Bête noire dans Grandville

Grandville je sérií, která v sobě nese poselství přesahující detektivní příběh ze světa Julese Verna. Už sám název třetí knihy - Bête noire - upozorňuje čtenáře na to, že se jedná o fantastické dobrodružství se špetkou sociálního dramatu. Nebo je to sociální drama se špetkou akce?

Grandville není série, která vás dostane na první dobrou. U mě se jedná o lásku na druhý pohled. Bryan Talbot nevytváří příběhy, u kterých budete zírat s otevřenou pusou. Jeho knihy a myšlenky ale působí jako droga. Jak je jednou přečtete, nedají vám spát a nutí vás neustále se vracet ke knize a přemýšlet, co vám asi tak mohlo uniknout. Grandville: Bête noire je tím dílem, který vás chytí a nepustí.

Jasně, nehledejte nějakou složitou zápletku. Zlý baron Ropucholt chce ovládnout Francii, svrhnout Radu a zachovat Impérium (ne, nejedná se o hrátky se světelnými meči). K tomu si vyrobil armádu bojových automatonů a parních tanků. Archie LeBrock je naopak pozván do Grandville aby pomohl s vyšetřováním záhadné vraždy jednoho slavného malíře. 

Ne, nehodlám vám prozrazovat jak se protnou cesty Ropucholtovi a LeBrockovi. A přestože se budeme pohybovat v uměleckých kruzích, rozhodně nemusíte otevřít Třetí oko každého umělce vypitím láhve Absinthu. Bête noire totiž vyžaduje jiný alkohol. Martini. Protřepat, nemíchat! Závěrečné střetnutí je jako stvořené pro hudbu Montyho Normana, kterou všichni známe z Jamese Bonda. Bête noire totiž má základ bondovky ze staré školy. Ropucholt je roztomile prvoplánový záporák, jenž si na klíně chová jako domácího mazlíčka ropuchu a vše diriguje z nevkusného brokátového křesla. No a LeBrock má smoking. Na své si přijdou i milovníci špionských udělátek. Hlavní dějová linka díky podobnosti s agentem 007, jenž je patrná na první pohled, působí odlehčeně. Jako by sám autor lišácky pomrkával na čtenáře s úmyslem upozornit ho na to, že je Grandville toho nabízí mnohem víc.

Bête noire totiž předestírá mnohem vážnější tóny skryté pod povrchem věcí. Tím mám na mysli kastovní systém cejchující každou společnost (včetně té dnešní) a přítomnost lidí v jinak kompletně antropomorfním světě. Přítomnost zvířat se pro mě po přečtení třetího dílu stává skutečností, kterou mi Bryan Talbot říká, abych to tak nežral. Podtext celého dramatu je tak silný, že se jedná o hlavní motor, který mne žene k přečtení další knihy. Nechápejte mě špatně: Dobrdružství inspektora LeBrocka je stále na prvním místě, ovšem co se děje na pozadí našeho komiksu je neméně důležité. Bryan Talbot se totiž nespokojuje pouze s vytvořením světa, kde jsou všechna auta poháněná parními válci (byť automatony jsou notně vyspělejší), ale předkládá nám i problém nulové politické odpovědi na rasovou segregaci. Docela by mě zajímalo, jak se Bête noire líbilo v USA...

Je neuvěřitelné jak dokázal Brian Talbot skloubit dohromady akci, romantiku, filozofii a drama do knihy, kde jednotlivé tak nesourodé části koexistují v bezchybně fungující celek. Romantické části nejsou  utahané, akční sekvence jsou řízné, dramatické sekvence nejsou nudné. Grandville: Bête noire ze mě udělal pravoslavného fanouška, který doposud bral Grandville jen jako vedlejší sérii autora slavného Luthera Arkwrighta. Díky Bohu není tomu tak!

KOUPIT NA STRÁNKÁCH COMICS CENTRA

Grandville 3: Bête noire

Bryan Talbot

Vydavatelství: Comics centrum

Rok vydání: 3/2018

Překlad: Alexandra Niklíčková

Formát: 170 x 247 mm

Počet stran: 104

Provedení: Hardback

 

Autor: Robin Podéšť RaptoR

Galerie:

Kam dál?

Comics recenze

Mon amour en Grandville