Assassin’s Creed - Zapadající slunce

Comics recenze

Stejně jako zapadá slunce v samotném názvu knihy, nejspíše zapadne i toto dílo mezi kvalitním čtivem. Proto jsem se rozhodl ušetřit jak vás tak i mě a toto bude nejkratší recenze, kterou si přečtete. Od prvního dílu se druhý totiž v ničem neposunul a je kvalitativně velmi podobný, tudíž vám bude stačit, když si přečtete předchozí recenzi zde: http://geekcave.cz/comics/recenze/assassin-s-creed-zkouska-ohnem, ale pokud máte zájem, tak pokračujte vee čtení.

Vracíme se zpět do děje tam, kde jsme byli ponecháni, tudíž úplně ztraceni na pomezí reality a výletů do minulosti. V realitě se stále snažíme dostat na kobylku Bratrstvu Assasínů a něco vypátrat, ale v podstatě už nám je všem jedno co a proč. Takže nám zbývá těšit se na to kam se vypravíme do minulosti a co zajímavého tam zažijeme. Takže hurá šup do Animusu a pojďme si pohrát s pokrevními předky. U minulého dílu sem byl dost skeptický ohledně toho, že postava vydávající se do víru dnů minulých nemá kontrolu nad svým předkem a jako bych byl vyslyšen, tak se tento koncept změnil. Což zní jako pozitivní zpráva, ale já sem byl spíš zastánce toho, že postava v Animusu by neměla jen tupě komentovat to co se děje kolem, ale zasáhnout svým přičiněním. No a nyní, hurá!, se nedočkáme ani toho věčného brblání a pouze sledujeme děj jako diváci. Tudíž už se z ovládací konzole stává pouze 3D promítání, a to mi moc k této sérii nesedí.

Na druhou stranu bychom se mohli uklidnit tím, že se dostaneme do těla pořádného assasína, který bude ze zálohy nekompromisně kosit jednoho protivníka za druhým. A máme k tomu skvělou lokaci, neboť se dostáváme do Peru, kde je Incká říše pod náporem španělských dobyvatelů. A ač se můžeme považovat za šťastné členy Evropské unie, tak by nikoho z nás neurazilo pár mrtvých Španělů. Hlavní hrdinkou děje je žena na pozici Chaski jménem Quila. Chaski jsou obdoby Kevina Costnera z filmu Pošták, kteří přenášejí uzlíky jménem Kipa, ve kterých se skrývá vzkaz. Zde opět námět zní zajímavě a jako by nás pomrkávalo dílo Wanted, kde ve vzkazech byla zakódovaná bytost, která si nadále nezaslouží žít. A co víc byste si přáli, než to, že zde v Kipě, která se dostane do ruky naší svěřenkyni, skrývá spiknutí na nejvyšších pozicích. Až do této doby vše zní krásnou písní a jsme ochotni odpustit autorům, že budeme muset na stránkách sledovat inckého Forresta Gumpa jak se snaží zabránit útoku na prezidenta.

To bychom ovšem nesměli žít v době, kde je třeba zatlačit na feministické principy lidství. A teď nemluvím o příběhu ze současnosti. Jeden z hlavních problémů, který se táhne celým příběhem je ten, že Chaski jsou oceňovanými přispěvateli společnosti, ale pouze pokud jim při běhu pleská penis o stehna. Pokud vám tento malý kousek svalu chybí jste jen vysmívaným pokusem o něco seriózního. O to smutnější je příběh samotné Quily, která se rozhodla, že kvůli kariéře se zbaví všeho co jí život do té doby připravil, manžela nevyjímaje. To zapříčiní pár zvratů v ději, které jsou ovšem zbytečně předvídatelné. Nicméně se díky tomuto nastínění děje vyhneme jakékoliv zajímavější assasínské práci, ale pouze několika bojů po boku Španěla, který by měl co nejdříve vyrazit na odvykací kůru. Stejně tak jako se v minulosti zapleteme s alkoholem tak se v současnosti dostane k silnější substancím a do křížku se hlavní hrdinové dostanou přímo s drogovým kartelem.

Děj je tedy nabitý vším možným a občas si až říkáte jestli by se tak ještě něco vešlo, aby to nebylo zbytečně překombinované. Nicméně to není základní kámen úrazu, ten nastává v tom, že nejspíše Del Col a McCreery byli lapeni někde v Animusu zatímco Edwards zůstal v reálném světě. Aspoň tak na vás bude působit to, že se míjí vyprávění s kresbou a vše začíná být pekelně nepřehledné. Kresba je ve většině případů rutinní záležitostí, která drží nastavený standart prvního dílu. Nicméně pokud se dostaneme k nějakému vyjádření emocí pomocí mimických svalů tak se dostáváme na docela tenký led. Ale oproti již naznačenému ztrácení v ději je to jen drobná vada na kráse. Nejde jen o žádný malý problém, ale přechody mezi panely naprosto postrádají spojitost a máte dojem, že vám něco uniklo a pokud by to bylo mezi stránkami, tak opakovaně zkoušíte jestli jste jich neobrátili více naráz. Jeden příklad za všechny je scéna na stadionu, kde má dojít k blíže nespecifikované výměně, která se zvrhne a my nevíme co a jak se pořádně děje.

Už teď jste toho přečetli více než jsem vám sliboval na začátku, tudíž vás nebudu více trápit. Pokud se chcete potrápit o trochu více tak si přečtete tento příběh. Je málo komiksů nad kterými bych byl ochoten zlomit hůl, ale toho je jedna z těch sérií. Svojí cílovku si možná najde, ale nejspíše jen u herních fanoušků, kteří zatím nemají ponětí co jim komiksové médium může nabídnout a proto se spokojí s něčím slabším. A my ostatní se možná radši těšme z toho, že na herní akci E3 oznámili nový díl herní série, v němž se podíváme do dávného Egyptu, kde si budeme muset uhasit žízeň po tichém a nenápadném zabíjení.

KOUPIT V CREWNÍM OBCHODĚ ZA 296 KČ!

Assassin's Creed 2: Zapadající slunce

scénář: Anthony Del Col, Conor McCreery

kresba: Neil Edwards

Vydavatelství: Crew

Rok vydání: 2017

Překlad: Martin D. Antonín

Počet stran: 128

Formát: 168 x 258 mm

Provedení: Brož

Autor: Ondřej Šírek Kunden

Galerie:

Kam dál?

Comics recenze

Assassin’s Creed - Zkouška ohněm