Baltimore a jeho Nemesis

Hororová komiksová série Baltimore se v české verzi od Comics Centra dostává do své poloviny díky čtvrtému dílu  s názvem Kostnice. A náš oblíbený upírobijec se tentokrát konečně střetne se svou nemesis – upírem Haigem.

Série Baltimore, od tvůrčího dua Mika Mignola a Christopher Golden, si v srdcích českých čtenářů již vydobyla své místo. Příběh zasazený do alternativní Evropy po předčasném konci první světové války přináší napětí, horor, smrt, akci, spousty nemrtvých a hlavně sympatického hlavního hrdinu. To vše je doplněno o skvělou kresbu Bena Stenbecka a barvy Davea Stewarta. To už ale asi všichni víte, vždyť nyní vyšel již čtvrtý díl s názvem Kostnice a díky němu se dostáváme přesně do poloviny celkově osmidílné série.

Příběh pomalu pokračuje a lorda Baltimora čekají dvě zásadní shrnutí ve dvou delších příbězích (jak snadné). V tom prvním s názvem Pekelný vlak se náš hrdina vydává do Budapešti, která se snaží být jakýmsi ostrůvkem bez nákazy, kde se má setkat a utkat se svým pronásledovatelem, fanatickým inkvizičním soudcem Duvićem. Střet, ke kterému se dlouho schylovalo, sice nastane, ale je částečně upozaděn tajemným vlakem, který do města přijíždí, a který rozhodně nepřeváží ledajaké obyčejné cestující a ani nesleduje prosté cíle. Vše zkrátka dopadne trochu jinak.  V druhé části kniha ve dvou kapitolách s titulním podtitulem Kostnice přináší konečný střet mezi Baltimorem a Haigem a uzavírá tak jednu velkou část a skoro by se mohlo zdát, že tady příběh jednoho anglického vojáčka končí, ale naštěstí ne a čekají nás další 4 knihy, jak už jsem psal výše.

Čtvrtý díl Baltimorových dobrodružství drží obvyklý standard nebo spíš nadstandard a jedná se o to nejlepší, co zatím v sérii vyšlo a napětím nebudete ani dýchat. Ovšem nechci psát žádná sáhodlouhá hodnocení, o tom tenhle článek není. Pojďme se společně podívat na trochu upírské historie, a co inspirovali tvůrce k vytvoření série.

Upíři a vampyrismus je silně zakořeněn v evropské mytologii po dlouhá staletí. Představa původního nemrtvého se ovšem značně liší od té naší současné. Odporné stvoření, které se vrací ze záhrobí, aby škodilo a otravovalo život je podobné spíš obřím netopýrům, hnusným nečistým postávám, které vysávají v zákopech světové války krev a poslední doušky života umírajících chudáků. Ta řekněme moderní podoba upíra jako bledého krvesaje z vyšší společnosti je výdobytkem 19. století, a to hlavně slavného Draculy Brama Stokera. Tento irský spisovatel zpopularizoval svým příběhem upíry a vytvořil z nich jakousi dominantní postavu moderního hororu. Jemu mohou děkovat všichni další tvůrci, včetně dua M a G. Ostatně Mignola svou fascinaci a inspiraci právě v Draculovi nikdy neskrýval.

Když došlo na nápad k vytvoření série Baltimore, bylo nutné vybrat období, do kterého příběh zasadit.  A tady tvůrci takřka geniálně spojily dva aspekty. V první řadě využití první světové války jako jednoho z nejděsivějších konfliktů v dějinách, který zcela změnil svět okolo, a který se pro hrůzy nemrtvých přímo nabízí. O to víc, že je (zatím) využíván v mnohem menším měřítku než třeba nacismus a s ním spojená světová válka druhá. S tím souvisí i připodobnění vampirysmu k epidemii španělské chřipky, která po válce doslova „projela“ světem a zanechala za sebou další milióny mrtvých. Připodobnění upírů k nemoci je tedy zcela očividné. O to víc, že nemoc ve velkém měřítku zabíjela mladé a na první pohled zdravé lidi, stejně jako jsou v sérii Baltimore mladí měněni na nemrtvé posluhovače upírských vládců. Druhým aspektem je návaznost na Stokerovu postavu Abrahama Van Helsinga, jakožto bojovníka proti upírům, a který byl jistě Baltimorovou inspirací.

Nebyl by to ovšem Mignola, kdyby využil jen vampyrismus jakožto hlavní hrozby a i v případě Baltimoru jde o něco víc, o hrozbu světových měřítek, která upíry pouze využívá. Na mysli mám samotného Rudého krále, kterého můžeme chápat jednak jako vládce smrti, ale také jako symboliku, kde Rudý král = Rudá smrt. Tímto pomyslným oslím můstkem se dostáváme opět k připodobnění upírství k nemoci a epidemii šířící se Evropou, tentokrát však k epidemii moru. V případě Rudého krále se tvůrčí duo inspirovalo např. známým americkým spisovatelem E. A. Poem a jeho Maskou rudé smrti, kterážto se v komiksu samotném dokonce opakovaně objevuje a je na ní naráženo (viz třeba druhý díl).

Jak můžete vidět, duo Mignola a Golden vytvořili na pozadí hrůz Velké války něco ještě strašlivějšího, k čemuž umně využili prvky jiných autorů, ať už jako inspirace zjevnější méně či více. Nedá se jim ale rozhodně upřít, že tento mix perfektně funguje a jakmile se jednou do Baltimorových dobrodružství a jeho cesty za pomstou ponoříte, budete mít problém se opět dostat na světlo světa. A přesně to chcete nebo ne?

Příště se společně podíváme blíže na to, bez čeho by žádný komiks nebyl úplný – kresbu a barvy. A také na jednotlivé postavy, bez kterých by příběh těžko mohl fungovat. A že je v případě Baltimora opět o co stát.

P.S. Pokud byste chtěli recenze věnující se předchozím dílům, tak tady jsou – Morové lodě, Prokleté zvony a Tajemný poutník.

 

Koupit Kostnici přímo u Comics Centra!

 

Baltimore 4: Kostnice

Autor: Mike Mignola a Christopher Golden

Kresba: Ben Stenbeck a Dave Stewart

Vydavatelství: Comics Centrum

Rok vydání: 2019, 1. vydání

Formát: pevná vazba s přebalem, 158x239 mm

 

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: