale samozřejmě toto je hodně subjektivní. 

Zpracování celé hry – od komponent, přes grafiku až po pravidla – je samozřejmě skvělé a na vysoké úrovni. Krabice je doslova plná obsahu k prasknutí.

Už to vypadalo, že dlouhým a náročným euro hrám na českém trhu odzvonilo. Poslední dobou jich zase tolik nevycházelo, a pokud ano neslavili úspěch. Ale troufám si říct, že tohle by Paladinové Západního království měli zlomit. Jedná se o relativně náročnou a velmi komplexní hru, ve které jsou všechna rozhodnutí nějak provázána, a u které je nutné plánovat a přemýšlet. Za sebe prostě musím říct, že mě tahle hra moc baví. To objevování možností, kombinace variant, množství rozhodnutí, nutnost se zamyslet a ideálně zkombinovat všechna svá rozhodnutí k maximalizaci výsledku. Není to hra pro všechny – ostatně jako asi žádný titul – ale pokud máte rádi plánování a strategii, euro mechanismy a nutnost přemýšlení, pak jsou Paladinové jasná volba na další herní večer.

 

Koupit přímo u Tlama Games!

 

Paladinové Západního království

Autoři: Shem Phillips a S. J. Macdonald

Vydavatelství: Tlama games

Rok vydání: 2019

Počet hráčů: 1-4

Věk: 12+

Herní doba: 90-120 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: