Hráč

"Tohle je příběh o muži, který nadlouho odcestoval do velké dálky jenom proto, aby si zahrál. Náš hráč se jmenuje Gurgeh. Příběh začíná bitvou, která není bitva, a končí hrou, která není hra."

Přepsat do perexu anotaci knihy není nejoriginálnějsím způsobem, jak navnadit čtenáře. Prosím o prominutí. Přesto jsem nemohl jinak. V oněch třech větách je obsažený celý druhý román ze série Kultura. A sám bych to nedokázal vystihnout lépe!

Že neznáte sérii Kultura od Iaina M. Bankse? Tak to je veliká chyba! Sci-fi pro dospělé, které se nebojí pokládat si hlubší otázky místo ustavičného slaboduchého střílení modrými a zelenými lasery, se u nás představilo prvním z devíti románů s názvem Pomysli na Fléba (recenzi si můžete přečíst zde). Hráč není pokračováním, ani volně nenavazuje na předchozí knihu. Hráč zkoumá společenství Kultury z jiného úhlu. Nabízí pohled na další aspekty galaktické federace, kde všechny možné potřeby a požadavky jednotlivce jsou splněny do posledního puntíku. A krom toho, od Idirské války popisované v knize Pomysli na Fléba uplynulo přes osm set let...

Pojďme se podívat na Kulturu jako takovou. Její obyvatelé neznají osobní vlastnictví. Nechápou význam peněz, majetku, hromadění moci. Lidé v Kultuře žijí velmi dlouhé životy za pevného zdrav díky genovým modifikacím, nemusí se bát chudoby, hladu, nemocí či nebezpečí. Vskutku jako v bavlnce! Ale již z pouhého popisu společnosti, jakou si nevysnil ani H. G. Wells ve své Utopii, je cítit lenivá otupělost, až nuda. Rozvíjení duchovních  hodnot a svobody ve všech  možných rozhodnutích (i změna pohlaví je stejně běžná, jako výměna ponožek) je pocit vskutku povznášející, ale lidé potřebují napětí. Akci. Krev!

Onu pomyslnou úlohu adrenalinových sportů ve světě, kde všechny sporty jsou bezpečné, zaujímají hry. Hry všech možnýh druhů, rozsahů i provedení. A tím se dostáváme k tomu podstatnému. Náš hlavní hrdina - Jernau Gurgeh - patří mezi nejlepší Hráče, které Kultura má. A být elitou ve světě, kde si jsou všichni rovni, sebou nese aureolu moci. A davy fanoušků. Nicméně náš milý Jernau je  po šedesáti letech hraní a vyhrávání znuděný. A to do chvíle, než se dozví o Azadu; Prastaré, neuvěřitelně složité hře, která řídí chod jednoho malého galaktického impéria, objeveného Kulturou při jejích výpravách. Netrvá dlouho a Jernau je vyslán jako zastupitel Kultury, aby si Azad zahrál. Ba co víc, aby Azad zažil na vlastní kůži.

Autor Iain M. Banks si mě zíslal již svým "Pomysli na Fléba", nicméně čekat stejný filozoficko-cynický rámec je zbytečné. Hráč se rozvíjí v mnohem pragmatičtější rovině, kdy neztrácíte kontakt s naším hrdinou ani na chvíli. Je to jen jiný způsob vtažení čtenáře do děje: Ne pomocí myšlenek autorových, nýbrž přes popis Azadu samotného a hráčského snažení našeho Gurgeha. Pravda, Banks toho zde rozehrává vícero: Azaďané jsou trojpohlavní, velmi agresivní a dobyvačná rasa, která nemá sebemenších pochyb o své galaktické nadřazenosti, kdežto Kultura se svou uhlazeností působí jako zakřiknutý protivník. Fakt, že ve skutečnosti je tomu právě naopak, dodal Gurgehovi v mých očích status nedotknutelnosti. Víru, že se mu nemůže nic zlého stát, byť celou dobu se pohyboval v cizím, nepřátelském prostření (zajímalo by mě, zda jsem to tak viděl pouze já, nebo jestli to sám autor takto plánoval). Ostatně Azadská civilizace není zas tak důležitá, jako Azad samotný. Myšlenka na fungování celé společnosti pouze dle výsledků hry je originální a stává se to hybatelem děje takříkajíc "za oponou". Fakt, že Azaďané mají  ploché tváře a tři pohlaví  je při nejlepší vůli jen doplňkovou informací, protože v průběhu celé hry se setkáváme v podstatě jen s jedním z nich. Snaha ohromit čtenáře výčtem kastovní a společenské diskriminace se trochu míjí účinkem. Právě pro Azad samotný. 

Přesto, že s trochou nadsázky můžu poslat Hráče jako jeden velký Kulturo-Azadský gameplay, spisovatelský um Braina M. Bankse mě opět nutil číst dál a dál. Kniha je jednodušší, bez zbytečného balastu kolem, abychom se mohli společně s Gurgehem soustředit pouze na hru. A ono to funguje. Přestože konec (respektive počínání Kultury) je trochu předvídatelné, neubírá to zážitku z četby samotné. Banks se opět nebojí kritiky společnosti, servíruje svébytný humor po troškách a díky tomu čtenáře chytne a nepustí. V recenzi na předchozík knihu jsem psal, že román Pomysli na Fléba mě dostal do kolen. Jsem neskonale rád, že díky Hráčovi na těch kolenou ještě chvíli zůstanu.

KOUPIT HRÁČE PŘÍMO V KRAKATITU

Hráč

Iain M. Banks

Nakladatelství: Planeta9

Rok vydání: 11/2019

Překlad: Pavel Bakič

Formát: 195 x 130 mm

Počet stran: 400

Provedení: Paperback

Autor: Robin Podéšť RaptoR