Jedenapadesáté číslo Crwe je tady. Po předchozím nášlapu k něčemu většímu než "jen" představování nových komiksů přichází trochu útlum a návrat do starých kolejí. Pokud tedy čekáte nějaké novoty týkající se formy nebo obsahu, budete zklamáni. S jedinou výjímkou. A tou je fantasy Ekhö.
Pojďme si jí rovnou představit. Ekhö je evropský komiks, zvláštní směsice fantasy, humoru a lehké erotiky. Zatím vyšly tři alba, přičemž každé se odehrává v jiném městě. V prvním z nich - Ekhö: New York - poznáváme mladou Mravenu Draapulovou, kterou běhe letu vyzve mluvící veverka k převzetí závěti... A zde začnou Mraveně ty pravé potíže, protože se dostane do alternativního New Yorku, kde se to jen hemží draky a magií. A kde se stává dědičkou agentury pro profesionální herce. Ekhö: New York je dvoudílná série, jejíž dokončení bude v příštím čísle Crwe. Autorem je slavný Christophe Arleston, kterého český čtenář zná díky vtipné sérii Trollí války. Svět Troy již Arleston nikdy neopustil, ale krom toho píše také sérii Ythaq nebo zpracoval legendu rytířů kulatého stolu. Kresbu obstaral Alessandro Barbucci. Jméno neznámé, práce známé. Kupříkladu dětská série Witch, Sky Doll (o sexy androidí otrokyni), či Kačer Donald.
Ekhö: New York na mě první dojem moc neudělala. Vlastně scénáristicky nemůžu nic vytknout, jen ta kresba mi trochu vadila. Mravena Draapulová je sice spíš NeMravena, protože nosí upnutý korzet a ještě upnutější kalhoty a dokonce ukáže víc než by chtěla, ale všechny hrdinky mají výrazně kreslené rty, což na mě ve výsledku působilo dojmem, že všechny dostaly přes držku nebo snědly moc chilli. "Duck face" byl pro mě tak rušivým, že celé vyznění pro dospělejší čtenáře přišlo vniveč. Ani příběhová linka mě nějak nechytila, více než Mravena mě zajímá osud jejího nechtěného společníka. Uvidíme jak to celé dopadne.
Ochutnávač. I tady si musím postesknout. Ochutnávač se mi opravdu líbil. Originální kresba s nadsázkou a ironickým humorem. Svět, ve kterém je kvůli pandemii ptačí chřipky zakázána konzumace drůbežího masa. A agent FDA (Food Drugs Agency), jehož schopnosti jsou více než neobvyklé. Ale stačilo pár čísel, aby se kresba okoukala a vtipné momenty nějak ztratily na ostrosti. Příběhově je Ochutnávač nepřehledný, nebo lépe řečeno velmi rozlítaný. V každém díle se nakousne nějaká záhada, která ale nedojde řešení a nabaluje se víc a víc otázek bez odpovědí. Pátá a poslední část nám toho mnoho nevysvělí. Jelikož se jedná zároveň o poslední číslo první knihy, jisté uzavření zde nalezneme. Ale nemůžu se ubránit pocitu, že po pomalém rozjezdu přichází rychlé a trochu křečovité ukončení. Přesto si Tony Chu díky neokoukanému pojetí získal dost fanoušků i u nás.
A Hellblazer, jenž je pro mě jako pohlazení po duši :) Třetí část čtyřdílného příběhu Rudá hrobka je jaksepatří akční a drsná. Mike Carey zaplnil stránky spoustou stínů, kalašnikovů, krve a jednoho svázaného démona. Odkrývání stop vedoucích k tajemnému artefaktu zastínila rychlá akce, kde se kulky střídají s magií a trháním končetin. A když budete pozorně číst, odhalíte tajemství Rudé hrobky již v tomto díle :)
Crew 51 je i přes všechny nedostatky stále dobrým komiksem. Ale není výjimečná. Publicistika, kterou jsem si tak pochvaloval v předchozích číslech, je zde omezena na krátký článek představující svět Ekhö. A to je vše. Ekhö: New York je průměrná, Ochutnávač zklamal a úroveň tak drží Hellblazer. Jen tak dál, Johne Constantine, jen tak dál.
Crew2 č. 51
Kolektiv autorů
Vydavatelství: Crew
Rok vydání: 2/2016
Formát: 210 x 295 mm
Počet stran: 74
Provedení: Paperback
Autor: Robin Podéšť RaptoR
Crew 50