Stačí jen zabíjet

“V Japonsku prý dávají k jídlu zelený čaj zdarma, je to pravda?!” Otázka, pod kterou se může skrývat více než si dokážete sami připustit. Zvláště ve světě déjà vu, kde odpověď na ní může znamenat jeden z nejdojemnější a nejzásadnějších okamžiků. Přesně tak jak vám ho jsou schopni podat Rjósuke Takeuči a Takeši Obata v rukou celých od Crwe.

Pojďme se rychle seznámit s Keidži Kirijou máme na to totiž pouze jeden den. Zítra už bude Keidži mrtev. Pokud si teď říkáte jak před vás mohu takto opovážlivě předhodit tuto skutečnost tak se můžete pomalu uklidnit. To, že Keidži umírá není totiž žádné tajemství, ba naopak je to základ tohoto propracovaného příběhu. Vítejte na Zemi v čase budoucím, kdy je lidstvo pod náporem útočící mimozemské rasy Mimiků. Přestože toho o těchto hroty vystřelujících koulích s velkým zuby moc nevíme, jedno je naprosto jisté. Přišli k nám, aby nás vyhladili a proto je nutné se s nimi vypořádat, dříve než to učiní oni s námi. Z tohoto důvodu byla zřízena Spojenecká obranná vojska, vybavená exoskelety, která jsou naší poslední nadějí. Naneštěstí se skládají převážně z bažantů, kteří nezažili jedinou bitvu. Jedním z nich je i Kirija, který může být trumfem na straně lidstva stejně tak jako jeho možnou záhubou. Jediným jeho úkolem je přežít nadcházející bitvu, to však nebude tak jednoduché jak se může stát.

“Na Aljašce prý lidé dřív kvůli vitamínům jedli syrové maso, je to tak?” Zeptala by se zvědavá ikona všech bojovníků Rita Vrataski přezdívaná “Bojová čuba”. Tato křehká dívčina je pro příběh neméně významná. Po bojišti se ohání svojí ohromnou bojovou sekerou, kterou drtí jednoho Mimika za druhým. Jestli se však dobere k vítěznému konci se ne a ne dozvědět. Proč tomu tak je? Neboť sledujeme příběh z pohledu Keidžiho, kterému se nedaří dostát svého cíle a přežít až do konce bitvy. Je vám shrnutý námět něčím povědomí? Může to být tím, že z předlohy (Hiroši Sakurazaka) tohoto komiksu čerpal také úspěšný film Na hraně zítřka. Stejně tak jako ve zmíněném filmu se po smrti vracíme na začátek předchozího dne a sledujeme urputné snažení hlavního hrdiny o ukončení tohoto koloběhu. Srovnávat spolu tyto dvě ztvárnění však není na místě, neboť by od sebe nemohli být dále, ať už samotným příběhem a katarzí, tak vykreslením postav.

“Pouštním větrům se prý říká Ghibli, je to tak?” To netuším, vím však, že zmíněná kniha se čte odzadu (Manga), ale jelikož se stále točíme v kruhu ani to nepostřehnete. Stejně tam vám po vzoru tohoto žánru může být trochu na obtíž, že hrdinky jsou nadměrně vyvinuty a chovají se trochu koketně i když to není zrovna na místě. Nicméně nic z toho vás zbytečně nerozptyluje od nastaveného tempa příběhu. Přeskakujete proto z kapitoly na kapitolu stejně jako hlavní hrdinové na bojovém poli přes hlavy svých spolu bojovníků. Černobílý tisk pak zbytečně neodvádí vaši pozornost od věcí co jsou skutečně důležité a jen podbízí k tomu si přestavovat Ritinu rudou zbroj. Trochu na škodu jsou občas nepřehledné dvoustrany, které se objevují hlavně v bojových sekvencích, ale budete sto je přejít s mávnutím ruky, nebo si dáte pořádně záležet a trochu se v nich zorientujete.

“V Japonsku prý dávají k jídlu zelený čaj zdarma, je to pravda?!” Máte pocit, že jste tuto větu už dnes slyšeli? Je to tak, dostáváme se do časové smyčky. Tato zacyklenost je totiž hlavní devízou tohoto díla. Nejedná se však pouze o zacyklenost děje samotného, ale i zacyklenost čtenáře. Přečetli jste již tento komiks a neoslovil vás tak jak jste doufali? Pak neváhejte a vezměte ho znovu do ruky a začtěte zase znovu. Možná si říkáte proč by jste to dělali, sám jsem si podobnou otázku také položil, odpověď však naleznete v díle samotném. Jak již sám příběh vypráví, aby se člověk vyvaroval chybám je nutno opakovat, opakovat a opakovat. Stejně tak se poučíte při dalším čtení a všimnete si provázanosti příběhu, která vám na první čtení utekla. Najednou do sebe vše zapadá a chápete pochody jednotlivých postav. Stejně jako Rita pak uděláte knihou první průchod, aby jste si oťukali nepřítele a na druhé čtení se tato smyčka krásně uzavře. A to je to nejkrásnější, protože stačí jen číst.

“V Japonsku opravdu dostaneš k jídlu zelený čaj zdarma.” Stejně tak k této knize dostanete příběh, který se neokouká a který skrývá možná více než jste si kdy byli ochotni přiznat. Jde jen o to tuto knihu nejenom přečíst, ale i prožít. A pokud se vám nepodaří dosáhnout toho na první průchod zkuste to znovu. Klidně si na ruku napište kolikrát jste to udělali, klidně to v půlce zabalte a zkuste to jindy znovu od začátku. Hlavně neztrácejte naději, že tuhle bitvu můžete přežít a že si na konci užijete zářivě modrou oblohu.

KOUPIT V CRWAVÉM OBCHODĚ!!! 

All You Need is Kill - Stačí jen zabíjet/ All You NEED is Kill

scénář: Takeuči, Rjósuke

kresba: Obata, Takeši

Vydavatelství: Crew

Rok vydání: 2016

Překlad: Anna Křivánková

Počet stran: 428

Formát: 146 x 215 mm

Provedení: Brož, černobílá

Autor: Ondřej Šírek Kunden

Galerie:

Kam dál?

Comics recenze

Gunsmith Cats