Partneři
Zima v Thonnierice
Když se autor opět vrací do svého světa dalším románem, může se snad člověk netěšit?
Jméno Vladimír Šlechta musí známé každému příznivci sci-fi a fantasy literatury v té naší nevelké zemi. Pravidelně vydává knihy ve svých zavedených sériích a nejinak tomu je i s novinkou nakladatelství Brokilon s názvem Zima v Thonnierice odehrávající se, jak jinak, v Krvavém pohraničí. V první řadě je dobré uvést, že kniha (víceméně volně) navazuje na Kukaččí mláďata z roku 2016, kterážto uzavřela jednu generaci, ale zároveň dala základ generaci nové. A ta dostává prostor právě v novém románu. Navíc se netradičně jedná o detektivku v kulisách fantasy světa, postavenou na Thompsonových potomcích. Tak jak s tím vším autor poradil?
Hlavní hrdina nebo spíš hlavní postava Thornel je v podstatě zelenáč, který sice oplývá statečností a ctí, jak se sluší a patří, ale v drsném světě ještě dostane nejednu lekci a nikdo se s ním mazat nehodlá. Zima se blíží (ha ha, Martonovi příznivci jistě zbystří) a někdo jednak znič městskou sýpku a pak také zabil velitel arkastských sil a tím to nejspíš nekončí. Postavy si musí poradit a vše co nejrychleji vyšetřit a zabránit dalším ztrátám, zvládnou to?
Kniha si zachovala tradiční atributy Šlechtových děl. Děj rychle a plynule ubíhá. Autor bravurně zvládá jednotlivé postavy, které jsou uvěřitelné a každý si najde své oblíbence, ale i ty, které mít zase tolik rád nebude. Jednotlivé postavy se postupně vyvíjejí a je zajímavé pozorovat jejich růst a proměny. K tomu musíme připočíst i i zvládnuté vztahy mezi jednotlivými hrdiny. Šlechtův svět zkrátka působí živě a reálně. Některé zaryté čtenáře možná zamrzí detektivní styl knihy, díky kterému některé tradiční atributy, jako např. akční sekvence, ustupují stranou, i když o ně i tak nepřijdete. Tohle je zkrátka detektivka, a v té je v popředí postupné rozkrývání tajemství a pátrání. Každopádně nezoufejte, protože se rozhodně nejedná o špatnou knihu, ba naopak, a každý pravověrný fanoušek Krvavého pohraničí bude vrnět blahem, jako Garfield po talíři lasagní.
Když už jsme u těch fanoušků série, je třeba uvést, že kniha dobře funguje i zcela samostatně a na její přečtení nemusíte znát ostatní knihy. Klidně tak můžete se Zimou začít a naskočit do vlaku s názvem Krvavé pohraničí. Autor pro vás navíc připravil stručný přehled postav a děje, takže se neztratíte. Navíc je obsaženo minimum spoilerů, takže nebudete ochuzeni, pokud se poté rozhodnete svůj deficit dohnat a dočíst zbytek knih. Na druhou stranu, pokud máte načteno, užijete si opravdu všechny linie, nitky a příběhové části a odkazy.
S knihou Zima v Thonnirice rozhodně nešlápnete vedle, v rámci celé série nijak nevybočuje a naplňuje očekávání akční fantasy, kterou čekáte, ač se tedy nese v pomalejším a komornějším duchu. Na knize je vidět, že Šlechta ví, kam své univerzum směřuje, a kterým směrem chce své příběhy dále vyprávět. Pro nováčky je kniha tak napůl. Sice dostanou přehled informací, ale těch není úplně málo a navíc jsou částečně osekané, aby neprozradily zbytečně moc a neochudily tak budoucí čtenáře a není tak problém se trochu zamotat. Na druhou stranu příběh vlastně funguje i samostatně uzavřeně, a pokud vás Šlechtův svět chytne, zbytek stejně dočtete, i pokud byste měli nějaké ty spoilery, tak proč nezačít třeba hned zde, když se jedná o dobrou a čtivou detektivku? Buď jak buď, kniha potvrzuje kvalitu Krvavého pohraničí a Vladimíra Šlechty jako u nás nadprůměrného autora a zcela jistě stojí za přečtení. Navíc vás krásně tradičně navnadí na další pokračování.
P.S. pro začínající čtenáře – Když si přečtete Kukaččí mláďata, rozhodně neprohloupíte :-)
Zima v Thonnierice – Vladimír Šlechta
Formát: brož
Počet stran: 372
Autor: Adam Vondra Vondris
Partneři
