Dračí Cesta - Daniel Abraham

Kdykoliv se pouštím do čtení nové fantasy knihy chtě nechtě mi na mysli vytane Pán Prstenů. Tolkienovy knihy byly první fantasy, které jsme kdy četl a pravděpodobně zůstane i nejlepší. To samé si uvědomují asi i současní autoři, kteří se neustále snaží přijít s něčím novým, aby se nemuseli pouštět do klasického epického fantasy, kde je snadné si vylámat zuby a částo se to (a tady je nutno říci naštětí) těmto autorům daří. To koneckonců potvrzuje i celá série vydavatelství Laser „Moderní díla fantasy“. Následující recenze na knihu Dračí cesta by nám mohla pomoci zodpovědět otázku: Je ještě dnes možné napsat epickou fantasy, která by byla klasická, dobrá a zároveň čerstvá?

Úvod nám přináší to co nesmí v žádní epické fantasy chybět – hrozba pro celý svět. Ovšem stejně rychle jak nám je tato hrozba představena, tak ji opouštíme a vrháme se do každodenního života několika postav z Antejské říše a okolí. 

Dawson Kellian – Baron z Osterlingských vrchů. Starší muž a vysoko postavený šlechtic, který miluje krále a zaběhnutý řád. Prvotřídní šermíř, lovec a také vedoucí jedné z klik, které mají na dvoře největší slovo. Jeho očima sledujeme mocenské boje, intriky a pletichaření v hlavním městě říše a sídle odříznutého trůnu – Kavinpolu. 

Kapitán Marcus Wester doprovázený svým věrným důstojníkem Yardemem. Yardem je trelgu, jedna ze třinácti úžasných lidských ras tohoto světa, dle popisu rozložitý humanoidní...pes. Samozřejmě inteligencí si nijak nezadá s klasickým prvokrevným člověkem. Marcus býval generál a hrdina. Nyní je žoldák a kapitán jednotky, která má hlídat karavanu, problém je, že nemá žádné muže kromě Yardema.

Cithrin bel Sarcour je nezletilá míšenka a chráněnka Medejské banky – největšího penežního ústavu na kontinentu. V přestrojení za vozku je součástí karavany, kterou má hlídat právě Marcus Wester. Potřebuje opustit sovobodné město Vanai, na které pochoduje armáda krále Odříznutého trůnu. Armáda ve které je...

Geder Palliako. Obtloustlý učenec a nižší šlechtic, jehož místo by mělo být u psacího stolu a ne na bitevním poli. Ostatním důstojníkům je jen pro smích a jediné, na co se těší, je to, až bude Vanai dobyta a on se bude moci vrátit domů.

Tak to bychom měli úvod do knihy a celého příběhu, možná se spíš hodí napsat úvod do klubka příběhu. Ale takové to uhlédné klubko nití z čítanky. Dračí cesta totiž není žádný nepřehledný chuchvalec narychlo spíchnutý v pokoutné dílně začínající švadlenky, ale velice pomalu a s rozmyslem uspořádaná souhra příběhových linií, které žijí vlastním životem a zároveň jsou více či méně provázány.

Naprosto perfektně je v knize zvládnuté tempo, kterým příběh plyne. V úvodu je nám sice předestřen fakt, že celý svět je v ohrožení, ale jinak kniha nikam nespěchá. Abraham nám dává dost času poznat jednotlivé aktéry a jejich charakterové valstnosti a díky tomu také mnohem lépe pochopit jejich motivace a rozhodnutí. A jak příběh plyne klidným a vyrovnaným tempem jsou akčnější a zlomové scény o to silnější a působivější.

Abraham také výborně pracuje s jedním z pilířů epického fantasy románu, a to fakt, že současná civilizace je vystavěná na odkazu mnohem starší a mnohem vyspělejší kultury, která ovšem nějakým způsobem zasahuje i do dění, jehož jsme právě svědkem. V Dračí cestě to jsou nečekaně draci. Na každém kroku je nám připomínáno, že veškerá díla, která postavila tato rasa jsou věčná a takřka nezničitelná. Silnice, které postavili využívají karavany dodnes a právě ony daly vzniknout největším městům, která se stala centry obchdou i kultury. A v neposlední řadě právě všech třináct lidských ras které obývají svět jsou osudovým dílem draků, kteří v minulosti vládli tvrdou rukou a svou tyranií si vysloužili tragický osud právě z rukou svých výtvorů. Tedy alespoň to a další střípky si můžeme domýšlet z kusých zmínek o dobách minulých, kterými je kniha protkána. 

Spisovatelovo mistrovství pak jako třešnička na dortu završuje umění, předkládat nám fakta a indicie tak, abychom v tu správnou chvíli zkoušeli odhadnout co se s kterou postavou bude dít dál. S tím se pojí pak samozřejmě radost a zadostiučinění pokud se to povede, a nebo otevřená ústa v překvapení po tom, co se doopravdy stalo. 

V knize Dračí cesta není ovšem tolik osudových a „velkých“ momentů, kolik byste od epické fantasy možná čekali. Je totiž nutné si uvědomit, že Dračí cesta je jen prvním dílem cyklu Mince a dýky a tak je její primární funkcí především uvedení do světa a nastartování událostí budoucích a díky tomu získání čtenáře jako fanouška a já osoběn doufám, že takových se u nás najde hodně, protože Dračí cesta si to rozhodně zaslouží.

Dračí cestu tvoří čtyři osudy, čtyři postavy a jeden příběh. Tak je to jednoduché a tak je to dokonalé! 

 

 

Série:

Mince a dýka (1.)

Originální název:

The Dragon's Path

Žánr: Romány, Sci-fi a fantasy

Rok vydání: 2015, 1. vydání originálu: 2011

Počet stran: 452

Nakladatelství: Laser-books

Překlad: Daniela Orlando

Edice: Fantasy

Autor obálky: Lauren Panepinto

Vazba knihy: vázaná s přebalem

Autor: Vojtěch Rabyniuk Thunair