Bojový anděl Alita je zpátky. Nad první knihou nezbývá než žasnout, obsahem i kresbou totiž dokáže zavřít hubu i těm nejzavilejším manga haterům. A narozdíl od jiné legendy - Ghost in the shell - ani druhý díl na tom není o moc hůř.
Bojový anděl Alita je mangou, která má oddanou fanoškovskou základnu i mimo svůj žánr. Což je věc, která se u mangy zas tak často nevidí. Po dočtení prvního dílu vám ale musí býti jasné, proč tomu tak je. Příběh vás dokáže chytit nejenom exotičností prostředí ve kterém se odehrává, ale zejména tím správným poměrem akce, lásky a filozofie, které nejsou nutně odděleny. Jukito Kiširo stvořil dílo, které nerezne ani po dekádách od svého prvního vydání.
O to větší strach jsem měl, když jsem do ruky vzal druhý díl. Po hořkém zklamání z Ghost in the shell: Manmachine interface jsem raději nečekal nic. Což je u Ality věc vskutku těžká. Smrtící anděl se odklání od původní roviny a působí více přímočařeji. Alita již nebydlí u Ida, ale po Hugově smrti opouští svůj domov a hledá sebe samu skrze drsný sport zvaný Motorbal. Při něm banda kyborgů honí po dráze neposedný míč. Vše ostatní je povoleno. Vykonstruovat z něčeho takového hlubokou myšlenku není nic jednoduchého. Právě proto působí Alita v první půli knihy jako čistě akční komiks. Což sice nevadí, přesto ale cítíte, že Alita má navíc. Naštěstí nastupuje na scénu právě Ido, který se nevzdává své snahy přivést Alitu zpátky domů. S tímto cílem se dává dohromady s neporaženým šampionem Motorbalu Džašuganem. Je jasné, že je jen otázkou času kdy se Alita a Džašugan střetnou ve finálním zápase.
A to je přátelé v podstatě vše co nám druhá Alita nabídne. Pravda, nějaké to poodhalení Alitiny minulosti přijde spolu s cliffhangem naznačujícím návrat ke kořenům a k první knize. Dějový odklon Bojového anděla je pro mě nepochopitelný. Motorbal není dost zajímavý pro to, aby nasytil zhýčkané Alitiny fanoušky. Naštěstí Jukito Kiširo se nakonec odklání od akce a rozehrává Alitu na kterou jsme zvyklí: civilní, beze strachu z hlubokých úvah, které ale nepodsouvá čtenáři za každou cenu. Spíš jen naznačí, že i ti největší padouši jsou vlastně postavy zasluhující naší lítost. Byť je jasné, že díky nim nečeká Alitu v budoucnosti nic hezkého.
V čem naštěstí zůstává autor víceméně konstantní je kresba. Při prohlížení Ality mám pocit, že Jukito Kiširo se chtěl utrhnout ze řetězu a Motorbal kreslil pro svojí radost s jakou měl volnost při vymýšlení kyborgů a nejoriginálnějších způsobů jejich ničení. A narozdíl od první knihy jsou akční sekvence velmi dobře čitelné a nás tak nečeká luštění toho, co se to sakra na tom panelu děje. Od prvního dílu došlo také ke zjednodušení linky a autor se nebál zaměřit se více na emoce hlavních postav. Faktem zůstává, že Smrtící anděl je komiksem, kterým budete listovat jen pro potěchu ze samotné výtvarné stránky díla.
Bojový anděl Alita 2: Smrtící anděl je komiksem, který mě nepatrně zklamal svou jednoduchostí. Motorbal jako takový z průměrnosti táhne jen precizní, dynamická a místy kulervoucí kresba Jukita Kiširy. Druhá kniha nám také nepoví mnoho o Alitě jako takové, to si autor nechává na třetí díl. A troufám si předpovídat, že se bude jednat o stejně kvalitní čtení jako u jedničky. Berme tedy Motorbal jako uzavřenou kapitolu, během které si chtěl Jukito Kiširo hrát na honěnou.
Bojový anděl Alita 2: Smrtící anděl
Jukito Kiširo
Vydavatelství: Crew
Rok vydání: 4/2018
Překlad: Anna Křivánková
Formát: 130 x 180 mm
Počet stran: 450
Provedení: Paperback
Autor: Robin Podéšť RaptoR
Battle angel Alita