Zkurvení Muži hněvu

Hněv je definován jako silná afektivní reakce na překážku, která se staví do cesty při dosahování nějakého cíle nebo brání rozvíjení jednání. Jde o emoci, jejímž původním smyslem bylo připravit jedince na útok. A takovým jedním útokem začíná I celá historie Mužů hněvu.

“Nejblíž pravdě asi bude, že to začalo ovcema.”

A tím není myšleno, že někdo někde na Slovensku mydlil barana. Šlo o spor o ovce v roce 1903 mezi Isomem Rathem a chlápkem jménem Grievers. Zazněla slova, padla údery a nakonec skončil nůžv grieversově krku. Tehdy poprvé nějaký Rath vypustil to co se v nich skrývalo a to něco – ten hněv – se předával v genech z generace na generaci. A nejen že se předával, ale on i rostl a vyvíjel se až k jižanskýmu parchantovi jménem Ira Rath.

My potkáváme Iru v práci. Stojí na břehu bažiny a popohání ženu a muže aby se bažinou brodili dál a dál. Pár má na hlavách pytle, Ira má v ruce pistoli. Pistole vystřelí jednou, dvakrát. BANG, BANG! Když se Ira otáčí a odchází ze šichty všimne si, že pár měl dítě. Malé dítě. Žbluňk! Měl…

To co začalo jako běžnej pracovní den se s vycházejícím sluncem zhorší. PRvní špatná zpráva je to, že u doktora se Ira dozví, že ho zevnitř rozežírá nejhorší nepřítel, jakýho si uměl představit – rakovina. Taková novinka rozhodně den nezlepší. Přijde noc a Ira se převaluje v posteli. Sám se svýma myšlenkama. Ostatně jako skoro celej život. Ovšem tmu proříznou reflektory automobilu a od klienta přijde nova práce. Nová oběť potřebuje prohant hlavou kulku. To by nebylo nic zvláštního, ale Ira má zabít vlastního syna. Nejmladšího Ratha. Hra může začít.

Čtěte předmluvu!

Vím, že začít hodnocení comicsu touhle větou není zrovna standardní, ale je to potřeba. Muži hněvu totiž nejsou obyčejným comicsem, kde by sem se mohl rozhovořit o příběhu a kresbě. Říct klady zápory, co je boží, co se povedlo, co je horší. Kdepak. Muži hněvu jsou totiž zpověĎ, nebo by sem ožná chtělo říct svědectví. Jistě svědectví, které Jaso Aaron vzal a obrousil ho. Zbavil se všech záhybů a zákrut. To co zbylo je přímočaré, jasné čisté a … a hnusné. Je to zkártka takové jak Jason Aaron vidí buranský jih Ameriky. A vůbec přečtěte si Jasonovu předmluvu on vám to vysvětlí líp než já.

Od příběhu, nebo lépe řečeno scénáře, nečekejte klasického Aarona a tím myslím Vás všechny, ať už znáte jen Skalpy, nebo většinu toho co napsal, tak Muži hněvu jsou jiní. Děj je, jak již bylo řečeno, jednoduchý, přímočarý a jasný. Jason ho zkrátka napsal a nechal už na nás abychom ho nějak přijali. Pointa? Stejná jako celý comics, není hezká.

V Americe vyšli Muži hněvu u vydavatelství Icon, které je tak autorské jak to jen jde. Aby sme si rozuměli, nikdo jim do toho nekecá. Proto si Jason Aaron pro spolupráci vybral kreslíře, se kterým už stvořil, jdeden z nejchytlavějších krátkých příběhů, když už ne Marvelu, tak určitě Wolverina a to Get Mystique. Souznění mezi oběma umělci je tady jasné a patrné v každém panelu. Ira je nesympatický parchant, kterého nebudete mít rádi a i na první pohled vypadá jeho tvář jako grimasa vyřezaná do dřeva. Grimasa před kterou se buď poděláte, nebo se jí pokusíte zničit a pak se pravděpodobně poděláte.

Jediné co je trochu škoda je fakt, že čtenářovi, který neumí anglicky (věřím, že takových moc není) unikne jazyková hříčka, kdy anglické wrath (hněv) se čte takřka stejně jako příjmení mužů, o kterých comics vypráví – Rath.

Sem rád, že u nás tato unikátní comicsová zpověď vyšla, protože přesto, že je hodně osobní a vymyká se main streamu, rozhodně to není nic, co by patřilo takříkajíc “do galerií”.

 

KOUPIT MUŽI HNĚVU OD CRWE!!!

 

Muži hněvu (Men of Wrath)

Aaron Jason, Ron Garney

Vydavatelství: Crew

Rok vydání: 3/2016

Překlad: štěpán Kopřiva

Formát: 165 x 255 mm

Počet stran: 136

Provedení: Paperback

Autor: Vojtěch Rabyniuk Thunair

Galerie:

Kam dál?

Comics recenze

Skalpy 2 ještě drsnější než dřív

Comics recenze

Skalpy 3: Mrtvé matky