Živí mrtví 19 - Na západní frontě neklid

Comics recenze

Když utichne vítr a zklidní se vše kolem je jasné, že nastane bouřka. Jak se říká, před bouřkou je největší klid. A čím je ten klid tíživější, tím bude bouřka neúprosnější. V Alexandrii byl klid a podvolení Neganovi až moc velké. Tak tíživě velké, že se musí strhnout něco hrůzostrašného. Ale ticho už tu více není. Zpočátku potichu, ale později silněji a silněji to slyšíme. A když se opravdu poctivě zaposloucháte slyšíte, že to Válečné bubny zní.

Vítejte zpět na Hilltopu, kde se Maggie dostává z neúprosných ztrát dní minulých. Kde zasévá zrnka lidskosti a starých dobrých časů, když chodí navštěvovat hrob, aby se smířila s tím co jí osud nadělil. Tak jednoduchá myšlenka, kam až jsme v krutých dobách ochotni zajít. Jak moc jsme schopni obrousit své city poté, co lidé kolem nás umírají jako na běžícím pásu. Omlouváme si tím, že nejsme schopni truchlit. Není pro koho truchlit, vždyť jsme v podstatě již všichni Živí mrtví. Robert Kirkman otevírá opět tématem, ke kterému si klestil cestičku spoustou řehole a utrpení, aby jím nyní vytvářel nové spojenectví a aby jím pozvedl motivace svých postav. Stejně tak jako již nyní není přirozené truchlit nad ztrátou, je na druhou stranu strach v nás roustoucí tíživější než kdy dříve. Proto i v tomto dílu opět není nouze o vypjaté momenty, kdy snad jen ze strachu samotného jsou lidé ochotni zradit své nejbližsí v domnění, že to všechno dělají v rámci lepších zítřků.

Vítejte v Království, kde vládne rukou pevnou jako tygr král Ezekiel. Král bez modré krve. Samozvaný král, který nastavuje zrcadlo samotnému Neganovi. Snaží se nám ukázat, že i jinak lze vládnout absolutní mocí. Nejenom strachem se dá vytvořit pevné pouto mezi vládcem a jeho poddanými. Ne všemi je však toto dopodrobna pochopeno, ale i zde Kirkman neváhá a snaží se nám zevrubně vysvětlit účel tohoto divadélka na pozadí jiskrného dialogu mezi skeptickou Michonne a Pánem tygrů. Když Ezekiel vidí to, co v Rickovi vidí a viděli všichni kteří mu zkřížili cestu, a to jeho neochvějnou oddanosti bojovat za lepší zítřky, je jasné, že se vytvoří silná koalice. Spojenectví, které je ochotno skoncovat s útlakem jednou provždy a nastolit alespoň v tomto koutu zmrzačeného světa naději na lepší zítřky.

Vítejte v Alexandrii, kde téměř nikdo o tajném plánu nic netuší. Stejně tak jako nikdo netuší, kdy si vlk zaklepe na bránu svým nástrojem plným lásky a přijde si pro svůj “desátek”. V místě, které se i samozvanému Spasiteli zalíbí a které je přes svůj krásný zevnějšek taktéž trochu prohnilé. Nebyl by to Negan, aby i v tomto díle nešokoval čtenáře svým zkratovitým jednáním, které je však do důsledku promyšlené. A tak to vždy začíná. Žádný spor nevznikne na zelené louce a i zde to začíná ztrátami na obou stranách barikády. Do konce tohoto dílu tak sedíme v napětí jak to nakonec skončí, jestli Kirkman nesáhne do rukávu pro pomyslné Eso, které zvrátí dosavadní průběh hry. Jedno je však jasné: po těchto událostech už není cesty zpět a žádné smíření již není možné očekávat. Je třeba se jen obrnět a čekat jak to všechno dopadne. Zda zvítězí dobro nebo zlo. Negan nebo Rick. Zmar nebo naděje.

“Jsme obrovskej rozkejvanej čurák tohohle světa - a už jsme jím kurva pěkně dlouho - ale zdá se, že na to lidi nějak zapomínaj. Takže teď ten svůj obrovskej rozkejvanej čurák rozpohybujem ještě drsnějš… a rychlejš, dokud nevzlítnem k nebi jak zkurvenej vrtulník a neodfouknem ty vošousty z nejbližšího srázu.”

 

KOUPIT V CREWNÍM OBCHODĚ ZA 269 KČ!

Živí mrtví 19: Válečné bubny zní

Scénář: Robert Kirkman

Kresba: Charlie Adlard, Cliff Rathburn

Vydavatelství: Crew

Rok vydání: 2016

Překlad: Martin D. Antonín

Počet stran: 136

Formát: 168 x 258 mm

Provedení: Brož

Autor: Ondřej Šírek Kunden

Galerie:

Kam dál?

Comics recenze

Živí mrtví 18 - Co oko nevidí to srdce nebolí

Comics recenze

Živí mrtví 17 - Čtyři vraždy stačí drahoušku

Comics recenze

Žíví mrtví 16 - Čekání na Negana