Tajný spolek Rytířů z Heliopole se z osmnáctého století pomalu a jistě přesouvá do století devatenáctého. Stejně jako jejich úhlavní nepřítel, Napoleon Bonaparte. Ten je navíc vybaven Nefritovou včelou, díky které získal nadlidské schopnosti. A náš milý (milá) hlavní hrdina (hrdinka) tak bude mít práce více než dost.
Mladík jménem Sedmnáct jíž není prostým levobočkem francouzského krále: díky nauce pradávných alchymistických praktik se stal takřka nesmrtelnou bytostí, která je oproštěna od strastí prostého lidu. Nebo je všechno jinak? Můžete být sebelepší a sebeschopnější, přesto jsou to city, které z vás dělají člověka. Co naplat: Když se zamilujete do Napoleona, kterého musíte zničit, může to vyvolat velmi silné morální dilema. Zvláště pokud jste hermafrodit a vaše mužská část se zapovězené lásce brání seč může.
Ups! Omlouvám se, pokud jsem prozradil příliš. Ale věřím tomu, že se mezi vámi nenajde nikdo, kdo by nečetl první dvě alba ságy Alejandra Jodorowského a Jérémyho. Snaha alchymické společnosti o ochranu světa jak ho známe je typickou ukázkou tvorby velkého Joda. Přestože nepatří mezi to nejlepší, co Alejandro napsal, byli byste na omylu pokud byste si mysleli, že vás Jodorowsky už nemůže ničím překvapit. Dílo v červené je přímým pokračováním předchozích dvou alb, kdy sledujeme Napoleonovo tažení do Moskvy; nicméně Dílo ve žluté je posledním vyvrcholením nadčlověka, který býval znám jako Sedmnáct, nyní Asiamar. Setkáme se s Jackem Rozparovačem a poodhalime roušku tajemství obestírající spolek Rytířů z Heliopole. A věřte mi, že nebudete věřit svým očím!
Ale... Ale nutno dodat, že takto podaný příběh a dějový rámec projde snad jen Jodorowskému. Jeho fanoušci jsou zvyklí na filozofické výšiny, astrální bytosti a duševní cestování. Ačkoliv si myslím, že Jodorowského mám slušně načteného a považuji se za jeho fanouška, nekonzistence celku vadila i mě. Dějová linka s Napoleonem byla zajímavá, nechybělo napětí, které ovšem neodpovídalo závěru. Chyběla mi tam syrovost, se kterou jsme se mohli setkat v dřívějších Jodorowského pracích. Ty tak jsou mrtví hrdinové, tady největší trýzně Asiamar podstupuje na duševní rovině. Není jich sice málo, ale chybí mi tu větší sepjetí se čtenářem.
Dílo ve žluté je naopak kapitolou samo o sobě. Tajemství řádu Rytířů z Heliopole nemohlo být větší. Tady Jodo milé překvapil, když se snesl z filozofických výšin do bažin běžné populace a svým čtenářům nabídl trochu přízemní zábavy. Dílo ve Žluté je tak trochu komiksovou obdobou Vonnegutových Sirén z Titanu. Myšlenka je stejná: ale tam, kde Vonnegut nešetří kritikou a dělá na lidskou pompéznost dlouhý nos, není Jodorowsky takovým pesimistou: Nechybí mu víra v lidstvo, víra v lepší budoucnost, která jde ruku v ruce s odklonem od technokracie a návratem k lásce.
Že už jste podobné vyznění u Joda viděli? Inu, je to tak. Rytíři z Heliopole nejsou převratným dílem. Jsou originální a mají nápad (ostatně který z Jodorowského komiksů takový není?), ale velký mistr psychomagie se nutně opakuje. Je to základní leitmotiv celé jeho tvorby, jak jsem již psal minule.
Po výtvarné stránce se nic nemění: Jérémyho kresba je naprosto úchvatná, zvláště velké scenérie. Na výběr kvalitního kreslíře měl Jodo vždycky cit .
Rytíři z Heliopole: Dílo v červené a Dílo ve žluté je solidním kusem, který určitě překvapí, ale nic zásadního nepřináší. Je to typický výtvor génia velikosti Alejandra Jodorowského. Trochu ztřeštěné, trochu drsnější a sakra hodně filozofické. Místy napínavé, místy ukecané, místy nesourodé. Rozhodně ale s přesahem nad rámec komiksového média. Ostatně jinak ani Jodo psát neumí.
KOUPIT RYTIŘE Z HELIOPOLE: DÍLO V ČERVENÉ, DÍLO VE ŽLUTÉ PŘÍMO U CRWE
Rytíři z Heliopole: Dílo v červené, Dílo ve žluté
Alejandro Jodorowsky, Jérémy
Nakladatelství: CREW
Rok vydání: 6/2021
Překlad: Richard Podaný
Formát: 233 x 310 mm
Počet stran: 112
Provedení: Hardback
Autor: Robin Podéšť RaptoR
Rytíři z Heliopole