Maus. Příběh přesahující žánr

Komiksy nejsou jen barevné obrázky svalovců navlečených do spandexu, kterým nikdo neřekl, že slipy patří pod kalhoty. Komiks je samostatné médium, specifický způsob vyprávění příběhů i jejich umělecké vyjádření. A je to médium, které je třeba brát vážně. Svět si to uvědomil hlavně díky jednomu titulu o Holocaustu, hrůzovládě koček a vyhlazování myší.

Komiks Maus popisuje vztah autora Arta Spiegelmana se svým otcem, Władysławem Spiegelmanem ( dále jen Vladko). Vladko jakožto polský žid měl za Druhé světové války neuvěřitelně těžký život a jeho syn se rozhodl přenést vyprávění na stránky komiksu. Sledujeme zde Vladkovo seznámení s Anjou ( jeho manželkou a matkou Arta Spiegelmana), nástup fašismu k moci a konečně pobyt v koncenračních táborech Osvětim a Gross – Rosen. To všechno v dobách, kdy byl internet v plenkách a knih s výpověďmi přeživších svědků bylo poskrovnu. A lépe to dopadnout nemohlo.

 

 

"Tato kniha nemá být obžalobou ani vyznáním. Chce se pokusit vydat svědectví o generaci, která byla válkou zničena – i když unikla jejím granátům."

 

Klasický citát z knihy Na západní frontě klid od E. M. Remarqua  výborně koresponduje s druhou, neméně důležitou dějovou linkou Mausu, kterou je neustálý rozkol mezi otcem a synem. Stačí vám pár stran aby bylo jasné, že soužití s Vladkem rozhodně není žádný med a se synem se často hádal. Jak ale čtenář poodkrývá roušku prožitých hrůz, částečně Vladkovo jednání chápe. Záměrně píši částečně, protože Maus je psán zajímavou reportážní formou, kdy sledujeme Arta vyptávajícího se svého otce na podrobnosti z války aby mohl pokračovat v práci na svém komiksu. Návštěvy u otce, kterými je proloženo vyprávění o Druhé světové válce, a řešení starostí všedních dnů udržuje vše v dostatečném odstupu na to, aby si čtenář vytvořil vlastní obraz bez pocitu, že mu autor cokoli vnucuje. To je jednou ze silných stránek tohoto komiksu.

 

 Kresebně je Maus bajka kombinovaná s válečným dramatem. Art Spiegelman využívá personifikace zvířat, kdy Židy ztvárnily myši, Němce kočky, Poláky prasata a Francouze žáby. Přesto zde můžeme najít normální krysy pobíhající po sklepeních, psy jako domácí mazlíčky a nechybí ani vepřové klobásy. Samotná stavba komiksu obsahuje spoustu zdařilých nápadů. Židi převlečení jako Poláci nosí masky prasat, hranaté kočičí obličeje jsou tvrdé, vzniklé propojením hákového kříže ( krom koček – Němců – které se neúčastnili válečného běsnění). Kombinace černé a bílé, nahuštěné v malých panelech působí skličujícím dojmem, větších obrazů se dočkáme jen proto, abychom sledovali hrůzu vepsanou ve tvářích umírajících Židů.

 

 Art Spiegelman začal kreslit Maus v roce 1980 pro časopis Raw, pro který pracoval již dříve a kde působil jako redaktor. S myšlenkou na Holocaust v komiksu si pohrával již nějakou dobu, protože krátký komiks s názvem Maus již Spiegelmanovi vyšel v roce 1972. Tam použil svou představu rozdělení národů do odlišných živočišných druhů, stejně jako téma vyhlazování Židů. Práce na dvou knihách mu zabrala skoro dvanáct let a odměnou mu byl mezinárodní věhlas.

 

 Pro komiksový svět byla osmdesátá léta velmi významná. Do branže totiž vstoupila nová vlna tvůrců, kteří se již nechtěli nechat svazovat cenzurou v komiksu. Alan Moore posouval hranice díky knihám jako V for Vendeta a Strážci. Frank Miller přišel s Návratem temného rytíře a komiks si získával své renomé i mezi lidmi mimo komunitu. Ale jen jedno dílo se dokázalo zařadit mezi světovou špičku. Art Spiegelman získal za souborné vydání komiksu Maus v roce 1992 jedno z největších ocenění - Pulitzerovu cenu za literaturu. Tím se Maus stal jediným komiksem, který tuto cenu kdy získal. Zařadil se tak mezi velikány, jakými byli John Steinbeck ( Pulitzer za Hrozny hněvu) nebo Ernest Hemingway ( P. za Stařec a moře). Art Spiegelman tím získal respekt i pro umění rozfázovaných obrázků a přispěl k vnímání komiksu jako svébytného druhu umění.

 

 

KOUPIT ZDE

Maus: Souborné vydání ( The complete Maus)

Art Spiegelman

Vydavatelství: Torst

Rok vydání: 11/2012

Překlad: Jan Macháček, Jiří Zavadil, Magdaléna Fryčová

Formát: 170 x 240 mm

Počet stran: 296

Provedení: Hardback

 

 

 

Autor: Robin Podéšť RaptoR

Galerie:

Kam dál?

Comics recenze

Teorie rozpadu

Comics recenze

Trilogie Nikopol