Když jsem psal, že Poslední rónin byl ten nejlepší komiks, jaký jsem za dlouhou dobu četl, myslel jsem to zcela vážně. Naštěstí pro nás nám Poslední rónin neřekl poslední slovo. Comics Centrum si pro nás připravilo druhou knihu s podtitulem Ztracená léta. Cesta za pomstou nikdy nebyla složitější!
"Prohra není prohrou dokud není tvou myslí přijata jako realita"
Poslední rónin je naprostá pecka! A snad i nejrychlejší dotisk, který kdy Comics Centrum vydalo. A jelikož stejný úspěch měla kniha po celém světě, netrvalo dlouho a my můžeme směle pokračovat tam, kde jsme skončili. Finále Posledního rónina bylo komorní, emotivní a krásné.... S příslibem velkých věcí příštích. Než si ale mohl Michelangelo prosekat cestu až k vůdci klanu Hiroto, čekala ho nelehká a strastiplná cesta. Právě tou se vydáme v druhé knize s podtitulem Ztracená léta.
Minulost: Michelangelo je sám, opuštěný a rozhodnutý nalézt vnitřní klid a pokojnou smrt v japonských horách. Poté, co přišel o rodinu, bychom mu to i přáli, nicméně to bysme si pak moc nepočetli. Naštěstí pro nás na Michelangela a nebohé vesničany zaútočí klan Smrtičerva a z klidného rozjímání je najednou krásně krvavá cesta pomsty.
Současnost: Nová generace želvích ninjů je na světě! Jejich sensei - Casey Marie Jonesová - to s nimi rpozhodně nemá lehké. Stejně jako každá matka čtyř dětí. Naštěstí je zde ještě April, která vždy přispěchá s dobře míněnou radou či životním moudrem skrytým v příbězích o čtveřici želvích hrdinů.
A právě tyto dvě dějové linky se vinou pěti sešity minisérie Ztracená léta. Scénáře se opět ujala dvojice Eastman/Waltz a propojuje tak vesmír starých a nových hrdinů. Michelangelova cesta za pomstou je lemována mnohým utrpením a jeho vlastními pocity selhání a pochybami ohledně sebe sama. S Michelangelem strávíme celých šestnáct let před tím, než se vynoří v New Yorku s jediným cílem - zbavit svět klanu Hiroto.
Oproti tomu Casey to s novými želvami nemá vůbec jednoduché. Jsou to moderní želvy ninja, takže dva kluci, dvě holky, jejichž jména jsou na hony vzdálená věhlasným umělcům: Odin, Yi Moja a Uno jsou onou substancí, ze které je třeba vykřesat nové ochránce New Yorku. Zatím je ovšem více trápí hlad, nekázeň a věčné pošťuchování se.
Hlavním tahákem Ztracených let je ale Michelangelo samotný. Kdo z nás by si kdy pomyslel, že právě on bude tím posledním róninem? Zde můžeme sledovat jeho cestu za sebezdokonalením. Svou atmosférou evokuje první knihu, i když tam byl všeprostupující pocit melancholie, smutku a únavy světem silnější a s mnohem přesnějším zásahem na čtenáře.
Na druhou stranu v první knize nebyly nové želvy, které do Ztracených let přinášejí trochu lumpačení a svěží drajv. Doufám, že jim to vydrží i do pokračování, které by Kevin Eastman rád napsal ( a doufám, že i trochu nakreslil). I přes diametrální rozdílnost obou dějových linek na mě Ztracená léta nepůsobí rozkouskovaným dojmem. Díky Michelangelovi dáme sbohem starým želvám čistě proto, abychom, přivítaly ty nové. Srdce čtenáře si ovšem ještě budou muset vydobít. Zatím bych je ještě nechal trochu blbnout. Však Leonadro, Michelangelo, Rafael i Donatello nebyli jiní.
KOUPIT KNIHU POSLEDNÍ RÓNIN: ZTRACENÁ LÉTA PŘÍMO U COMICS CENTRA
Poslední rónin: Ztracená léta
Kevin Eastman, Tom Waltz a kol.
Nakladatelství: Comics Centrum
Rok vydání: 4/2024
Překlad: Alexandra Niklíčková
Formát: 220 x 325 mm
Počet stran: 216
Provedení: Hardback, dvě verze obálky
Autor: Robin Podéšť RaptoR
Poslední rónin