Punisher MAX: Bez domova

Comics recenze

Punisher začíná od nuly a sen Wilsona Fiska o vládě nad městem dojde naplnění. Přesto se ani jeden z nich nehodlá smířit s vědomím, že ten druhý muž stále dýchá. Velké finále v rukou Jasona Aarona může skončit pouze jediným způsobem. Dost krvavě.

Frank Castle je zpátky v ulicích. Zpráva, která nutila každého pasáka, dealera a zloděje srát Maggi v kostkách. Bohužel pro Punishera, v jedenadvacátém století už si z něj grázlové hlavu nedělají a spíše se předhánějí v tom, kdo si s Punisherovo mrtvolou pořídí selfíčko jako první. Beze zbraní, bez skrýší, bez prostředků. Začít od nuly není pro starého vietnamského veterána nic jednoduchého. Pořád tu ale má nedokončenou práci jménem Kingpin: Wilson Fisk totiž dosáhl svého i za cenu obětování rodiny. Přestože je nejmocnějším mužem New Yorku, bojí se vyjít ven. Proto si najme toho nejlepšího osobního  strážce. Tedy strážkyni. Elektru. Ačkoliv  na něj má políčeno jeho vlastní minulost.

Punisher: Bez domova je vyvrcholením dvaadvacet sešitů dlouhého runu, kterým nás Jason Aaron oblažoval. A opět je to drsná jízda. Ty tam jsou hlubiny duše Franka Castla. Vše, co o Frankovi potřebujeme vědět, již dávno víme. Je pro něj těžké vrátit se zpátky, ale nemožné přestat v započaté práci. I kdyby to mělo být to poslední, co Punisher vykoná. A tak zatímco MAXovský Punisher z rukou Gartha Ennise je nekonečná krvavá žeň prodchnutá samotou a cynismem, Aaron přidává plnými hrstmi sentiment, melancholii a vzpomínky. Jakkoliv se může zdát, že to k velkému Zhasínači gangsterů nepasuje, není to pravdou. Osobní rovina, kterou prošpikoval Punishera, přidala vyprávění ten správný drajv, díky kterému se z MAXovské řady nestalo jen očekávání další fatalitní řežby. Empatie povznáší Punishera; a přestože v předchozí knize jsem cítil s Castlem větší sepjetí, je to nevyhnutelnost drsného konce, která mě tu dostala na kolena. Takže bez nadsázky mohu říci, že Punisher Jasona Aarona je lepší, než předchozí Ennis. Tak to prostě je.

Líbí se mi, že s Aaronovým Punisherem se bortí zajeté mantinely; tady si opravdu nemůžete být jistí, kdo zemře na další stránce. Z Wilsona je sice Kingpin, ale ani zlatý trůn není tak pohodlný, jak si Fisk původně myslel. Nebudeme se nimrat v psychologii jednotlivých postav, nečekají nás velké dějové eskapády. Punisher made by Aaron je solidně vystavěným dílem, autor třímal scénáristické otěže pevně v rukou a díky tomu je radost pohledět na tak fortelní výsledek. 

Kresbu zmákl Steve Dillon. Nutno podotknout, že hned na začátku jsem se musel smát: Dillon potvrzuje pověst muže, který kreslil všechny postav stejně, bez ohledu na pohlaví či barvu kůže. Ale mám ho rád. Ten jeho konstantní styl je nepřehlédnutelný a jasně definovaný - uz od dob Preachera :) Držel se velkého, jednoduchého panelování a jeho krystalicky čistá akce budí klamný pocit, že kreslení komiksů je taková nedělní brnkačka. Bez Dillona si Punishera nedokážu představit.

Punisher MAX: Bez domova je sladkobolným zakončením, které ani nemohlo dopadnout jinak. Díky za všechno, pane Aarone. A odpočívejte v pokoji pane Dillone. Ukázali jste mi Franka Castla v jiném světle a za to vás budu navždy velebit!

KOUPIT PUNISHER MAX: BEZ DOMOVA PŘÍMO U COMICS POINTU

Punisher MAX 4: Bez domova

Jason Aaron, Steve Dillon

Nakladatelství: BB art

Rok vydání: 10/2020

Překlad: Richard Podaný

Formát: 165 x 260 mm

Počet stran: 128

Provedení: Paperback

Autor: Robin Podéšť RaptoR

Galerie:

Kam dál?

Comics recenze

Punisher MAX: Frank

Comics recenze

Punisher MAX: Bullseye

Comics recenze

Punisher MAX: Kingpin

Partneři