Autonomie

recenze

Rok 2144. Mocenské demografické rozdělení jak ho známe dnes je již dávnou minulostí. Nyní vládnou nadnárodní korporace, mezi kterými hrají prim farmaceutické koncerny. To vše ve světě, kde je kapitalismus dotažen ad absurdum a život jedince má pouze malou cenu.

Autonomie je prvním románem nadané americké autorky Annalee Newitzové. Popisuje příběh dealerky Jack, jež kopíruje drahé, patenty chráněné léky, které pak prodává na černém trhu. Jenže ejhle, po její nejnovější lékové kopii se uživatelé nedokáží dostat z činnosti, která u nich vzbuzuje euforii. Mrtví na sebe nenechají dlouho čekat, stejně jako pátravé oko Mezinárodní Koalice Vlastníků (MKV), která se s vidinou tučného zisku z návykového preparátu, snaží celý problém ututlat. Po stopách Jack se tak vydává zvláštní agent (samozřejmě s povolením zabíjet) a armádní bot. Hon může začít.

Autonomie má všechny ingredience potřebné pro exotický thriller, který vás přiková do křesla. Přesto se tak neděje. Důvody vedoucí k odklonu od běžné (leč napínavé) honičky jsou vlastně pozitivem této knihy. Autorka se věnuje popisu prostředí a fungování budoucí společnosti více než je obvyklé. Nebo lépe řečeno: Více, než je pro takový typ románů záhodno. Pravdou ovšem zůstává, že svět, ve kterém se Autonomie odehrává, je promyšlený do detailu a neubránil jsem se lehkému mrazení - byť srovnávání s legendárním Neuromancerem, na které nás navádí obal knihy, je trochu nadnesené. Nicméně budoucnost duševního vlastnictví megakorporací je problém, kterému se Annalee Newitzová věnuje jako jedna z mála: V tomto směru mě román příjemně překvapil, je zde spousta drobností, které jen podtrhují celkově chmurnou náladu - kupování svobodného občanství, prodeje do otroctví, stejně jako otročení strojů nadaných umělou inteligencí. Zde jsem byl vskutku potěšen. 

Ale je to právě Země roku 2144, která vás na tomto románu zajímá natolik, že vlastní dějová linka je odsunuta na pozadí. Hra na kočku a myš mezi Jack a agenty korporace je obyčejnou epizodou, která ve mě emoce dokázala vzbudit jen stěží, opět mimo oblast našeho zájmu. Mám na mysli rozvíjející se vztah mezi agentem MKV a jeho robotickým parťákem. Hned na začátek musím říci, že nemám nic proti LGBT komunitě, nicméně milostný románek, který si mezi sebou bot a člověk vypěstují, má za následek, že černobílé rozdělění románu na dobrý/zlý se ztrácí, byť dvoumetrový armádní robot neváhá střílet a lámat hnáty postavám, které jsme již  poznali. Nic naplat, není rozdílu v prostoru věnovaném Jack (neustálý útěk) a agentům (pronásledování + románek). Díky tomu jsem nedokázal fandit jen jedné staně a kniha, která mohla skvěle fungovat jako akční thriller z neradostné budoucnosti, najednou působí pouze jako kniha z neradostné budoucnosti: Nic víc nám bohužel Autonomie nenabízí. 

Kupodivu si dokáži Autonomii představit jako populárně-naučnou publikaci, která svým čtenářům nabízí pohled a jeden z možných temných vývojů lidstva. Jako beletristický román bohužel Autonomie pokuhlává. Dle mého názoru je to právě díky míře, kterou je vykleslen svět a hlavní postavy, jenž se na stránkách pohybují. Prudké vzplanutí vášní dokáže i vám nasadit růžové brýle, akorát již nebudete vidět agenty MKV jako "ty špatné" a i jim přejete nehynoucí lásku dokud je smrt nerozdělí. A to je škoda. Nebýt právě romantiky mezi člověkem a botem, byl by román sice asi o sto stran kratší, zato by mohl mít větší drajv, nehledě na temnější atmosféru, kterou jsem zde marně hledal. Annalee Newitzová nicméně dokázala, že její světy stojí za pozornost. Nejedná se o příjemné místo k žití, ale právě v tom lze nalézt největší devízu její práce: Nutit čtenáře k zamyšlení.

KOUPIT NA STRÁNKÁCH HOSTU

Autonomie

Annalee Newitzová

Nakladatelství: Host

Rok vydání: 2019

Překlad: Pavel Bakič

Formát: 205 x 135 mm

Počet stran: 306

Provedení: Paperback

Autor: Robin Podéšť RaptoR

Partneři