Světy za obzorem

Jak by vypadal svět, ve kterém můžete cítít to samé co zvířata? Lze noirovou detektivku zasadit do prostředí umírající kolonie na pusté planetě? A jak asi vnímá své okolí kosmická loď řízená lidským mozkem? Tyto a mnohé další otázky si kladla i Julie Nováková a nabízí nám své verze odpovědí. Poznejte její Světy za obzorem.

Spisovatelem sci-fi se může stát takřka každý. Stačí vymyslet svět, kde se objeví nějaký ten mimozemšťan, cestuje se časem nebo se prozkoumávají odlehlé části naší galaxie. Ovšem znalost vědy je pro spisovatele sci-fi totéž, co sůl pro Marušku ze známé pohádky. Znalost věci je nedocenitelná a na tvorbě daného spisovatele je to vidět. Isaac Asimov, Robert Heinlein, A. C. Clarke, Stanislaw Lem. To je jen pár příkladů mistrů žánru, kteří bohatě čerpali ze svých vědeckých znalostí. To platí i pro Julii Novákovou.

Světy za obzorem je sbírka jejích povídek, z nichž valná část vychází v českém jazyce prvně. Pro větší sepjetí povídkového rámce je kniha rozdělena na čtyři části: Země, Sluneční soustava, Za hranicemi..., ... A ještě dál. Pravda, jedná se o volné katalogizování, protože je vcelku jedno, jestli se povídka odehrává v Africe nebo na zmrzlé planetce na konci Sluneční soustavy. Hlavní rysy povídek Julie Novákové jsou stejné. Je jím člověk a jeho osudy. 

Může to znít trochu moc filozoficky, ale je na tom víc pravdy, než je na první pohled patrné. Mám takový pocit, že kvalitní a rozevlátá space opera musí nutně vláčet hlavního hrdinu s sebou, jen aby nám autor představil nový, ještě neobvyklejší mimozemský druh než ten předchozí. Jde hlavně o prostředí, nikoliv o hrdiny jako takové. Oproti tomu u "východní" sci-fi je to právě naopak. Stačí se podívat na bratry Strugacké nebo již zmiňovaného S. Lema. Julie Nováková jde (ať vědomky či nevědomky) stejnou cestou. Ve všech povídkách je na prvním místě člověk, pouze kulisa se mění. Náměty působí civilně, nejedná se nutně o záchranu světa. Například já osobně bych si nějakého posunu od Země stěží všiml. Možná s vyjímkou prvních několika povídek, kdy se autorka věnuje jak sama píše near future sci-fi, a které se nutně na Zemi odehrávají. A i když se jedná o budoucnost, která teprve klepe na dveře, právě díky její dosažitelnosti se pro mě tyto povídky stávají trochu zastaralými (je divné mluvít o povídkách z budoucnosti jako o zastaralých, nicméně lépe to vyjádřit nedovedu).

Antalogie mám rád. Dostanou se vám tak v knižní podobě povídky, které v časopisu nebo na webu budete stěží schraňovat. Na druhou stranu antalogie povídek jednoho jediného autora bývají tak trochu dvousečným mečem. Množství povídek je totiž vyváženo jejich kvalitativní rozkolísaností. A stejné je o i u antalogie Julie Novákové. Ze sedmnácti povídek, které nám kniha nabízí, je asi jen pět těch, které mě donutí vzít knihu do ruky podruhé. Žádná povídka v knize sice není vyloženě špatná, ale neoslovily mě natolik, abych si je přečetl znova. Často se mi bohužel stalo, že po zajímavém nápadu a rozpracování příběhu přišla poienta, která na mě působila trochu uspěchaně. A to je škoda. Přesto si troufám tvrdit, že pestrost obsahu knihy je zárukou toho, že nějakou tu oblíbenou si zde najde každý.

Pokud musím vypíchnout pár srdcovek, rozhodně mezi mě patří Spi sladce, Joe; Symfonie prachu a ledu; Šeré město; Vzduchoplavci Aury a Město. Právě u první a poslední zmíněmé jsem cítil největší spřízněnost s polským velmistrem Stanislawem Lemem. A je to Město, u kterého jsem se neubránil porovnání s tím nejlepších psychologickým dramatem sci-fi: Lemovou Solaris. Julie Nováková vybudovala svět, kde nízké pahorky a všudypřítomná mlha na neznámé planetě vzbudí tíseň a depresi ať odoláváte jak nejlépe umíte. Město a Solaris používají stejné atributy, které působí na čtenáře dosti znekliňujícím dojmem. Město je povídkou, díky které vezmu antalogii do ruky ještě nekolikrát.

Světy za obzorem je sbírkou povídek jako každou jinou. Některé jsou dobré, některé jsou průměrné, ale žádná není špatná. Vědecké znalosti autorky jsou bonusem, díky kterému je znát, že Julie Nováková ví o čem píše a pohybuje se v rámci možností vědy. Může to působit omezujícím dojmem, po pravdě to ale povídkám dodává na realističnosti. Pokud máte rádi sci-fi, Světy za obzorem by tak rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti. 

KOUPIT V NAKLADATELSTVÍ BROKILON

Světy za obzorem

Julie Nováková

Vydavatelství: Brokilon

Rok vydání: 4/2018

Formát: 115x175

Počet stran: 595

Provedení: Paperback

Autor: Robin Podéšť RaptoR