Pragoffest v tradičním duchu

Pragoffest je zimní pražská odnož chotěbořského festivalu fantazie a v posledních letech se nesl ve znamení dětí a kostýmů My little pony. Jen pro upřesnění, děti byly oblečené normálně a cosplaye MLP patřily vousatým obézním mužům. Letos bylo méně jak dětí, tak i převlečených vousáčů. Jinak vše při starém.

Když vycházíte ze zastávky metra Háje, už čujete podivné vibrace. Kolem vás proudí nezvykle odění jedinci různého věku a baví se o věceh, o kterých běžný smrtelník nikdy neslyšel. Čím blíže jste Modré škole, tím je koncentrance fanů, geeků a nerdů větší.

Uvnitř této nevábně vyhlížející státní instituce už jste totálně ponořeni v jiném světě. Barevné kostýmy a veselí lidé se tlučou s atmosféřou a pachem školních chodeb, přičemž některé cedule vyvěšené na dveřích mohou patřit jak ke CONu, tak ke každodenní orientaci žáků. Nepřehlednost a slabá organizace je jedním z poznávacích znamení tohoto CONu, což si jistě všimnete už na jeho webových stránkách. Nicméně ostřílený harcovník se vyzná a ví, že nahoře se přednášejí podomácku slepené prezentace plné informací z wikipedie a vlastních zážitků (= přečtených knih či viděných seriálů) a dole je herna se vším všudy.

Pokud se vydáte nahoru, pečlivě vybírejte, do jaké třídy vstoupíte. Na některých dveřích je nalepena cedule s nápisem tématu a někde dokonce i visí program (ale ne všude). Může se stát, že vejdete do místnosti a rázem se na vás otočí několik nedutklivých obličejů, protože jste právě narušili sledování 454. dílu anime, ve kterém dochází k zásadnímu zvratu. Raději vycouváte ven a zamíříte do místnosti s wargamingem, kde na sebe nadšeně křičí přednášející, hrající si s figurkami, s jedním z diváků. Dva kamarádi si mezi sebou povídají a ostatní přísedící ve třídě jsou jim tak nějak jedno.

Jelikož v tu chvíli začnete hořce litovat utracených peněz, patrně vyrazíte dolů mezi hráče. Letos tam nebylo moc dětí, takže se dalo mezi těmi počítači, konzolemi a deskovkami hnout. Bohužel nebylo nic slyšet. Vlevo na podiu mohl mluvit kdokoli, ale přes řev tanečních her a jakéhosi šílence s tlampačem (ano, byl tam) byli řečníci slyšet jen stěží. Směs hluku bohužel rušila i při hraní deskovek, kde nebylo takřka slyšet vlastního slova. Vzduchem se navíc vznášel odér nemytých a zpocených těl. A možná ještě něčeho jiného.

Ti opravdu odvážní se vydali do čajoffny nebo bistra. Čajoffna je parodie na kvalitní pohostinskou službu a hodinová čekačka v bistru na jedny hranolky není žádný vyjímečný stav. Přičemž z nabídky jídel by měl osypky možná i Jirka Babica.

Letošní Pragoffest byl tedy stejný jako ty minulé. Špatně organizovaný, předražený, s nejistým obsahem a poslepovaný tak, aby na jednom malém místě bylo co nejvíce věcí. Tedy tradiční kvantita na úkor kvality. Ačkoli ještě jeden rozdíl byl vidět. Místo „staré fantasácké gardy“ se to hemží mladými fanoušky anime a mangy, kteří se aspoň na chvíli zabaví, než se dočkají lepšího a zábavnějšího Adviku.

Autor: Ondřej Hartman Walome

Galerie:

Kam dál?

Comics ostatní

Pragoffest 2016 - pozvánka