Sandman je zpět ve své říši. Po dlouhém období věznění konečně sehnal všechny artefakty moci, ale stále musí napravovat chyby, které způsobila jeho dlouhá nepřítomnost. Setkáme se i s vnučkou Unity Cincaidové, která se vyšvihne do popředí Sandmanova zájmu. A navštívíme i jednu netradiční konferenci. To vše v napínavém hororu made by Gaiman.
Sandman: Domeček pro panenky je druhou knihou ze sandmanova světa (odkaz na recenzi prvního dílu najdete dole). Komiks napěchovaný událostmi a příběhy, kde Gaiman nenechá čtenáře oddechnout. Oproti první knize je Sandman již zpět ve svém království a snaží se dát dohromady spoušť, kterou jeho dlouhá nepřítomnost způsobila. Ale naštěstí se vše vrací do starých kolejí. Tedy až na čtyři chybějící sny, které pronikly do světa lidí. A z toho tři jsou prvotřídní noční můry.
Kniha Domeček pro panenky nám ukáže Neila Gaimana jako vynikajícího vypravěče. Začneme zlehka příběhem o sandmanově slabosti – pýše. A to díky ryze lidskému pocitu. Sandman se nám totiž kdysi dávno zamiloval. Ale pokud není po jeho, dokáže být Sandman marnivý a krutý. A tady se mi líbí Gaimanův přístup. Malým příběhem dává čtenáři najevo, že Sandman je mimo dosah lidského chápání, že není možné zosobnit se s ním nebo ho považovat za kladného hrdinu. Sandman prostě jedná dle vlastních pohnutek a čtenář by na to neměl zapomínat. A opět – malý příběh, který vysvětlí tři panely z první knihy. A na který toho později navazuje mnohem víc.
Pak přichází Domeček pro panenky. Tohle, moji milí, je ten nejlepší příběh, který jsem ze Sandmana četl. Pamatujete z prvního dílu na Unity Cincaidovou? Žena, která během Sandmanova vězení stále spala a byla zneužita. Žena, které se narodila dcera, které se později narodila Rose, vnučka Unity. A která je nositelkou vzácného daru… Kolem Rose se začíná pozvolna otáčet celý příběh. Pátrání po zmizelém bratrovi ji zavane do zapadlého motorestu, kde se „shodou náhod“ koná Obilninová konference. Ale o způsobech setby se tam rozhodně nediskutuje. Zvláště, když je čestným hostem Korinťan, který má zvláštní zálibu v pojídání chlapeckých očí…
Domeček pro panenky je čistokrevný horor s rostoucím napětím, vrcholícím ve chvíli, kdy si Korinťan konečně sundá brýle a my mu můžeme pohlédnout do tváře. Neil Gaiman ale nechává čtenáře před velkým finále vydechnout malou vsuvkou. Příběhem o jiném rysu Sandmanovi povahy – o osamělosti. Aneb jaký by byl život, kdyby člověk nemusel zemřít. A i zde platí, že žádná narážka není uzavřená a Gaiman tak bravurně pracuje s celým sandmanovským světem. Rose se nevědomky stává středem všeho dění. Pomalu, nenápadně, že i čtenář si až zpětně uvědomí, že nepostřehl moment, kdy se ze Sandmana stala jen vedlejší postava. Víc už nebudu prozrazovat. Domeček pro panenky je naprostou peckou. Neil Gaiman by ale nevystavěl tak sugestivní příběh bez kreslířů, jimiž jsou Mike Dringenberg, Malcolm Jones III, Michael Zulli, Chris Bachalo a Steve Parkhouse. O obálky se postaral opět Dave McKean, kniha navíc obsahuje jako bonus jejich barevnou galerii.
Sandman: Domeček pro panenky (Sandman: The Doll´s house, Sandman 9 - 16)
Neil Gaiman a kol.
Vydavatelství: Crew
Překlad: Viktor Janiš
Rok vydání: 2003, dotisk 2012
Počet stran: 240
Formát: 165 x 255 mm
Vazba: Měkká
Autor: Robin Podéšť RaptoR
Sandman: Preludia a nokturna
Sandman: Domeček pro panenky