Do třetice všeho dobrého i zlého se mi dostala poslední manga ze světa Ghost in the shell (GITS). Čtyři povídky v jedné knize, jejíž dopad na universum GITS není nikterak zásadní. Tedy alespoň na první pohled.
The Ghost in the shell je manga o práci policejní jednotky zvláštního určení: Sekci 9. Ačkoliv druhá kniha se ubírala úplně jiným směrem, Human error processor se vrací zpět na místo činu. K první knize, která znamenala pro svého autora věčné místo na piedestalu must know manga séri. Nutno dodat že zaslouženě. A když GITS 2: Manmaschine interface udělala sérii medvědí službu, trojka mi přece jen trochu spravila náladu.
Děj čtyř povídek se odehrává v podstatě ihned po skončení první knihy. Sledujeme příběhy detektivů ze Sekce 9 poté, co Major Motoko Kusanagi odešla od policie a stala se kyber pracovnicí na volné noze. Samozřejmě by to nebylo úplně ono, kdyby se Motoko neobjevila alespoň v jedné z povídek, což se samozřejmě také stane. Příběhy jsou prosté: Hacknutý pracháč se zálibou v politice, souboj sniperů, ochrana svědka a stará dobrá kyber vendeta. Nebojte, nehodlám vám prozradit konec celé detektivky. Bohatě postačí když vám řeknu, že pokud si tuhle knihu nepřečtete, nebudete o nic ochuzeni.
Pokud ale máte rádi GITS a bylo vám líto jak rychle jste se museli po skončení první knihy rozloučit s kolegy Motoko ze Sekce 9, Human error processor je přesně pro vás. Kniha sama o sobě nemá žádný vliv na hlavní souboj Loutkáře s Motoko který jistě všichni známe z první knihy. Spíše než to, rozhodl se autor Shirow Masamune, že by nebylo od věci se nějakým důstojným způsobem rozloučit s Daisukem, Batou, Togusou a ostatními detektivy ze Sekce 9. Tedy alespoň v komiksové podobě. Když totiž Human error processor vycházel, byla už první kniha GITS fenoménem, který ovládal počítače i televize. Human error processor je tak soukromým ukončením a rozloučením se autora se svým životním dílem.
Přes všechnu tu patetickou dojemnost předchozích vět ale musím říci, že jako pokračování GITS je Human error processor naprosto zbytečná kniha. Jasně, jsou zde vodítka odkazující na první knihu. To všechno proto, aby se drželo zdání sounáležitosti s celým GITS vesmírem. Povídky jsou přinejlepším průměrné, chybí jim větší rozmach a filozofický přesah, který nám Masamune naservíroval v první knize. Přesto pokud máte rádi mangu GITS, neměl by Human error processor chybět ani ve naší knihovně. Už jen proto, že Shirow Masamune se touto sbírkou rozloučil se světem Ghost in the shell.
Kresebně se jedná o klasiku na jakou jsme od začátku zvyklí: prvních pár stran barevných, poté čistá černobílá krása. Oproti první knize se sice autor nebrání tomu, že často zabruslí ke karikatuře a přehnaným emocím, ale v rámci žánru se nejedná o nic výjimečného. Akční sekvence většinou neruší, byť sem tam se toho děje mezi panely více než by bylo záhodno. Největší devízu knihy ale vidím v tom, že se autor ještě nepřeorientoval na ten digitální mrdník, který jsem musel luštit v GITS 2: Manmaschine interface.
GITS 1,5: Human error processor je poslední tečkou Shorowa Masamaneho za svým dítkem, které navždy změnilo pohled komiksového světa na mangu jako takovou. První knihu překonat nelze, o tom nemůže být řeč. Naštěstí se autor o nic takového ani nesnaží a předkládá nám čtyři příběhy, jejichž souborné vydání vzniklo hlavně kvůli tomu, abysme celý komiksový svět The ghost in the shell měli pěkně pohromadě. Bohužel vyšší princip by zde asi těžko někdo pohledal.
The Ghost in the shell 1,5: Human error processor
Shirow Masamune
Vydavatelství: Crew
Rok vydání: 7/2018
Překlad: Anna Křivánková
Formát: 146 x 215 mm
Počet stran: 180
Provedení: Paperback
Autor: Robin Podéšť RaptoR
The Ghost in the shell 2: Manmachine interface
The Ghost in the shell